České národní listy

Kdo je oporou Fialovy vlády a politiky EU?

 Tak to je dotaz, který často slýchávám a mnohdy si ho i sám kladu. Kdo, proboha, může něco takového volit? Kdo, proboha, může tak pitomou politiku podporovat? A klademe -li si otázku, snažíme se zpravidla i najít odpověď. Po řadě úvah a sledování oficiálních i alternativních sdělovacích prostředků se té drzosti odpovědět dopustím. Soudím, že nejvíce příznivců a fanoušků má současná lokajská pětikoalice a její panstvo v orgánech EU, právě v těchto sociálních skupinách:

1) oligarchové

2) finanční spekulanti, vrcholní představitelé bank a finančních institucí, úspěšní restituenti.

3) osoby v nejvyšším vedení firem se zaharaniční účastí a částečně i na středním stupni řízení.

4) herci a umělci závislí na dotacích, grantech a dalších projevech přízně vlivných osob

5) osoby pohybující se v oblasti přidělování evropských dotací a vedení firem na těchto dotacích závislých.

6) představitelé a aktivisté politických neziskových organizací.

7)  pracovníci médií, ovládaných silným kapitálem  a  globalistickými politiky.

8) představitelé, funkcionáři a členové probruselských a současných vládních stran.

9)  velká část pedagogických pracovníků na všech stupních škol.

10)  snadno manipulovatelná část mládeže.

11)  osoby bez vlastního názoru, ochotně přijímající jednoduše podané informace z oficiálních zdrojů.

       Sem spadají  osoby blízké výše uvedeným  a podléhající jejich vlivu, případně na nich závislé.  Rodinní příslušníci, sousedé, spolupracovníci, zaměstnanci a podobně.

 Jak je vidět, nejde o nijak zvlášť početné sociální skupiny a sami o sobě by těžko uspěli ve volbách. Jak vidíme, disponují ale značnými finančními prostředky a vlivem v médiích a ve školství. A toho neváhají použít i za cenu lží, zkreslování skutečnosti a manipulací. V tom jsou úspěšní zejména v poslední skupině, která je schopná jim početný elektorát poskytnout. A ten může být v počtu obyvatel nezanedbatelný, jak už jsme měli možnost, k naší škodě,  poznat.

    Co ale s tím?

  Především jít k volbám. A volit.  Ale ne podle toho co nám nakuká nějaký mediální guru nebo seriálová hvězdička. Volit podle svého rozumu a po zralé úvaze.

     Musíme si uvědomit, že kolem nás a nejen v naší republice, probíhá střet mezi dvěma principy. Na jedné straně je to princip nadvlády  nadnárodních finančních elit, jejichž exponentem je současná vláda a Evropská komise a na druhé občanský princip a princip svébytných, svobodných národů. My, občané a voliči, přece nejsme ve své většině příslušníky těchto elitářských klubů a obvykle nejsme ani jejich slouhy a lokaji. A chceme být ve své zemi doma a žít podle svého. Byli bychom tedy přinejmenším pošetilí a zpozdilí, kdybychom jejich lokajíčky a služebníčky volili. Přece víme, kdo to je. Tak uvažujme a pojďme k volbám, dokud ještě tu možnost máme.

Jiří Pondělíček,

člen předsednictva ČSNS