Muskova revoluce -  zastihl je naprosto nepřipravené. Petr Hampl jmenoval českého Trumpa

09.02.2025 0:01 | Rozhovor

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Muskovi se povedl geniální tah, když zastihl protistranu naprosto nepřipravenou. Podle Petra Hampla nejsou přehnaná slova o revoluci. Na druhou stranu se nedá čekat, že neziskovému sektoru ze dne na den vyschne pramen, jde jenom o jeden zdroj jejich financování. V Česku podle něj podobný tým cifršpionů bude muset zavítat úplně všude.

Foto: Screen: XTV
Popisek: PhDr. Petr Hampl, Ph.D., sociolog

Mnozí lidé v posledních dvou týdnech mluví o tom, že změny ve světové politice jsou po nástupu Donalda Trumpa tak dynamické, že to ani nestačí sledovat. Skutečně sledujeme nějakou kvalitativní proměnu ve světovém řádu?

Sledujeme revoluci ve Spojených státech amerických, tedy zásadní politickou a ekonomickou změnu. Změnu stejně hlubokou, jakou byly české změny v letech 1948 a 1989, a to změnu nevratnou. Spojené státy už nikdy nebudou jako před rokem 2020.

Nová Amerika se bude ke zbytku světa samozřejmě chovat jinak než Amerika dosavadní. Pro ty malé země, které tu změnu dokážou pochopit, je to příležitost zlepšit své postavení. Pro ostatní spíš prohlubování problémů.

Je možná stručně shrnout, jaká změna ve Spojených státech proběhla?

Připomínám, že skutečné změny moci probíhají vždy dříve než revoluce. V revolucích se jenom ukazuje, kdo je v zemi nejsilnější.

Kdo čte pravidelně mé články, tak ví, že jsem si té změny všimnul několik měsíců před volbami. A opravdu pozorní pozorovatelé si toho asi všimli už dlouho přede mnou. Americká společnost se začala chovat jinak. Také americké struktury moci se začaly chovat jinak. To je rozhodující. I kdyby Trump nevyhrál volby v loňském listopadu, vyhrály by podobné síly příště. Protože Amerika v listopadu 2024 byla jiná než, řekněme, Amerika roku 2018.

Ale co konkrétně se změnilo?

Vznikla mocenská aliance průmyslových magnátů, třídy nemajetných pracujících, radikálně smýšlejících ajťáků, konspiračních teoretiků, křesťanských fundamentalistů a několika dalších skupin. Ta aliance není konsistentní a už se v ní projevují drobné rozpory. Nicméně společně ti lidé vytvářejí sílu větší než aliance bankéřů, spekulantů, neziskovkářů, státní byrokracie a profesionálních intelektuálů, která vládla od 80. let do současnosti.

Když posloucháme pozorně ideology nové mocenské aliance, všimneme si třech linií konfliktu: domácí kapitál proti globálnímu kapitálu, výrobní podniky proti finančnímu sektoru a vlastníci proti manažerské třídě. Poslední dění tedy můžeme popsat jako revoluci proti manažersko-intelektuálské třídě ovládající globální finanční kapitál.

Možná to zní překvapivě, ale myslím, že třeba většina studentů Jungmannovy národní akademie něco takového čekala, protože profesor Budil, docentka Švihlíková i další právě o těchto rozporech hodně mluvili.

Když už jste zmínil Jungmannovu národní akademii, zaznamenal jsem před pár dny, že jste ohlásili ve výuce nějakou změnu?

Ano, začali jsme poskytovat i internetové kurzy. Tedy kombinaci krátkých videí, testů, přímé komunikace s lektory atd. K tomu, o čem hovoříme, jsou relevantní Mezinárodní ekonomie Ilony Švihlíkové a Globální dějiny Ivo Budila.

Pozornost se poslední týden upínala zejména k agentuře USAID a ke zjištěním, co všechno tato „rozvojová“ agentura financovala napříč celým světem za aktivity vyloženě politického charakteru. Překvapil vás rozsah těchto aktivit a výše částek?

Jednoznačně ano. Nebylo tajemstvím, o jaké peníze v tom sektoru jde. Ale překvapující je, jak velkou část toho platili američtí daňoví poplatníci. To se teď ukazuje jako výhoda. Snadno se to dá radikálně omezit přerušením jediného penězovodu.

Mnozí považují tato odhalení za důkaz určitého „globálního spiknutí“, ve kterém vesmír státních úřadů, nevládních organizací, firem a médií koordinovaně prosazoval politické a „ideologické“ cíle. To částečně odpovídá i vaší dlouhodobé argumentaci o „nové aristokracii“. Jaký bude podle vás další osud těchto skupin, jestliže se vláda USA rozhodla tyto aktivity nadále nepodporovat?

Na základě podobných situací z minulosti můžeme usuzovat, že mezi muži z té skupiny výrazně přibude sebevražd a mnoho žen z té skupiny bude směřovat do sexuálního průmyslu. Zákazníci se mohou těšit na pestřejší služby a nižší ceny.

Nicméně nečekejme úplně kolaps neziskového odvětví. Ty skupiny mají i další zdroje financování. Zmenší se, ale budou škodit nadále.

Dá se ale předpokládat, že mnoho dnešních studentů humanitních disciplín, kteří v tom odvětví plánovali kariéry, se začne poohlížet konzervativním a nacionalistickým směrem.

V USA politici Demokratické strany a liberální intelektuálové (třeba Timothy Snyder) píší naopak o puči, provedeném lidmi kolem Elona Muska, reprezentujícími agenturu DOGE. Jak moc se podle vás nástup Trumpovy administrativy, přebírání úřadů a audity dosavadního stavu liší od běžného přebíráni moci?

