Likvidace Československa fašistickým Německem XXXXI, 1938 – 1939
Likvidace Československa fašistickým Německem XXXXI, 1938 – 1939
PhDr. Václav Šůstek, CSc.
Závěrem
Likvidace Československa fašistickým Německem poutá zájem jak minulých, tak i současné generace k jejímu objektivnímu poznání a vyvození odpovídajících poznatků jak pro vnitřní, tak i pro zahraniční politiku.
Československo bylo připraveno k obraně proti fašis-tické agresi, jeho schopnost bránit se vojensky byla podlomena cílevědomou propagandou a vedením psy-chologické války. Bylo zbaveno podpory západních spojenců. Světové veřejné mínění bylo ovlivněno lživým obviněním, že Československo likviduje násilím německou menšinu, a poté vystupovalo fašistické Německo jako ochránce sudetských Němců. Hitler ve svém úsilí o ovládnutí ČSR a Evropy využíval národ-nostní otázku jako prostředek k rozpoutání psycholo-gické války. Německo, které bylo všestranně připraveno k vojenské likvidaci Československa, označovalo svou oběť za zdroj a příčinu válečného nebezpečí. Po mnichovském diktátu pak vystupují představitelé Západu Chamberlain a Daladier jako obránci míru.
Nacistické metody jsou v současné době znovu uplatňovány v politice USA a jejich válečného stroje NATO proti všem zemím, které neodpovídají americkým zájmům. Ještě před smrtí známého státníka J. B. Tita seznámili američtí kolegové na mezinárodním kongresu sociologů ve švédské Uppsale s kurzem Washingtonu vůči Jugoslávii. Výstižně tuto politiku charakterizuje B. Chňoupek v knize Dýka v zádech, vydané v naklada-telství Futura v roce 2001.
„Scénář a režie se všemi odstrašujícími triky mocenské politiky tytéž. Jen herecké obsazení od titulních rolí po kompars jsou generačně inovované. Podobná zvěrstva krvelačných Čechů nad mírumilovnými sudetskými Němci předvádějí i zde srbští zlotřilci, vrazi a násilníci nad ubohými Albánci. Zaznívají zde názory A. Hitlera na přepady států bez vyhlášení války, vypsané poradci ne příliš charakternímu B. Clintonovi… nechybí spílání Josepha Goebbelse prohnanému E. Benešovi, totožné s vulgárními urážkami a potoky lží o zločinném teroristovi, příčině příčin všeho, bídákovi Slobodanu Miloševičovi; na scéně vystupuje … paní Válka M. Allbrightová, plácající po světě podobné nesmysly jako kdysi J. Ribbentrop; v pořádku jsou i alternáti Tony Blair a Robin Cook, šťastně mávající návrhy pro Rambouillet jako kdysi sir Chamberlain; nadutost B. Mussoliniho bravurně hraje kancléř G. Schrőder; poletuje tu i nezkušený R. Hollbrook od Rugovy k H. Taqimu podobně jako během své mise popojížděl po Čechách lord Runciman od Henleina ke K. H. Frankovi.
Jako z říše dodaný Sudetoněmecký dobrovolnický sbor, SdHF, vraždící hlídky Stráže obrany státu, i v Kosovu si počínají stejně zdatně při honech na Srby a střílení na jejich policii ze zálohy. Ono bizarní uskupení s ideologickým spektrem od Hodžových exmarxistů, přes fašisty po islámské radikály se jménem Osvobozenecké vojsko Kosova, vydodané přímo z Albánie. A stejně jako ze Sudet hitlerovci vyhnané desetitisíce zoufalých rodin, i tu běží podobné zástupy Srbů před zvůlí rozběsněných Skipetarů.“ (B. Chňoupek, Dýka v zádech, s. 139 – 140.)
A Organizace spojených národů, podobně jako tenkrát Goebbelsem nařčená Společnost národů, brebtá svrchovaně pitomé omluvy. Popsané události jen znovu připomínají náš podzim tragického roku Mnichova.
Stejně tak probíhá režie k ovládnutí energetických zdrojů, ropovodů a trhů pro nadnárodní monopoly na Středním východě. Spojené státy americké, Evropská unie doprovázeny Izraelem a monarchy Zálivu plánují přesuny, vytvářejí záminky, vyvolávají vnitřní třenice, povzbuzují v oblasti destabilizaci zemí, které se nehodí do plánů a jejich zájmů.
Současnými cíli jsou Sýrie a Írán. V Sýrii opakují metody použité proti Libyi. Dalším zdrojem obav je rozmístění velkého množství jednotek USA v oblasti Perského zálivu a provokace Izraele proti Íránu. Zave-dení embarga a zostřených ekonomických sankcí ze strany USA a EU je porušením charty OSN.
Demokratické, protiimperialistické a mírumilovné síly světa by měly prolomit mlčení a odsoudit kampaně imperialismu, jež dláždí cestu nové agresi. (Prohlášení Světové rady míru, 7. února 2012.)
Prameny a literatura
Dějiny druhé světové války 1939 – 1945, Praha 1977
Beneš E., Mnichovské dny, Svoboda, Praha 1968
Butvin, J., Havránek, J., Dějiny Československa I-IV, SPN, Praha 1968
Československá vlastivěda, díl II., svazek 2, Horizont, Praha 1969
Hruška, E., Sudetoněmecké kapitoly, Start, 2008
Husa, V., Dějiny Československa, Orbis, Praha 1962
Chňoupek, B., Dýka v zádech, Futura 2001
Mnichov v dokumentech I, Praha 1958
Mnichov 75 let poté, Orego 2008
Nesvadba, F., Proč nezahřměla děla, Naše vojsko, Praha 1986
Sládek, O., Zločinná role gestapa, Naše vojsko, Praha 1986
Pejčoch, I., Fašismus v českých zemích, Academia, Praha 2010
Krejčí, O., Válka, Praha 2011
Sýs, K., Akce Heydrich, nakladatelství BVD 2008
Divišová, J., Vzestup a pád Franka, nakl. BVD 2010
Devadesátiletá cesta, Sborník prací, Futura 2011
Tomášek, D., Deník druhé republiky, Naše vojsko, Praha 1988
Dokumenty moderní doby, Svoboda, Praha 1978
Kvaček, R., Poslední den, Epocha 2012
Kvaček, R, Heyduk, Československý rok 1938, Polart, 2011
Matějka, J., Páteční zamyšlení, Futura 2000
Frajdl, J., Příspěvek k problematice pangermanismu, Praha 2001
Frajdl, J., V zápase proti germanizaci, Praha, 2003
Frajdl, J., Germánská negativa v českých dějinách, Praha 2003
Noviny a časopisy
