Koncem února by vyhrálo volby s velkým náskokem hnutí ANO
Koncem února by vyhrálo volby s velkým náskokem hnutí ANO
<< SANEP >> Jak vyplývá z aktuálního měření společnosti SANEP, volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky by koncem února vyhrálo drtivě hnutí ANO v čele s jeho předsedou a bývalým premiérem Andrejem Babišem se ziskem 33,1 %.
Ilustrační foto
7. března 2024 - 06:20
Hnutí ANO tak i nadále zůstává jednoznačně nejsilnější politickou stranou na naší domácí politické scéně. Do Sněmovny by se koncem února dostalo šest stran.
Na druhém místě by nyní skončilo hnutí SPD v čele s jeho předsedou Tomiem Okamurou, a to se ziskem 11,5 %. Třetí příčku by v nynějších hypotetických volbách získali Piráti (11,2 %), kteří odsunuli vládní stranu ODS (10.3 %) až na místo čtvrté a stali se tak nejsilnější vládní stranou. Zklamaní voliči ODS stranu opouštějí a přecházejí k opozičním nebo alternativním subjektům, a to především ke straně PRO či Svobodným. Dlouhodobý klesající trend voličských preferencí ODS by měl být varovným signálem nejen pro premiéra Fialu, ale i pro celé vedení ODS. Situace totiž nápadně připomíná osud bývalé ČSSD - kdysi nejsilnější levicové strany v zemi. Ta se totiž v minulých volbách do Sněmovny nedostala a nyní pod novou značkou SOCDEM už voliče příliš neláká.
Koncem ledna by volby vyhrálo hnutí ANO, SPD by přeskočilo ODS
Pátým politickým subjektem, který by se koncem ledna letošního roku dostal do Sněmovny PČR, je hnutí STAN (nově Starostové) v čele s jeho předsedou a ministrem vnitra Vítem Rakušanem, a to se ziskem 6,4 procentního bodu.
Šestou pomyslnou příčku v nynějších hypotetických volbách do Sněmovny PČR by nyní obsadila strana PRO v čele s advokátem Jindřichem Rajchlem, a to se ziskem 5,5 procentního bodu.
Strana PRO se dlouhodobě drží nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny, a poté, co její řady posílil zkušený politik, advokát a bývalý dvojnásobný hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, má tato strana velkou šanci stát se novou parlamentní stranou, která přiláká voliče dřívější sociální demokracie a voliče, kteří zastávají „levicově“ orientované hodnoty.
V této souvislosti je však nutné poznamenat, že dřívější vnímání a dělení „politických proudů“ čistě na „levicové a pravicové“ se změnilo. Dnešní doba dělí politické směry a proudy spíše na „národně-konzervativní“ vs. „liberálně-progresivní“.
Žádný jiný politický subjekt by se v současné době do Sněmovny PČR nedostal.
Před branami do Sněmovny Parlamentu České republiky by se koncem února ocitly vládní strany TOP 09 (4,4 %) a KDU-ČSL (1,6 %). Svobodní v čele s Liborem Vondráčkem by nyní získali 3,7 procentního bodu, hnutí Roberta Šlachty Přísaha 3,5 procentního bodu, KSČM 3,2 %. Strana SOCDEM by pak koncem února získala 2,5 procentního bodu.
Žádný další subjekt by koncem února nepřekročil hranici 2 procent.
Výše uvedený exkluzivní průzkum společnosti SANEP byl proveden metodou CAWI ve dnech 22. – 28. února 2024 na vybrané skupině v souhrnu 1.560 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Průzkum únorových volebních (nikoli stranických) preferencí vychází pouze z hlasů 66,1 % respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
(rp,prvnizpravy.cz,graf:sanep,foto:arch.)
