České národní listy

Masarykovské desatero

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Při zmínce o našem prvním presidentovi kdosi namítl, že jeho cíle a  hodnoty  byly neurčité, mlhavé, neměly nic společného s realitou. Ale věděl ten „namítač“, o čem mluví?

Prověřme, namátkou, desatero hodnotových cílů, za kterými Masaryk šel. Uvidíme, že
byly zcela jasné,  určité a ukazovaly národu sebezáchovnou  orientaci  velmi  reálně. I pro dnešek.

Zde jsou:

1.   Braňte pravdu. ( Připomeňte si boje o Rukopisy, hilsneriádu, záchranu života  53 Srbů a Chorvatů  v říšském sněmu v inscenovaném, podvrženém  „velezrádném“ procesu ).  Presidentskou standartu se symbolickým heslem „Pravda vítězí“. x Dnes: cynické manipulace a  bezohledná propaganda ze všech mocenských center. V zájmu zvyšování účinnosti  manipulace  se zneužívá  i vědeckého poznání a technického  simulování skutečnosti. 

2. Buďte uvědomělý národ. Pěstujte vlastní národní historii a filozofii.(Význam husitského apelu na svobodu úsudku a svědomí, českobratrských snah vzdělávacích, Komenského světovosti a tolerance, myšlenek buditelů, zvláště Dobrovského, Kollára, Šafaříka,  nezapomínejte na historické a politické dílo Palackého a  na přínos Havlíčkův.) Bez  historické paměti není národa. x Dnes: destrukce historické paměti ve všech médiích, jen s nepatrnými výjimkami.

3. Pečujte o velikost malého národa. Jděte klidně svou vlastní cestou. I malý národ může být kulturně vyspělý a šťastný a  hrdý.  „Bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů“, říkejme s Janem Nerudou. Neopičte se po těch větších a bohatších. x Dnes: opičíme se bez míry,  nevěříme si,  neceníme si vlastní historie a kultury,  ztrácíme svou identitu.

4. Vyznávejte ideál humanity (lidství, člověčenství), který se vyvíjí od dob reformace a renesance. Nepropadejte individualismus, utilitarismus, pesimismus, nehledejte nadčlověka. Chraňte přírodu a ctěte člověka. Zachovávejte staré přikázání lásky k bližnímu. Co nemáš ty rád, nečiň druhému.

Poznámka - Dnes jsme tu každý sám za sebe. Smysl života jedince se stále více jeví jako honba za ziskem a za požitkem. Ideálem se stává bohatství, neomezená spotřeba, povrchní zábava a  pochybný styl života v komerčním šoubyznysu.

5.  Uznávejte ideje volnosti (svobody), rovnosti a bratrství (solidarity). Usilujte o spravedlnost. Každý má právo na chléb a  plnohodnotné vzdělání. Jsou nejen práva politická, ale i hospodářská.

I socialismus je humanitní směr. Chudí nepotřebují almužnu, ale práci a spravedlivou odměnu. Všichni mají právo na důstojný život. Svoboda bez odpovědnosti je lichá. x Dnes: spravedlnost se pokládá za iluzi. Nerovnost přerostla do nesouměřitelnosti. Vládne zásada maximalizace zisku a konkurenceschopnosti. Kapitál má přednost před  a nad člověkem. Nedbá  se o žebráky, bezdomovce a nezaměstnané.

6.   Važte si svobody a samostatnosti státu, kterou jsme vybojovali v 1.válce světové. Važte si   hrdinství legionářů,  nadšení Sokolů, važte si těch, kteří pracují obětavě a nezištně pro blaho národa. x Dnes:  zpochybňuje se sama existence a  identita národa, zesměšňují se nadosobní cíle. Státu prý má být  co nejméně. Perspektivní jedinec se ptá: co mi ta která funkce (podnik) vynese? Co se mi více vyplatí?

7. Mějte na paměti  naši Washingtonskou deklaraci z r.1918,  „Prohlášení  československé nezávislosti“ a jeho principy. Stát budiž republikou, bude mít demokratický parlament, institut referenda, zaručí svobodu svědomí, projevu a shromažďování, zrušeny budou šlechtické výsady a tituly, šlechtické velkostatky budou vyvlastněny pro potřeby domácí kolonizace (pozemková reforma), bude provedena odluka církve od státu, ženy budou mít stejná práva, pracovní doba bude 8hodinová, ústava zabrání třídnímu zákonodárství.

Poznámka. Dnes: státní idea chybí. Hrozí návrat   poměrů před  Deklarací z r.1918. Trpíme pochybné restituce církevní i šlechtické, mlčíme k  nekritickému a nezaslouženému  hodnocení Rakousko-Uherska a některých jeho představitelů, přepisujeme dějiny

v protimasarykovském, protidemokratickém duchu, obnovujeme pomníky staré monarchie. 

8. Zajímejte se o vývoj v Evropě a ve světě. Státy se spojují, integrují. Dbejte o to, aby se tak dálo na  principech  rovnosti. „Já pán, ty pán“. Podporujte svébytnost a vzájemnost, neopomíjejte slovanské národy,  octly  se   historickým vývojem  většinou v méně příznivých podmínkách.

Poznámka:Dnes: poselství  nejvýš aktuální. Dovedeme je přijmout a uskutečňovat? Jsme ve vleku bezohlednosti  europeizačních a globalizačních mocných.

9.  Dbejte o kulturu slova. Věnujte pozornost literatuře a umění.  Vděčíme jim za povznesení národa. Nejsou tu pro zábavu, ale pro  zušlechtění. Přinášejí prožitek lidského údělu. Celé veliké masy národní z nich přijímaly ideály mravní a sociální.

Poznámka: Dnes pokračuje kulturní destrukce. Neoliberalismus a postmoderna odmítají s posměchem výchovné a vzdělávací tendence umění. Cení se narušování stávajících  estetických norem a velebí se „šok“ z nového díla.  Vulgárnost a obscénnost nezná mezí.

10. Starejte se o školu a  o učitele. Ať vedou žáky v duchu přirozeného vlastenectví, prostého  jakéhokoli šovinismu, k uvědomělé lásce k vlasti, která se projevuje činy, ne slovy. Ať uplatňují demokratičnost. Výchova má směřovat k rozumné a odpovědné správě věcí veřejných. Ať posilují rozvoj myšlení, aby bylo kritické a metodické a činilo člověka způsobilým řešit praktické problémy života. Ať vedou k úctě k ideálům individuální i národní mravnosti, ať pěstují lásku k práci, k duchovním hodnotám, k vědě,  k poznání pravdy, ať rozvíjejí smysl pro krásu a umění. A ať se dbá o důstojnost a autoritu učitele i pokud jde o finanční zabezpečení. x Dnes: škola bez kázně,  učitel bez vážnosti,  vzdělanost není uznávanou hodnotou. Máme tu generaci, která netouží po vzdělání, tím méně po službě vlasti. Chce se zviditelnit, chce zbohatnout a chce si něco „ užít“. A média ji v tom intenzivně podporují.

Závěrem:  Odkaz Masarykův není neurčitý, mlhavý a vzdálený realitě.  Naopak. Nabádá nás k radikální proměně společnosti, která se ocitla  v krizi jako celá euroamerická civilizace. Jak? To už je na současných generacích, které by měly vědět, že život je nejen dar, ale i riziko a úkol.