Mezinárodní řád založený na pravidlech je mrtvý, USA ho zabily
Mezinárodní řád založený na pravidlech je mrtvý, USA ho zabily
Americká média nyní naznačují, že Rusové jsou jedinečně barbarští v používání kazetových bomb – ale USA je použily v Iráku.
Ilustrační foto
12. května 2022 - 04:20
Nedostatek sebeuvědomění mezi mnoha americkými představiteli, kteří v opozici vůči ruské invazi na Ukrajinu zaujímají moralistickou pózu, je zarážející.
Například Foreign Policy zveřejnil sloupek plukovníka Jevgenije Vindmana, který se ptá , jak může svět tolerovat zemi jako Rusko v Radě bezpečnosti OSN. Jeho konkrétním bodem bylo, že jakékoli zemi, která napadne jinou zemi, nesmí být povoleno právo veta v OSN. V reakci na Vindmana však Stephen Wertheim poukázal na to, co by mělo být každému jasné: to je „spravedlivá otázka“ a „platí i pro rok 2003“.
Jinými slovy, názor, že současná ruská invaze je ve své agresivitě nějak výjimečná, vyžaduje úplné přepsání historie a ochotu ignorovat realitu americké invaze do Iráku v roce 2003. Pokud by veto agresivní mocnosti v OSN bylo naprosto v pořádku v roce 2003, proč to teď najednou není přijatelné? Realita je samozřejmě taková, že Spojené státy jsou dostatečně silné na to, aby napadly jakoukoli zemi, kterou chtějí, a přesto se z toho dostaly. Druhořadá mocnost, jako je Rusko, nemůže udělat totéž, i když v podstatě napodobuje činy Spojených států.
Washington má nicméně i nadále tu drzost se vykreslovat jako „bílý rytíř“, který zastupuje mezinárodní řád „založený na pravidlech“ – řád údajně založený na respektu k národní suverenitě a multilaterálnímu vymáhání mezinárodního práva. Ale stalo se naprosto jasné, že tato údajná pravidla neznamenají vůbec nic, když si Spojené státy přejí napadnout země v preventivních a volitelných válkách. Těm, kteří nenosí americké brýle se selektivní pamětí, není jasné, proč by USA měly být ve vedoucí pozici v řádu založeném na pravidlech, kterými jsou tak zjevně ochotné opovrhovat.
Důsledky jsou zde mnohem víc než pouhé poukázání na pokrytectví a týkají se globálního obchodu, mezinárodního práva a vyhlídek na novou studenou válku. Multilateralismus pro USA nic neznamená, když se tato představa dostane do cesty dalšímu schématu změny amerického režimu, a v důsledku toho pravděpodobně není náhoda, že poslední požadavek USA na multilaterální morální křížovou výpravu přinesl jen malou spolupráci ze strany zbytku neamerického svět.
Jak se již ukázalo , jen málo režimů mimo Severoatlantickou alianci (NATO) bylo ochotno vyhovět požadavkům USA, aby světové režimy ožebračily své občany tím, že se odříznou od ruské ropy a pšenice – a všeho ostatního. Zdá se, že velká část světa – od Asie přes Afriku až po Latinskou Ameriku – již není ochotna dostávat od Washingtonu lekce morálky a ještě méně ochotná přimět své obyvatele hladovět , aby se zalíbili washingtonským politikům.
To se pravděpodobně stane stále větším problémem pro globální ekonomiku a pro globální mezinárodní instituce, které se posouvají vpřed.
Irák 2003 versus Ukrajina 2022
V roce 2003 Spojené státy napadly suverénní stát ve volitelné a „preventivní“ válce. V důsledku toho byly zabity stovky tisíc Iráčanů – většinou civilistů. Zobrazení Iráku jako hrozby pro USA a jejich sousedy bylo odhaleno jako lži.
V roce 2022 Rusko napadlo suverénní stát ve volitelné a „preventivní“ válce. Vojenské a civilní oběti mohou jednoho dne konkurovat těm z Iráku, ale vzhledem k tomu, že ukrajinská populace je nyní dvakrát větší než v roce 2003 v Iráku, bude muset celkový počet značně vzrůst, aby byl srovnatelný s masakrem v Iráku.
Přesto způsob, jakým americký režim, americká média a americká veřejnost zacházejí s těmito dvěma invazemi, je skutečně pohled, který je třeba vidět. Pár minut na Twitteru jasně ukazuje, že Američané se stále vymlouvají na krvavou invazi USA do Iráku. Někteří tvrdí, že smrt iráckých žen a dětí by měla být ignorována, protože irácký režim nebyl „demokratický“.
Spojené království
Jiní vykreslují statisíce mrtvých v Iráku – nízké číslo dvě stě tisíc z dvaceti tří milionů obyvatel – jako zanedbatelnou záležitost několika „zbloudilých dronů“.
Tito apologeti zapomněli na časy, kdy američtí vojáci zahájili palbu na děti a na americké žoldáky , kteří stříleli ze samopalů do davů neozbrojených Iráčanů . Navíc USA ostřelovaly a úplně zničily Fallúdžu i Mosul. To krveprolití bylo vskutku pozoruhodné.