Dramaticky! Tohle není běžné přebírání moci po volbách. Tohle je revoluce. Muskovi se povedl geniální tah, kdy předstíral, že jde o běžné úspory, jaké se hledají neustále a v tichosti vybudoval úderku zaměřenou na rozbíjení deep state. Zastihl protistranu naprosto nepřipravenou a neschopnou odporu.

Profesor Snyder, když už o něm mluvíme, aktuálně doporučuje bojovat s Trumpem a Muskem po sociální linii tím, že budou prezentováni jako zhýralí miliardáři. Což je skutečně paradox, protože volba Trumpa byla volbou proti velkým a bohatým globálním finančním skupinám. Jak tedy vnímat nové Trumpovo vedení USA z hlediska majetku a „elitářství“, tak jak tuto kategorii definujete ve svých knihách?

Timothy Snyder navrhuje racionální a v zásadě standardní strategii. Jenže ta strategie nebude fungovat, protože ve velkých společenských konfliktech nejde o marketing. Jde o to, která strana má kolik lidí, peněz, schopnosti vyhodnocovat informace, jak je organizovaná apod. A v této chvíli je Snyderova strana jednoznačně ta slabší. Mohou mluvit o zhýralých miliardářích a přesto nezačnou vyhrávat.

Jak je to ale s lidmi kolem Trumpa z hlediska majetku a elitářství?

Najdeme tam v zásadě dva druhy lidí. Někteří mají dost peněz, ale dosavadní mocenská elita je nikdy nepřijala mezi sebe. Typickým představitelem je Donald Trump. Jiní ještě nedávno k té elitě patřili, ale nakonec ji zradili a přidali se k rebelům. To je v dějinách revolucí naprosto normální. Marxistické hnutí vedli lidé z buržoazních rodin. V anglické revoluci v 17. století hráli klíčovou roli bankéři. Ve francouzské revoluci průmyslníci. V americké válce za nezávislost velkostatkáři. Každá revoluce je postavena na dočasném spojenectví části majetkové elity a prostého lidu.

Není jen Donald Trump. V podstatě globální hvězdou ve věci úspor a ořezávání pochybných státních výdajů se stal argentinský prezident Milei. Může to být inspirace pro nové politické hnutí napříč celým světem, třeba jako nástup Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana na počátku osmdesátých let?

Mileie bychom mohli přirovnat k Václavu Havlovi. Celý svět ho obdivuje za skvělé projevy, a mezitím v Argentině kolabují podniky, průmysl se hroutí, lidé ztrácejí práci po statisících a ke každodennímu životu začíná patřit hladovění. Mileie situace argentinských lidí zjevně nezajímá. Američané jsou spokojeni, protože americké banky v Argentině vydělávají jako nikdy předtím.

Nicméně i to přirovnání k Reaganovi je na místě. Ronald Reagan byl bytostný konzervativec, který miloval svobodu a přál by ji všem. Nicméně jeho ekonomická reforma přinesla likvidaci amerického průmyslu a totální převahu bank, neziskovek, politické korektnosti, protibělošského rasismu a klimatického šílenství. Myslím, že sám Reagan žil ve světě jednoduchých vtipných frází a vůbec nepochopil, co způsobil. Odstartoval epochu, která končí s Donaldem Trumpem.

Totéž platí o Margaretě Thatcherové, která patrně opravdu věřila, že britskou svobodu ohrožují horníci a chlapi z fabrik. Zničila britské hospodářství, zničila kulturu dělnické třídy, a nastolila vládu homosexuálních a metrosexuálních bankovních manažerů. Velká Británie se z toho nevzpamatovala už nikdy.

Evropská unie hovoří o tom, že chce v dosavadní politice pokračovat, což zřejmě bude znamenat i pokračování podpory neziskového sektoru. Je podle vás tato politika udržitelná bez účasti USA a jejich finančních možností, upřímně řádově vyšších, než je tomu v případě evropských struktur?

Ano, je udržitelná. Konec konců, je tu příklad středověké společnosti, kdy jedni umírali hlady a druzí si stavěli velkolepé stavby, jaké dosud obdivujeme. A nemylme se, dění posledních dekád není nic jiného než návrat před osvícenství a před průmyslovou revoluci.

Kdo by typově mohl být „český Trump“ a kam by měl poslat cifršpiony z „českého DOGE“?

Českým Trumpem bude betonový král Tomáš Březina. Že není mediálně aktivní, to neznamená, že nepracuje tvrdě a že se nevynoří v pravý čas. Perfektně připravený.

A kam poslat cifršpióny? Všude! Do veřejnoprávních médií, na ministerstva, do neziskovek, na státem financované univerzity i do každé organizace, která byla příjemcem dotací… a v první řadě do spletitého bludiště komisí a výborů přímo na Úřadu vlády. Převzetí moci spočívá právě v tom, že soupeři nedovolíte, aby se přeskupil. Vymetení musí být úplné.

Jak moc podle vás ony „převychovávací“ aktivity, prováděné v posledních letech za podpory USAID i dalších veřejných peněz, poznamenaly společenské vědomí? Roky indoktrinace některými specifickými agendami asi úplně nelze vymazat jedním exekutivním příkazem...

Budeme překvapeni, jak prchavé to je. Pokud pomine tlak a pokud zmizí finanční zdroje, zmizí i chuť dobývat Rusko, odezní touha po změnách pohlaví, pomine zájem o klimatickou krizi atd. Nezapomínejme ale, že Trump přerušil jen jeden z mnoha penězovodů – ten, který vede přímo od americké federální vlády. Většina penězovodů zůstává nedotčena a s nimi i většina mocenských nástrojů.