Lipavský na konferenci ministrů zahraničí NATO vystoupil proti návrhům bezpečnostních záruk Ruska

18:13 07.01.2022

Nový český ministr zahraničí Jan Lipavský se účastnil své první konference ministrů zahraničí NATO. Cílem konference byla koordinace postojů a příprava na jednání s Ruskem.

Na webové stránce resortu zahraničí stojí, že ministr Lipavský se svými protějšky ze zemí NATO se shodli na tom, že je potřeba podpořit bezpečnost a suverenitu Ukrajiny. Rovněž je potřeba se připravit na další eskalaci situace a vojenský konflikt.

„Ministři byli jednotní v nutnosti odstrašit Rusko od možné agrese,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Dále se uvádí, že Jan Lipavský během jednání odmítl návrhy bezpečnostních záruk ze strany Ruska a označil je za nepřijatelné.

„Jan Lipavský na jednání zdůraznil nutnost deeskalace z ruské strany jako podmínku vyjednávání a odmítl Ruskem prezentované návrhy bezpečnostních záruk jako nepřijatelné. Dle ČR nemohou být Ruskem formulované požadavky východiskem pro jednání,“ stojí dál ve zprávě ministerstva.

Aliance prý musí předložit své vlastní návrhy k jednání a perspektivu do budoucnosti. Lipavský na schůzce uvedl, že každý stát má právo rozhodovat o své budoucnosti. Kromě toho připomenul Zakládající akt NATO-Rusko, podepsaný Ruskou federací v roce 1997 i to, že akt odmítá sféry vlivu omezující suverenitu státu.

Zmiňme, že na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy dohod s USA a dohod NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva od svých západních partnerů požaduje zejména právní záruky toho, že nebude probíhat další rozšiřování NATO směrem na východ, že nedojde ke vstupu Ukrajiny do daného bloku a že nebudou vytvářeny vojenské základny v postsovětských zemích. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, pokud NATO a Spojené státy nezareagují na ruský požadavek na bezpečnostní záruky, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.

Jak zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, další rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní na území Ukrajiny a v sousedních zemích Ruska jsou pro Moskvu červenou linií.

Podle nejnovějších informací jsou jednání mezi Ruskou federací a Spojenými státy o ruských návrzích týkajících se bezpečnostních záruk naplánována na 10. ledna v Ženevě. Předpokládá se, že poté budou ruské návrhy projednány 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO speciálně svolaném v Bruselu a 13. ledna na formátu OBSE ve Vídni.

CC BY-SA 2.0 / Pirátská strana / Jan Lipavský

Nový český ministr zahraničí Jan Lipavský se účastnil své první konference ministrů zahraničí NATO. Cílem konference byla koordinace postojů a příprava na jednání s Ruskem.

Na webové stránce resortu zahraničí stojí, že ministr Lipavský se svými protějšky ze zemí NATO se shodli na tom, že je potřeba podpořit bezpečnost a suverenitu Ukrajiny. Rovněž je potřeba se připravit na další eskalaci situace a vojenský konflikt.

„Ministři byli jednotní v nutnosti odstrašit Rusko od možné agrese,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.

Dále se uvádí, že Jan Lipavský během jednání odmítl návrhy bezpečnostních záruk ze strany Ruska a označil je za nepřijatelné.

„Jan Lipavský na jednání zdůraznil nutnost deeskalace z ruské strany jako podmínku vyjednávání a odmítl Ruskem prezentované návrhy bezpečnostních záruk jako nepřijatelné. Dle ČR nemohou být Ruskem formulované požadavky východiskem pro jednání,“ stojí dál ve zprávě ministerstva.

Aliance prý musí předložit své vlastní návrhy k jednání a perspektivu do budoucnosti. Lipavský na schůzce uvedl, že každý stát má právo rozhodovat o své budoucnosti. Kromě toho připomenul Zakládající akt NATO-Rusko, podepsaný Ruskou federací v roce 1997 i to, že akt odmítá sféry vlivu omezující suverenitu státu.

 Zmiňme, že na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy dohod s USA a dohod NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva od svých západních partnerů požaduje zejména právní záruky toho, že nebude probíhat další rozšiřování NATO směrem na východ, že nedojde ke vstupu Ukrajiny do daného bloku a že nebudou vytvářeny vojenské základny v postsovětských zemích. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, pokud NATO a Spojené státy nezareagují na ruský požadavek na bezpečnostní záruky, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.

Jak zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, další rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní na území Ukrajiny a v sousedních zemích Ruska jsou pro Moskvu červenou linií.

Podle nejnovějších informací jsou jednání mezi Ruskou federací a Spojenými státy o ruských návrzích týkajících se bezpečnostních záruk naplánována na 10. ledna v Ženevě. Předpokládá se, že poté budou ruské návrhy projednány 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO speciálně svolaném v Bruselu a 13. ledna na formátu OBSE ve Vídni.

Sputnik