Kdy už konečně zazní od spojenců solidní rozbor válečné situace?

5.1.2024 00:34

Umí si vůbec někdo představit totální porážku jaderné mocnosti, kdy navíc ješitnost muže v čele neskýtá záruku čestného přijetí prohry? A k tomu ne nepodstatná veličina z druhé strany: v rámci objektivního pohledu - je Ukrajina schopna přiznat své „máslo na hlavě“ před ruským útokem?

Netypicky hned v úvodu je potřeba si položit zásadní otázku: kdo má zájem na pokračování nesmyslné války? Z celkového počtu ukrajinských občanů to bude zlomek fanatických nacionalistů, často různou symbolikou hlásících se k hitlerovskému tažení proti Rusku (tenkrát SSSR),pak ještě část těch, kteří nekriticky oslavují Stepana Banderu. Z ukrajinských politických elit a z hospodářských korupčníků by se našli někteří, kterým se kapsička plní, ale nebude to ten hnací motor; spíše jen převodové kolečko.

Ten, kdo si nejvíce od střetu dvou slovanských národů sliboval je lehce odhalitelný. Kdo se angažoval již na mejdanu 2014; kdo dodává nejvíce prostředků k vedení dalšího válčení; kdo v tomto směru tlačí evropské státy – víc, dávejte víc! Inu kdo se účastnil (nebo také vyvolal) nejvíce válečných střetů po r. 1945 – ať už morálně pod čarou nebo i oprávněných? I ten, kdo se o politiku moc nezajímá, má rychlou odpověď….USA.

Jedním z cílů režisérů války bylo odtržení Evropy od dodávek plynu a i ropy z Ruska. Současně, i za působení sankcí, přerušit obchodní kontakt i v průmyslu a zemědělství. Z pohledu „zadavatele“ minimálně chvalitebný výsledek, Evropě však zbyly jen oči pro pláč. Je vždy velmi na pováženou, když udělené sankce výrazně poškodí zadavatele a sankciovaný se brzy oklepe a na Evropu dělá „dlouhý nos“. Evropu v obchodu se surovinami svižně nahradila Čína a Indie.

Rovněž představa Američanů (potažmo spolku NATO), jak bude mít Rusko zakrátko potíže s válečnou výrobou je zatím na druhé koleji; zvláště výroba munice a konkrétně raket všeho typu je nad očekávání. Jistě, obě strany se ekonomicky vyčerpávají a nepoměr mezi Ruskem a Ukrajinou vyrovnávají (částečně?) dodávky z USA a Evropy.

To, co tíží obě strany a za nějaký čas bude Rusko dominovat, je lidský materiál. Mnozí mladí nechtějí na frontu a snaží se ztratit v zahraničí; u Ukrajinců to u nás vidíme na vlastní oči. A tady by to chtělo hlubší rozbor a výhled – pokud má válka skončit pro nedostatek vojáků a to se prvně projeví na ukrajinské straně, pak bude mít Rusko na vrh a nebude s ním žádná řeč.

Do hlav amerických jestřábů jen tak nikdo nevidí; prozrazují je převážně jen činy. Pokud byli „skromní“ a šlo jim především o ekonomické vyčerpání především Ruska, pak nějaký výsledek mají. Ale izolace se nezdařila a dát do podbřišku Ruska roznětku bylo až naivní. Přiblížit Ukrajinu k Západu se nemohlo u Ruska setkat s pochopením a jsem na 99% přesvědčen, že to věděli. Pak ale nezbývá než již omšelé heslo, že se bude bojovat do posledního Ukrajince.

Pokud se politologové a především politici shodnou na výhledu o ukončení bojů a to hlavně z důvodu chybějících bojeschopných lidí, pak podpora pokračování válčení lze označit skoro jako válečný zločin a hrubé osočování těch, kteří volají po zastavení bojů je mimo mísu. Mít třeba za rok na účtu jen další tisíce mrtvých je sakra málo! 

Určitá naděje na zastavení bojů je vkládána do amerických prezidentských voleb, ale ty jsou až ke konci roku. Před tím proběhne olympiáda a volby do evropského parlamentu. To vše může náhled na pokračování zabíjení ovlivnit.

Určitou nadějí, možná pod vahou tristních výsledků, jsou hlasy z USA a to nejen od některých novinářů a nebo bývalých politiků o tom, že by se mělo v zásobování Ukrajiny jak zbraněmi, tak i penězi dát zpátečku. Dokonce i z vládní grupy se ozvali někteří senátoři s poukázáním na vlastní zadluženost. Na druhé straně už také nezabírají vzletné projevy ukrajinské prezidenta, neb se můžeme již dočíst, že: Lakují to narůžovo, realita je mnohem horší. Ukrajinci přestávají věřit zprávám.

Podíváme-li se na domácí scénu, předseda vlády nepozměnil svůj výrok ze začátku konfliktu, tedy že „Jsme ve válce“ a paní Černochová je zjevně sekundantkou amerického zbrojního průmyslu. Stát se propadá do astronomických dluhů, inflace nutí občany hodně počítat, podporujeme hojně mnohé příchozí, atd. atd.

Ano pane Fialo, jsme na válečné stezce a to my – řadoví občané proti Vám a Vaší neschopné vládě!

Miroslav Kulhavý

vasevec.cz