České národní listy

Mitteleuropa Friedricha Neumanna jako plán německé hegemonie v Evropě za první světové války IV

Jiří Kořalka

Ohlas Neumannovy Mitteleuropy v českém prostředí

Kniha Friedricha Naumanna se v českých zemích setkala s rozporuplným přijetím. S nadšením ji přijali umírnění političtí představitelé Němců v Čechách, zejména Franz Jesser, Hermann Ullmann a spolupracovníci časopisu Deutsche Arbeit, kteří před rokem 1914 byli nakloněni národnostní dohodě s Čechy. Uvítali, že se v Německu ozval vlivný hlas, který se dokázal vcítit do komplikovaných národnostních poměrů v Čechách a v celé habsburské monarchii. Naopak představitelům nacionalistických spolků Němců z českých zemí se zdálo, že Naumannovy návrhy byly příliš vstřícné vůči Čechům, zvláště když Naumann na několika místech knihy varoval před německou malichernou neústupností a nabádal k velkorysosti ve vztahu k neněmeckým národnostem. Nespokojeni byli také četní němečtí podnikatelé z českých zemí, obávající se říšskoněmecké konkurence v případě úzkého hospodářského a politického spojení habsburské monarchie s Německem.Pro většinu českých politiků před rokem 1914 byla vzrůstající závislost Rakousko-Uherska na Německé říši tíživým problémem, na nějž reagovali soustavným zdůrazňováním rakouské samostatnosti a svébytnosti mnohonárodního soustátí. Každé pomyšlení na ještě větší sblížení obou spojeneckých velmocí zesilovalo obavy z důsledků pevného obklíčení českého sídelního prostoru německým živlem ze tří světových stran. Strach z německé rozpínavosti sbližoval racionálně uvažující české politiky s realitou habsburské říše mnohem více, než si sami přáli a než odpovídalo náladám značné části české veřejnosti ovlivňované národními radikály. Sociálnědemokratický předák Bohumír Šmeral (1880–1941) varoval v prosinci 1913 před prosazením českého státního práva v případě dělení Rakousko-Uherska, protože český stát by mohl být osamostatněn jako kořist pro vítěze budoucnosti, jako bojiště pro příští měření sil soupeřících velmocí. V prvních měsících evropského válečného konfliktu od srpna 1914 se v Praze dobře vědělo o politických požadavcích berlínské vlády, zvláště když se publicistika v Německu předháněla ve zdůvodňování německé územní expanze. Politikové v Praze si zřejmě ještě více než politikové ve Vídni uvědomovali, že heslo Mitteleuropa bylo zaměřeno proti samostatnosti nejbližšího německého spojence Rakousko-Uherska, nikoli proti válečným protivníkům Německa. Kniha Friedricha Naumanna vzbudila v českých politických kruzích nepředstíraný zájem především tím, že nebyla tak vysloveně agresivní jako požadavky extrémních německých nacionalistů v Německu a v Čechách. Pražský císařský rada Rožánek pochválil v dopise Naumannovi z počátku ledna 1916 jeho pojetí současné situace i návrhy pro budoucnost a navrhl překlad knihy Mitteleuropa do češtiny. Naumann v podstatě souhlasil, ovšem s odůvodněním, že nebyl schopen číst česky, trval na přesném a kvalitním překladu co do smyslu a obsahu. Na rozdíl od několika jiných jazyků, zejména angličtiny a italštiny, český překlad knihy nikdy nevyšel, ale Naumann našel řadu českých veřejných činitelů, kteří o jeho představách a návrzích byli ochotni diskutovat. Již v průběhu roku 1915 navázal Naumann živý kontakt se sociálním demokratem Šmeralem, vyměnil si s ním několik dopisů a uveřejnil v berlínském časopise Die Hilfe nepodepsaný Šmeralův článek požadující větší pochopení veřejnosti Německa pro český národ. Při Naumannově návštěvě Prahy na jaře 1916 byli jeho partnery staročeský politik a ředitel Zemské banky v Čechách Karel Mattuš (1836–1919), významný český historik Jaroslav Goll (1846–1929), předák agrární strany František Udržal (1866–1938) nebo mladočeský politik a bývalý ministr František Fiedler (1858–1925). Ještě v roce 1916, kdy průběh první světové války nebyl pro odpůrce Německa nijak příznivý, dokázali mnozí Češi rozlišovat mezi různými odstíny německé Střední Evropy a ocenit všechny náznaky pozitivního uznání české kulturní a hospodářské aktivity. Naumannovy návrhy na užší spojení Německa a habsburské monarchie naproti tomu již v té době ostře odmítli národohospodáři Karel Engliš (1880–1961) a Josef Gruber (1865–1925), stejně jako Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách a Obchodní a živnostenská komora v Praze. Zcela nepřijatelná byla Naumannova Mitteleuropa pro hlavní představitele českého zahraničního odboje a jejich přátele v zahraničí, kteří rozhodně odmítali nadvládu Německa ve střední Evropě a na celém evropském kontinentě. Memorandum T. G. Masaryka z února 1916 přímo reagovalo na německé středoevropské plány všech odstínů již svým názvem: L’Europe centrale pangermanique, ou une Bohęme libre? (Všeněmecká Střední Evropa nebo svobodné Čechy?). Masarykova Nová Evropa z let 1917–1918 působí v mnohých částech jako polemika proti Naumannově knize Mitteleuropa. Nelze však v této souvislosti přehlédnout, že zakladatelé Československé republiky z roku 1918 přecenili mocenskopolitický a hospodářský zájem Francie a Velké Británie o střední Evropu a podcenili regenerační sílu Německa.

Literatura 1) F. Naumann, Mitteleuropa, Berlin 19152) G. Theodor, Friedrich Naumann oder der Prophet des Profits, Berlin 19573) Z. Jindra, Der Plan der deutschen Hegemonie in Mitteleuropa, in: Beiträge zur neuesten Geschichte der mitteleuropäischen Völker, Praha 1960, s. 49–944) G. Wollstein, Das Grossdeutschland der Paulskirche. Nationale Ziele in der bürgerlichen Revolution 1848/49, Düsseldorf 19775) J. Kořalka, Deutschland und die Habsburgermonarchie 1848–1918, in: Die Habsburgermonarchie 1848–1918, VI/2, Wien 1993, s. 1–1586)W. Mommsen, Die Mitteleuropaidee und die Mitteleuropaplanungen im Deutschen Reich vor und während des Ersten Weltkrieges, in: Mitteleuropa-Konzeptionen in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts, Wien 1995, s. 3–247) J. Kořalka, Anpassung oder Widerstand?Zu den tschechischen Reaktionen auf die deutsche Mitteleuropaidee vor und nach dem Jahre 1914, tamtéž, s. 25–378) R. Jaworski, Friedrich Naumann a Češi, in: První světová válka a vztahy mezi Čechy, Slováky a Němci, Brno 2000, s. 195–206.

https://is.muni.cz/el/1421/jaro2014/HIA112c/um/Mitteleuropa_Friedricha_Naumanna_Koralka.pdff