Mezinárodní trestní soud v Haagu se hlásí o slovo

Městu a světu 19. března 2023 sdělil, že vydal zatykač nejen na V. Putina, prezidenta Ruské federace, ale též i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovou – Bělobovou.

„Zatykače na Putina a ruskou komisařku pro práva dětí vycházejí z obvinění, že oba lidé jsou údajně zodpovědní za deportace ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Ať už je na tom cokoli, evakuace dětí z oblastí s velkým bojem na Ukrajině,  které si nyní Rusko nárokuje, slouží životům a zdraví dětí více než profilování většinou bezmocného soudu. Ve skutečnosti by si měl být vědom toho, jak znepokojivě mnoho dětí bylo a je zabito, zmrzačeno, zraněno a traumatizováno v posledních osmi letech ostřelováním ukrajinské armády v separatistických částech východního Donbasu, na ukrajinském území.“ ((rp,prvnizpravy.cz,pinews,foto:arch.)

Ano, na Donbasu v průběhu několika posledních let zahynulo či bylo zraněno  několik set dětí především ruskojazyčných rodičů po ostřelování obytných domů ukrajinskou armádou Lze se domnívat, že by soud v Haagu se měl touto otázkou též intenzivně zabývat, a to především zjistit, jak k tomu došlo, kolik dětí bylo skutečně tak postiženo a kdo nese odpovědnost.

Děti umírají i v průběhu bojů, které v současnosti na Ukrajině probíhají. I k této skutečnosti by soud, který si chce zachovat dobré jméno v očích lidí, se měl autoritativně vyslovit. Čím rychleji bude v této otázce jednat, tím více dětských životů uchrání.

Je zde ještě jedna důležitá otázka, která zřejmě soudu uniká. Když byly uzavřeny Minské dohody, které předpokládaly, že v průběhu dalších jednání v jejich rámci, může být nalezeno mírové řešené probíhajících bojů. V této souvislosti je též velmi nutné se zabývat prohlášením paní A. Merkelové, tehdejší kancléřky SRN, a pana F. Hollande, tehdejšího prezidenta Francouzské republiky, kteří se vyjádřili jednoznačně v tom smyslu, že Minské dohody měly především poskytnout časový prostor pro vybudování ukrajinské armády pro další boj a nikoliv časový prostor  pro mírová jednání.

Když Rusové se dozvěděli, jak je jejich západní „partneři“ léta tahali za nos, byli pochopitelně touto skutečností velice dotčeni a jejich nedůvěra obecně k Západu značně narostla.

Pokud by Minské dohody skutečně sloužili k jednáním o nastolení míru,  mohly být ozbrojené konflikty pravděpodobně dávno zastavené nebo jejich rozsah více či méně omezen.

Před soudem je tedy otázka, kdo vědomě pracoval proti míru a chtěl rozpoutat ještě silnější a destruktivnější boje? Uvedenými skutečnostmi  se soud měl již dříve zabývat a zhodnotit trestněprávní odpovědnost jednotlivých aktérů a na ně vydat též zatykač.

Je  obecně známou skutečností, že v době na počátku kyjevského mejdanu uzavřel Janukovyč, tehdejší prezident Ukrajiny, s protestující opozicí dohodu o smírném řešení  probíhajících konfliktů. Jako mezinárodní garanti podepsali tuto dohodu představitelé SRN, Polska a Francouzské republiky.  Přesto během několika hodin poté složky opozice začaly obsazovat vládní budovy.  Mejdan se rozhořel naplno. Je známou skutečností, že v průběhu bojů bylo zastřeleno, většinou za zálohy, několik desítek demonstrantů a několik desítek policistů. Obecně se mluví o tom, že zahynulo téměř sto lidí.

I v Oděse do šlo ke krvavým násilnostem. Téměř padesát lidí mělo být upáleno či jinak zabito.

Nevíme, že by se uvedených případů  ujaly již dříve příslušné ukrajinské justiční orgány. Proto Mezinárodní trestní soud v Haagu by měl, pokud tak neučinil již dříve, se zabývat i těmito krvavými událostmi

Pokud by toto s plnou vážností učinil v uplynulé době, pak by nemuselo dojít ani ke krokům, které ohlásilo Rusko. „Jednání soudců ICC vykazuje znaky trestných činů trestního zákoníku Ruské federace, a to úmyslné nezákonné zadržení, jakož i příprava útoku na představitele cizího státu, který požívá mezinárodní ochrany, s cílem zkomplikovat mezinárodní vztahy,“ uvedla s odkazem na vyšetřovací komisi, která plní roli kriminální ústředny, agentura Interfax.

Stíhání zahájily ruské úřady také proti žalobci Karimu Khanovi za „přivedení vědomě nevinné osoby k trestní odpovědnosti v kombinaci s nezákonným obviněním osoby ze spáchání těžkého či zvlášť těžkého zločinu“. (Výňatek z článku „Rusko zahájilo trestní stíhání soudců, kteří vydali zatykač na Putina)

Co bude dále následovat? Co učiní soud a představitelé RF? Zatím předmětná akce haagského tribunálu je hodnocena  rozporně, i jako protiruský krok, který přispěje k další eskalaci války. Pokud by haagský soud se zabýval i otázkami výše uvedenými, mohl se vyhnout takovým i podobným negativním hodnocením.  Nebylo to ostatně jeho povinností?

Dr. O. Tuleškov