Milorad Dodik dává Západu výzvu

Alexej Toporov

10. října 2021

Milorad Dodik se odvážil něčeho tak smělého, čeho nikdo z jeho předchůdců. Připomenul, že Bosna by měla žít podle ústavy a Daytonské dohody z roku 1996.

Přitom západní dozorci na Bosnu a Hercegovinu (dále jen BaH), což jsou takzvaní vysocí představitelé, odebrali srbské entitě v BaH sedmdesát jejích pravomocí, které jsou zakotveny v Daytonské dohodě a v ústavě BaH.

Při návštěvě Bělehradu Dodik oznámil, že koncem tohoto nebo začátkem příštího měsíce přijdou s návrhem, který má vést k reakci na formování společné armády (pro BaH), placení nepřímých daní podle ústavy BaH, kteréžto funkce podle ústavy BaH náleží Republice Srbské (dále jen RS). Uvedl, že i spravování hranic na území RS nepatří BaH, ale RS. RS si také vrátí pravomoci vlastního soudnictví, což si přisvojila nejvyšší soudní a prokurátorská rada BaH, která tak má právo jmenovat soudce. Bude rovněž zrušena a zakázána činnost SIPA a OBA (sarajevské tajné služby) na území RS a zruší se všechny zákony vnucené nejvyššími představiteli.

Na konci devadesátých let a začátkem let 2000 označili představitele RS za válečné zločince. Haagský tribunál je odsoudil na základě  smyšlených obvinění a přitom bosenské muslimské hrdlořezy viny zprostil. Poté nejvyšší představitelé odebírali kousek po kousku Republice srbské pravomoci. Odebrali Daytonskou smlouvou zaručená práva na vlastní armádu, na vlastní zahraniční obchod, vlastní den nezávislosti a dokonce ji donutili změnit svůj státní znak. Rozhodování ústavního soudu řídí cizinci z Bruselu a jurisdikci Sarajeva podřídili i vojenské objekty na území RS, dále zemědělské pozemky, lesy a řadu vodních nádrží.

Banja Luka odporovala a něco i sabotovala: Přehlídka ke Dni republiky se každoročně konala navzdory zákazu a zavedeným správním řízením. Jako odpověď na výhrůžky Sarajeva, kde v armádě převládají bosenští muslimové, zřídil Dodik četnictvo, vnitřní vojsko podřízené ministru vnitra RS. Republika úzce spolupracuje se Srbskem, které i navzdory nelibosti Sarajeva hodlá vybudovat na srbském území kaskádu vodních elektráren a nové letiště v Trebinji. Spolupracuje s Ruskem, odkud navzdory odporu Sarajeva přiletěly vrtulníky Ansah pro zdravotnictví a co nevidět postaví dceřiná společnost Gazpromu závod na zkapalňování plynu. Postoj srbského člena Prezidia BaH  nedovoluje státu vstoupit do NATO, o což usilují zástupci Bosňanů i Chorvatů.

Pro Sarajevo i Západ je Dodik trnem v oku. Snaží se řešit srbskou otázku. V létě začali měnit bosenský trestní zákoník, dílo odcházejícího vysokého představitele pro BaH Rakušana Valentina Inzka. Jeho návrhy změny znamenaly kriminalizaci popírání „genocidy ve Srebrenici“ i oslavování srbských velitelů odsouzených Haagským tribunálem. Poté zavedla bosenská prokuratura několik desítek trestních stíhání srbských občanů. Začala novináři a zakončila osobně Dodikem. Vláda RS v reagovala odvoláním Srbů z funkcí v BaH, čímž bojkotovala všechny úrovně bosensko-hercegovinské vlády. Ministerstvo vnitra RS dostalo příkaz k odporu k jakýmkoliv akcím sarajevských zvláštních služeb. Banja Luka odmítla uznat nového vysokého představitele – Němce Schmidta, neboť Západ nedodržel povinnou proceduru, jeho kandidatura totiž neprošla odsouhlasením RB OSN.

BaH z toho byla rozhozena. Před začátkem summitu „EU – Západní Balkán“ dne 6. října řekl Schmidt, že zákon o „genocidě“ nehodlá zrušit a že Srbové jsou povinni vrátit se do vládních orgánů. Jako odpověď Dodik summit bojkotoval, a to z důvodu přítomnosti vysokého představitele.

Nato zrušil ministr obrany BaH Podžič společné cvičení armád BaH a Srbska ve vojenském výcvikovém prostoru  Manjača, k němuž se obě země připravovaly půl roku. Potom sesadil premiér BaH Srb Zoran Tegeltija  Podžiče z důvodu svévole, ale požadavek na sesazení musí ještě projít parlamentem, v němž mají většinu Bosňané.

Potom se s Dodikem sešel nový zástupce USA na Balkánu Gabriel Escobar, prý proto, aby uslyšel postoj vůdce bosenských Srbů, avšak při setkání sdělil Američan Dodikovi, že se proti němu připravují nové sankce. Již z dřívějška nesmí do USA a ještě byl dán příkaz zmrazit mu všechny bankovní účty  za oceánem, ale takové se u něho nenašly.

Dodik k tomu řekl, že mu není potřeba vyhrožovat. „Nikdy se k nám nebudou chovat jako k sobě rovným, vždy nás budou považovat za lidi nízké úrovně, aby nám mohli vládnout. Prezidium BaH více nefunguje, práce s ním se vede jako individuální akce jeho členů, BaH je ve slepé uličce, z níž neexistuje východisko. Proto bude-li RS hypoteticky připravená k nezávislosti, nebude ke startu tohoto procesu žádných překážek, protože má stabilní rozpočet, fungující instituce a připravené zákony, které čekají na přijetí.“

Avšak nezávislost RS si nepřeje ani Sarajevo, ani Západ. I uvnitř srbské komunity v Bosně jsou rozpory. Místopředseda sociální demokracie BaH Srb Mijatovič napsal Dodikovi na FB „Dopis bývalému předsedovi“. Vůdci bosenských Srbů v něm vytýká „zradu ideálů sociální demokracie“, zřeknutí se „usmíření národů“ a nadržování nacionalistům a válečným zločincům. Mijatovič oznámil, že dny Dodika jsou sečteny. Další z odpůrců Dodika, vůdce hlavní opoziční Srbské demokratické strany RS Šarovič srovnal Dodikovo jednání s jednáním Kaddáfího.

Vůdce bosenských Srbů se bude muset hodně bít. A od toho, zda se Milorad Dodik udrží, závisí to, zda se RS nestane dekorativním přívěskem jednotné muslimské Bosny.

Převzato z Fondsk.ru

 Outsideremedia.cz