Máme je tu opět…, Marek Řezanka
Máme je tu opět…
Marek Řezanka
„Poslušně hlásím“ – je to století
že jsou tu lidi, je však stále jedno
těm, kteří války s klidem posvětí
a kteří zbraním dají vždycky přednost
Josef Švejk svoji stovku oslaví
s tím, že je hloupost mocných stále tatáž
Jacípak mocní? Smutné postavy
vlastně bych jedním slovem řekl pakáž
--------------------
Máme tu opět poručíka Duba
a kadet Biegler o slovo se hlásí
Tragická doba je vždy velkohubá
Svoboda slova má pak těžké časy
Kalousek vede moudra u Soukupa
To je ten, který žil prý v přesvědčení
že k Soukupovi lotr jde či hlupák
a „slušný člověk“ u něj nikdy není
Konečně jeho slova tedy sednou:
Neslušný Mirek má svůj nový pořad
Rád by se hlavou země chtěl stát jednou
Korouhvičkou je, jež se točí. Pořád
Soukup zas mocně do Kalouska kopal
že je jak Sládek s vervou Voldemorta
A kde je nyní Jaromírův dopal?
Vidíte všichni, jaká je to sorta?
Jeden jak druhý šašci počmáraní
Nemají páteř – zato velké oči
Názory mění – nedojde jim ani
že se jak velká korouhvička točí
Kalousek úřad přesunul by z Hradu
Nejlépe asi tam, kde bydlí Háva
Omnipol, Zenit dávají mu radu
že to chce padák – či rukama mávat
Směšní jsou tihle odepsaní kluci:
Ješitný Jarda, Mirek domýšlivý
Asi by chtěli vlastní revoluci
zatím svou páteř oba dále křiví
Tak co jim popřát? Jedna věc mě láká
ať je to jako s Mirkem na náměstí:
Tedy ať mají pořad bez diváka
kdy si svou slávu mezi sebou věstí…
Letos si připomínáme sto let od vzniku literární postavy Josefa Švejka. Ta byla obsažena již v Haškových povídkách v Dekameronu – například: „Dobrý voják Švejk se učí zacházet se střelnou bavlnou.“
Mnohé z postav z „Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války“ se mi vybavují při pohledu na naši politickou scénu.
Například u M. Kalouska mi naskočí hned postavy dvě – feldkurát Katz a poručík Dub. V případě J. Soukupa, který by rád do politiky, ale nejde mu to, mi na mysli okamžitě vytane snaživý kadet Biegler. A tak bych mohl pokračovat.
Ale zůstanu u výše zmíněných. M. Kalousek 23. 4. 2020 napsal: „Stále žiji v přesvědčení, že slušný člověk k Soukupovi nechodí. Tím spíš se nebudu dívat na předem připravenou frašku pro hloupé.“
Zřejmě seznal, že výše zmíněný výrok mu nijak nebrání mít v roce 2021 u pana Soukupa pravidelný pořad – a stát se tak jeho hlavní hvězdou.
M. Kalousek i J. Soukup mají ambice. Nezměrné. Oba pošilhávají po funkci hlavy státu. A oba mají společné i to, že co bylo řečeno včera, dnes již neplatí.
Připomeňme si, jak ostře vystupoval ještě nedávno J. Soukup právě proti M. Kalouskovi: „Tohle je politický comeback Miroslava Sládka při nedávných oslavách prvního máje. Na této fotce jednoho fotografa, dvou kolemjdoucích, tří holubů a dvou housenek, dělá předvolební kampaň. Ale zatímco Sládek je dávno politická mrtvola, Kalousek se pořád drží. Je to svým způsobem fascinující fenomén, myslím ten Kalousek. Kluk, jehož nesmrtelnost si nezadá s Lordem Voldemortem. Sice nastoupil svoji politickou dráhu v devadesátkách stejně jako Sládek, jenže pořád žije. I když ta náměstí zrovna neplní. A veškerý svůj program postavil na nenávisti k Andreji Babišovi, což je efektivní asi jako opravy dálnice D1 za posledních deset let.“ Psal se rok 2018.
M. Kalousek pro změnu psal: „Na přání mnoha přátel jsem zhlédl páteční ,Týden podle Jaromíra Soukupa‘, a musím jim říci, že mi to zvedlo sebevědomí. Pokud mi tenhle nájemný kašpar věnuje tolik prostoru a energie, je zřejmé, že moje slovo má váhu a ZemanoBabišům sakra vadí. Děkuji, budu se snažit dál.“
Vidíme tedy, jak se snaží. Vlastně oba pánové. A nakolik jim lze cokoli věřit.
Parafrází na slova J. Švejka by šlo prohlásit: Vidíme, jaké jsou to vzácné charaktery…
Smutné je, že podobně jsou na tom i další adepti na budoucí hlavu státu, jejichž hlavním rysem je fanatický odpor ke všemu ruskému: P. Fischer, J. Drahoš, M. Hilšer, M. Němcová, M. Vystrčil, M. Kocáb, P. Pavel a další.