Na druhou stranu americká média nyní naznačují, že Rusové jsou jedinečně barbarští v používání kazetových bomb – ale USA je použily v Iráku . USA také záměrně rozdmýchávaly občanskou válku svou zbytečnou politikou debaathifikace, která způsobila nezaměstnané miliony Iráčanů a zrušila několik málo institucí v zemi určených k udržování místního pořádku.
Ti, kdo jsou chyceni do současného protiruského šílenství, odsuzují každého, kdo zmíní tato historická fakta, protože se nehodí do současného vyprávění Washingtonu. Ale pro většinu světa, který není tak emocionálně zaujatý myšlenkou, že Spojené státy jsou majákem morální zahraniční politiky, posledních dvacet pět let zahraniční politiky USA jasně ukazuje, že mluvit o řádu založeném na pravidlech není nic jiného než mluvit.
Bude svět izolovat Rusko z morálních důvodů?
I po údajných masakrech v Buči a okolí neslyšíme téměř vůbec nic od režimů mimo vnitřní okruh USA v NATO a blízkých spojenců NATO. Například ve Fox v článku o „světových vůdcích“ reagujících na údajný masakr rychle zjistíme, že „svět“ znamená hrstku zemí jako Japonsko, Nový Zéland a členy NATO. Všechny stejné režimy se v každém díle objevují o reakci „světa“.
I v rámci NATO se Turecko nadále zapojuje do úsilí o usnadnění mírových rozhovorů s Ruskem. Stále nic nenasvědčuje tomu, že by si Latinská Amerika přála uvrhnout své ekonomiky do recese tím, že se přihlásí k americkému sankčnímu režimu. Na ruský seznam „nepřátelských zemí“ dosud nebyly přidány žádné země Latinské Ameriky.
Jak již dal jasně najevo mexický prezident, mexickým zájmem je udržovat přátelské vztahy se všemi národy. Indie a Čína samozřejmě dál obchodují s Rusy. Ve skutečnosti osa USA-NATO tvoří pouze jednu třetinu celosvětového HDP (hrubého domácího produktu). USA budou muset přesvědčit zbytek světa, aby se odstřihl od kritických komodit ve jménu připojení k americkému řádu založenému na pravidlech. Ale USA nejsou v žádné morální pozici, aby tak učinily.
Vyhodí OSN Moskvu?
Nyní se do centra pozornosti dostává další klíčový prvek americké strategie. Během několika dní poté, co Vindmanův článek v Foreign Policy vyzýval k odstranění Ruska z Rady bezpečnosti OSN, požadoval totéž ukrajinský Vladimir Zelenskij a tvrdil, že žádná země, která napadne jinou zemi, nemůže v Radě bezpečnosti pokračovat. K vyloučení Ruska, tvrdí Zelenskij, by se rada měla sama rozpustit. Netřeba dodávat, že žádné podobné požadavky nebyly vzneseny, když USA napadly Irák nebo když NATO zdevastovalo Libyi.
Zelenskij však možná narazil na dobrý nápad. Nyní může být vhodný čas zrušit OSN. Spojené státy strávily posledních třicet let přeměnou Organizace spojených národů v instituci ovládanou Spojenými státy navrženou k tomu, aby razila americké vojenské intervence, vymlouvala se na spojence USA a ukazovala prstem na nepřátele USA.
To již dlouho poskytuje patinu mezinárodního řádu založeného na pravidlech, který lze také ignorovat, když se to Washingtonu hodí. Když se tedy USA nepodařilo získat razítko od OSN před invazí do Iráku, Washington odsoudil své odpůrce v Radě bezpečnosti a místo toho přijal své východoevropské partnery, jako je Polsko a Ukrajina, které zjevně neměly problém s invazí a okupací zemí nevyprovokovaný. (Ukrajina vyslala nejméně 5000 vojáků, aby pomohli okupovat Irák .)
Předtím byla Rada bezpečnosti po většinu času samozřejmě nefunkční, protože USA a Sovětský svaz by se navzájem jednoduše vetovaly. Ačkoli jak Washington, tak Moskva během této doby napadly jiné suverénní státy, žádný z nich nebyl natolik klamný, aby si myslel, že ostatní státy v Radě bezpečnosti by mohly být za takové činy vyloučeny. To bylo tehdy.
Bidenův nový světový řád
To vše stále zdůrazňuje, jak svět sestupuje do postglobalizačního světa nejméně dvou bloků: protiruského a neutrálního. Biden již prohlásil, že Washington povede „svobodný svět“ v tomto „novém světovém řádu“. Ale tento „svobodný svět“ stále více vypadá jako USA, Evropa a hrstka dalších spojenců oproti všem ostatním.
Rozšíření tohoto bloku by záviselo na rozšiřování měkké síly založené alespoň částečně na morálním vedení, zvláště když se USA stále stávají menší a menší součástí globální ekonomiky. Díky očividnému ignorování řádu založeného na pravidlech ze strany USA v posledních desetiletích to vypadá stále nepravděpodobněji.
(rp,prvnizpravy.cz,veteranstoday,foto:arch.)
