Konec blahobytu? Češi si myslí, že nejvíc v Evropě to hrozí jim
Konec blahobytu? Češi si myslí, že nejvíc v Evropě to hrozí jim
Foto: David Neff, Seznam Zprávy
I strach z budoucnosti přivádí Čechy k protestům na náměstích (snímek z demonstrace 28. září).
7:12,9.10.2022
Největší obavy z budoucnosti mají v zemích Evropské unie Češi. Odhalil to další z průzkumů Eurobarometru, který se v zemích EU uskutečnil během dvou letních měsíců.
Článek
Celkem 71 procent českých občanů podle jeho výsledků očekává, že se poměry v příštím roce zhorší, přitom v průměrné evropské zemí není skeptiků ani polovina.
Vedle Čechů připouštějí chmurné vyhlídky nejčastěji Němci. O tom, že energetická krize obrátí situaci ve společnosti k horšímu, je přesvědčeno 64 procent z nich.
Krize vedení
Důvodem tuzemské skepse je podle Jana Hartla ze společnosti STEM takzvaná krize vedení. „Lidé chápou, že jsme se zdražením energií a celkovou inflací dostali do vážných potíží, a zároveň jsou přesvědčeni, že vláda není dost kompetentní, aby potíže zvládla. Logicky rostou obavy, kde to všechno může skončit,“ vysvětluje rekordní propad nálady expert.
Češi jsou nejvíc skeptičtí i při odpovědi na otázky, jak se změní finanční situace jejich domácnosti nebo ekonomická situace v zemi. Zhoršení předpokládá polovina, resp. tři čtvrtiny z nich.
Jako národ pesimistů se Češi projevili už v koronavirové krizi. Podle údajů Eurobarometru z února 2021 se zhoršení poměrů obávalo 63 procent dotázaných. Na druhém místě žebříčku byli Slovinci s 55 procenty.
Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.
Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Důvod obav: Máme se dobře
Jedním z důvodů, proč Češi hledí do budoucnosti s nedůvěrou, je podle Hartla také fakt, že mají co ztratit.
„Dobře víme, že patříme do lepší části světa, že se máme dobře. Objektivně se nám zatím nic neděje, o to větší je však obava, že přijdeme o blahobyt, ke kterému jsme se v uplynulých desetiletích dopracovali,“ míní sociolog.
Jeho slova potvrzují také data bruselského průzkumu. Aktuální poměry ve své zemi hodnotí tradičně jako „dobré“ víc než polovina Čechů, a patří tak k těm spokojenějším národům Evropy.
Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.
Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Spokojenost je ještě nápadnější při hodnocení rodinných financí. Na zvýšení sociálních dávek a zavedení mzdových subvencí od státu v časech covidu zareagovali tuzemci tím, že svou finanční situaci jako dobrou ocenilo 85 procent z nich. Tím se dostali na úroveň pěti nejbohatších národů Evropy, například Švédů.
Energetická krize spokojenost s celkovými poměry i s rodinnými financemi zchladila. Při hodnocení aktuální situace se proto Češi vrátili na průměr Evropy.
Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.
Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Změny nálad jsou prudké
Bilance Čechů je unikátní i tím, jak prudce se v posledních letech mění jejich nálada.
Před příchodem covidu jsme při hodnocení společenské situace patřili k největším optimistům Evropy, poté se však zdejší spokojenost s poměry propadla nejvíc ze všech zemí. Od jara 2021 se nálada začala zvedat a její nárůst před počátkem ruské agrese na Ukrajinu opět neměl v Evropě obdoby. Poté následoval další rekordní propad.
V základu prudkých změn může být vztah k politikům. V únoru a březnu 2021 už byla naprostá většina občanů přesvědčena, že si vláda Andreje Babiše neví s opakovanými vlnami pandemie rady. Důvěra v její výkony proto poklesla ze 40 na 19 procent. To opět znamenalo největší pád důvěry k jakékoli evropské vládě v časech covidu.
Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.
Přejít před obsah vložený z jiného webu.
Šok přešel, když virus v letních měsících zeslábl. Pak následoval obvyklý příběh zdejší politiky. „Po nástupu nové vlády vždycky vzniká očekávání, že se poměry zlepší a že s tím vláda něco udělá,“ připomíná sociolog Hartl.
Důvěra k vládě Petra Fialy proto dosáhla počátkem letošního roku 45 procent. Jako u předchozích případů ovšem došlo i tentokrát k rychlému vystřízlivění. Propadem důvěry o 15 procent od počátku ruské agrese překonala také Fialova vláda ostatní evropské kabinety, stejně na tom byli po červnovém pádu kabinetu Kirila Petkova pouze Bulhaři.
Radikální obraty tuzemských nálad podle sociologa neznamenají, že se společnost radikalizuje. „Lidé nerezignují, neuchylují se k bludům nebo spikleneckým teoriím,“ tvrdí Hartl. Podíl občanů, kteří se pohybují v antisystémových bublinách, nepřekračuje jako v jiných zemích 20-30 procent dospělé populace.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-konec-blahobytu-cesi-si-mysli-ze-nejvic-v-evrope-to-hrozi-jim-216286#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest204_anketa_k_prihlaseni_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
