Majetek, který na nás Lichtenštejnové soudně vymáhají, jsme jim konfiskovali na základě dekretů prezidenta republiky.
Majetek, který na nás Lichtenštejnové soudně vymáhají, jsme jim konfiskovali na základě dekretů prezidenta republiky.
Jakékoliv jednání o dohodě s nimi považujeme za podvracení těchto dekretů
Premiér Petr Fiala udělil již v roce 2011 jako rektor Masarykovy univerzity Velkou zlatou medaili lichtenštejnskému knížeti Janu Adamu II. za zásluhy o rozvoj česko-liechtensteinských vztahů.
Rozvoj česko-lichteštejnských vztahů i poté dále pokračoval, až dosáhl nevídaně vysoké mety - Lichtenštejnové ČR zažalovali u Evropského soudu pro lidská práva. Požadují na nás majetek v řádu mnoha desítek miliard korun a dále náhradu za škody.
Jen nesměle se ptáme, zda v tomto majetku není zahrnut i majetek, který získal Karel Lichtenštejnský, jehož po bitvě na Bíle hoře pověřil panovník Ferdinand II. násilnou správou šlechtického majetku v Čechách. „Na Moravě získal od vítězného panovníka tuto funkci kardinál František Dietrichstein. Vítězný Ferdinand II. se rebelům a celému českému království krutě pomstil. A oba správcové jako představitelé vítězné moci mu v tom pomáhali. Slavnostně se zúčastnili nelidsky kruté popravy vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621. K tomu získali příležitost neobyčejně se obohatit. Organizovali loupežné konfiskace majetku domácí šlechty, zabavená panství si sami ponechávali nebo jimi obdarovávali hejna cizinců a válečných dobrodruhů. Rozsah konfiskací byl nevídaný. Dvě třetiny domácí půdy padlo do cizích rukou. Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto získaných panství byl mnohonásobně větší než vlastní území rodného Lichtenštejnska.“ (Z článku „Rod Lichtensteinů v Českých zemích“,prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.)
Pokud připustíme, že mezi majetkem Lichtenštejny na nás vymáhaným je i majetek, který v pobělohorských konfiskacích u nás získali, tedy majetek původně český, pak bychom se mohli dopracovat i k závěru, že na nás Lichtenštejnové chtějí vydání původního rozsáhlého českého majetku, k němuž „velmi lacino“ přišli. A to by snad ani neměli. Pokud budou tvrdit, že konfiskace pobělohorské byly zákonné, pak samozřejmě konfiskace jejich majetku na základě dekretů prezidenta republiky považujeme my bez jakékoliv pochyby za zákonné. Proto jsme my jeho vlastníky.
Závěrem několik vět. Když si uvědomíme, že teprve v roce 2016 tzv. sudetoněmecký landsmanšaft udělil na svém sjezdu princi Janu Adamu II. Evropskou Karlovu cenu, pak teprve „oceníme“ pana Petra Fialu, který udělil Velkou zlatou medaili Lichtenštejnovi za rozvoj česko-lichteštejnských vztahů již asi o pět let dříve.
Jak potom se můžeme divit dohadovacím pokusům pana prezidenta P. Pavla, když již mnohem dříve byli Lichtenštejnové tak „vysoce oceněny zasloužilými muži“ jako je P. Fiala, nynější předseda vlády ČR, a B. Posselt, předseda SL. Pan prezident Pavel vlastně jen pokračuje po stezce, již dříve vyšlapané, aniž by si ovšem položil otázku, zda Lichtenštejnové v pobělohorských konfiskacích nezískali původně český majetek ve velkém rozsahu „velmi lacino“, nebo snad i zadarmo, a takto nabytý majetek máme my jim nyní vydat nebo znovu za něj zaplatit, přestože tento majetek jsme Lichtenštejnům konfiskovali na základě dekretů prezidenta republiky, takže my jsme v současnosti jeho právoplatnými vlastníky.
Připravil Dr. O. Tuleškov
