České národní listy

Lichtenštejn dobrácky radí - Zbourejte Masarykovu republiku!

Elegantní salonní lev pan kníže Hans Adam II., panovník Lichtenštejnska, upoutal velkou pozornost Lidovek a Mladé Fronty Heute. Komentátoři se předhánějí v lichotkách, jak tento elegantní pán, který opravdu skvěle umí hovořit s novináři (ne jako my, čeští buranové...), dává republice doslova knížecí rady, jak naložit s jejich konfiskovaným majetkem.

On umí argumentovat - a na první pohled vše vypadá velmi nevinně a uhlazeně. Ale nakonec z toho přece vždy vyskočí chlupaté čertovo kopýtko.

Copak nám kníže vypráví? Na úvod nevinně připomene rozhovor s Karlem Habsburgem, který "by panoval, kdyby ještě byla monarchie". Proč toto připomíná? Jedním dechem totiž konstatuje, že Habsburg i dnes "polarizuje Rakousko" tak, jako "LIchtenštejni polarizují Česko". Má svatou pravdu, republikánské Rakousko nevydává Habsburkům nic a stejně tak kacířské Česko nevydává nic Lichtenštejnům.

Lichtenštejnský panovník nastínil v rozhovoru pro Lidovky i Mladou frontu své vize historie malého středozápadního státečku v několika směrech. Jednak maličké Lichtenštejnsko po I. světové válce nemohlo mít diplomatické styky s ČSR, protože novému státu nevoněla zlá pobělohorská historie Karla I.Lichtenštejna po Bílé Hoře. Tehdy byla první konfiskace majetku. Dále kníže uvádí historii po II. světové válce, kdy za (zatrachtilého) Beneše byla dokončena druhá konfiskace lichtenštejnského majetku. Co k tomu kníže praví? Nejdříve musí vysvětlit to, jak se knížecí rod postavil k hitlerismu. Jeho vysvětlování nepostrádá románové atributy. Hitler prý pobýval v Lichtenštejnsku jako aspirant malířství. Snad proto získal k zemi nostalgický vztah, jenž mu zabránil v pozdější anexi. K tomu prý přispělo i to, že malá neozbrojená země obsazená rajchem by vyvolala výsměch světového tisku. Ovšem co by si führer dělal ze světového tisku, když mu "židovský" světový tisk byl v podstatě u zadnice, to již vysvětleno není...Dál k postoji Lichtenštejnska za II.války prý přispělo i to, že byli rajchem považováni za poslední zemi II. říše římské národa německého, což může i nemusí býti pravda. Pravda je, že byli tou poslední zemí kdysi velkého konglomerátu, jenž nebyl ani římský, ani německý, jak pravil Voltaire. A co si o tom myslel rajch? Kníže vypráví, že proti Hitlerovi stáli radikálové, kteří chtěli obsadit jeho zem, což může býti pravdivé, zvláště když existoval i plán na obsazení Švýcar. V historii však kdyby neplatí - oba státy rajch neobsadil.

Konečně prý hitlerovci považovali vládnoucí rod i obyvatele za Volksdeutsche. Zde ovšem musíme dát panu knížeti plně zapravdu. Lichtenštejnsko si uchovalo svou národní svébytnost a drželo svou státní a národní identitu i za přetěžkých poměrů nadvlády rajchu. Zde patří tomuto státu v čele s knížecím rodem samozřejmě všechna čest. To ovšem českoslovenští, masarykovští a benešovští obhájci republiky, nikdy nepopírali.

Čertovo kopyto leze z knížecích doporučení vůči republice v jiném směru. Radí nám - vzdejte se dobrovolně konfiskovaného majetku. My se o něj dobře postaráme a vám bude taky dobře. Umíme hospodařit a Češi tím hospodářsky a pracovně získají. No, nic proti, kdyby - a zde je opět to zatracené kdyby! Kdyby to nebyl precedens pro zbourání Masarykova státu, republiky a pro počátek restituční totality u nás.

S tímto precedentem si totiž nevěděl rady jak pan kníže, tak i páni komentátoři Lidovek a mladofrontovního tisku. Komentátoři totiž, aby obešli T.G.M, Beneše a Štefánika, vyrukovali s fantastickým konstruktem. Ani mytický Jára da Cimrmann by to nevymyslil líp.

Nová republika po roce 1918 prý vytvořila "atmosféru odčinění Bílé Hory". A "atmosféra způsobila", že se konfiskovalo jedním rázem - dokonce je připomínán i sám historik Pekař, jinak odpůrce konfiskací, že v tomto směru se "nepochopitelně" přiklonil na stranu konfiskací. Opak je pravdou. "Meteorologické" vysvětlení I. republikové konfiskace našich komentátorů prostě neobstojí. Pyramidální dějepisnou blbostí prostě nelze vysvětlit tak závažný fakt, jako byla konfiskace majetků šlechty a církve katolické za I.ČSR. Co to tedy bylo? Na tuto otázku byl měl v České republice umět odpovědět každý průměrný maturant - kdyby se tu správně po desetiletí učily dějiny ČSR. A to se neučí ! Pak se nelze divit ani komentátorům...

Konfiskace I. ČSR nezpůsobila žádná "atmosféra", žádný Franta Sauer a jiní bořitelé mariánských sloupů, žádný majdanový dav, ani žádné "republikánské třeštění". Konfiskace I.ČSR způsobil nově nastolený státoprávní stav kodifikovaný politicky Washingtonskou deklarací.

Washingtonská deklarace - to je právě onen zakládací dokument ČSR, kterému se komentátoři i pan kníže vyhnuli jako čerti kříži - stanovila jednak státoprávní nelegitimitu Habsburgů a Hohenzollernů na osud nově ustaveného státu, a dále stanovila státoprávní zásady nové republiky. Ty zněly takto: Čs, stát bude republikou, se svobodou svědomí, náboženství, vědy, literatury, slovního projevu, tisku, práva shromaždovacího a petičního (což zaniklé mocnářství předlouho ani zdaleka nezaručovalo!). Bude zavedeno všeobecné hlasovací právo, rovnost žen a práva menšin (na toto vše zapomínají odpůrci ČSR a monarchisté). Práva menšin zastoupí poměrné zastoupení (Němci přes svůj řev je dostali!). Bude odluka církve od státu (dodnes neprovedeno! - a proto i současný majetkoprávní bordel), vláda bude uznávat principy referenda a iniciativy (dodnes jen částečně naplněno). Avšak to nejdůležitější z Wahingtonské deklarace se začalo naplňovat již za I. ČSR. Bylo to toto: "Československý stát provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy: velkostatky budou vykoupeny pro domácí kolonisaci, šlechtické výsady budou zrušeny".

A právě tato státoprávní konstanta I. ČSR leží jako balvan v žaludcích všech monarchistů a odpůrců republiky, včetně Habsburgů a Lichtenštejnů. Proto jejich mediální slouhové musejí tuto konstantu republiky zamlčet, seč jsou schopni, proto ji musí vymazávat z dějin republiky a oblbovat čtenářstvo a mladou generaci, - která toto vůbec nezná, protože ji to nikdo neučil - nesmysly o "atmosféře" bořící majetkové vlastnictví všech rodů, které sloužily habsburské dynastii proti českému národu a historické české Koruně. Nakonec na tuto historickou pravdu narazil i sám pan kníže, když pokračoval ve svém vysvětlování pozice Karla I. Lichtenštejna po Bílé Hoře. Právě tento církevní kníže se stal hlavním konfiskátorem a mimochodem i sám jeden z komentátorů Lidovek, Zbyněk Petráček, toto správně připustil, když pravil, že Lichtenštejni volají po návratu majetku, který sami konfiskovali před třemi staletími. Ještě nikdy v historii novodobých Lidovek dějinná pravda neproklouzla tak markantně, jako v tomto případě - a panu Petráčkovi díky za tento únik.

Proto musíme hodnotit výzvu pana knížete - vraťte Lichtenštejnům majetek konfiskovaný již za I. ČSR jako dobráckou radu, jednoznačně - tak už konečně zbourejte poslední zbytek I. ČSR, zbourejte stát T.G.M, Beneše a Štefánika, tvůrců Washingtonské deklarace.

A v čem spočívá onen precedens ? Jednoduše v nástupu dalších restituentů. Proč by se po Lichtenštejnech nemohl přihlásit Řád německých rytířů? Proč by se nemohly přihlásit landsmanschafty? Vždyť tak by po církvi římské, která dostala totéž, měli nyní již úplný nárok na veškeré majetky republiky, a tím na její dokonalé, totální rozchvácení! Jako by nestačily pobělohorské církevní restituce, které katastrofálně nabourají republiku nejméně na pět generací.

A k oné kolaboraci v Lichtenštejnsku za II. světové války, kterou kníže fakticky odmítá, nakonec, připomeňme ještě jeden závažný fakt, který rovněž "uniká" našim komentátorům. Totiž fakt, že Lichtenštejnsko poskytlo vojenský asyl na konci války kozáckým sborům hitlerovského wehrmachtu, začleněným do Waffen SS. To je bohužel nevyvratitelná pravda, potvrzená i historiky jako je prof. Auský, kteří nikterak nejsou nakloněni ČSR. Ona historická pravda nakonec vždycky vystrčí čertovská kopýtka na světlo Boží.                          Dr.Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I