Karlovarský program Sudetendeutsche Partei

Voliči a podporovatelé Sudetoněmecké strany po válce unisono tvrdili, ba ohánějí se tím i podnes, že chtěli jenom národní svobodu a sociální jistoty. Vůbec tedy onu nacistickou diktaturu, natož pak koncentrační tábory, o nich prý nic ani nevěděli.

Jenomže po anšlusu Rakouska zesílila v pohraničí jejich snaha natolik, že i mnozí z dosud váhajících vstupovali do Henleinovy strany a volali po "osvobození" od Čechů. Tím jejich gauleiter mohl ve svých ďábelských plánech - dle pokynů Hitlera - pokračovat.

Hodně se mluví a cituje se tzv. Karlovarský program, který Henlein po poradě a schválení od " Vůdce" vytýčil. Oba ihned po 28.březnu 1938 (záboru Rakouska) se na textu shodli i na tom, jak jej prosazovat. Krédo jejich plánu bylo stručné - musíme žádat vždy více. Vyhlášení Karlovarského programu bylo dokonce záměrně naplánováno - na 20. dubna, kdy Hitler slavil narozeniny. Čtyři dny poté - 24.4.1938 byl masově všude rozšířen. K tomu je třeba dodat, že již 27. dubna zahájilo velení wehrmachtu přípravy na plán "Grün", vojenské zničení Československa.

Karlovarský program obsahoval 8 bodů a jako celek usiloval dokonce o více, než samotná Mnichovská dohoda. Byl to například požadavek mít právo zastávat a hájit německý světový názor, tedy dokonce i v českých zemích. Tohle se jim plně splnilo po 15. březnu 1939. Velmi citlivá, ba téměř "háklivá" byla tato slova umístěna až na konci textu programu - "německý světový názor". V podstatě to byl právní požadavek na výklad národního socialismu, včetně v něm obsaženém skrytém rasismu. To umístění v závěru svědčí, že tento požadavek byl k původnímu textu asi připojen na poslední chvíli.

Mnozí sudetští Němci nechtěli pochopit (netušili?) a s nimi i někteří další, proč Češi museli tento program pociťovat jako hrozbu a tudíž nepřijatelnou věc. V té době přece existovaly nejen závažné česko -německé protiklady, ale stále se prohlubující propast mezi naší demokracií a zločinnou diktaturou v Německu. Nebylo možné, aby naše vláda akceptovala všechny body Karlovarského programu : Načež německá vláda společně s henleinovci rozpoutali proti nám zuřivou kampaň, cílenou i na německé sociální demokraty. Co vše tedy obsahoval onen program?

1.- nastolení plné rovnosti mezi německou národnostní skupinou a českým národem.

2.- uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právního subjektu pro obranu jeho rovnoprávného postavení ve státě.

3.- vymezení a uznání sudetoněmeckého sídelního území.

4.- vybudování sudetoněmecké samosprávy na sudetoněmeckém sídelním území ve všech oblastech veřejného života, pokud se jedná o zájmy a záležitosti německé národnostní skupiny.

5.-vytvořit zákonná ochranná opatření pro ty sudetoněmecké státní příslušníky, kteří žijí vně uzavřeného sídelního území národnostní skupiny.

6.- odstranění bezpráví způsobeného sudetským Němcům od roku 1918 a náhradu škod tímto bezprávím vzniklých.

7.- uznání a uskutečnění zásady - na německém území jen němečtí veřejní zaměstnanci.

8.- plnou svobodu pro přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru.

K tomu několik poznámek. U čtvrtého bodu pod "úplnou samosprávou" si Henleinova strana představovala, že náš demokratický stát vydá veškeré obyvatelstvo nacistické zvůli. U bodu č. 5 se žádá intenvenční právo také vně sudetoněmeckého sídelního území, tedy i případně na sídelním českém území. Pojem "sudetoněmečtí státní příslušníci" má dvojí význam. Buď tím jsou myšleni sudetoněmečtí příslušníci v Československu, nebo dokonce samostatná sudetoněmecká státní příslušnost. V případě bodu, kde se požaduje odškodnění za utrpěné "křivdy" je na místě otázka : zač by mělo se platit a v jaké že výši? A ten bod č.8 asi jako přílepek - plná svoboda přihlášení se k němectví byla přece z našeho pohledu jim právně i fakticky zaručena. Oni ale žádali více - čímž mínili že " němectví" rozšiřují na "německý světový názor". Tím je ovšem míněna nacistická ideologie. Podle politické linie NSDAP a SdP to znamenalo i právo hlásit se k nedemokratickým a nehumánním praktikám rasismu, antisemitismu až k ideologii o pánské rase, germánskému nadčlověku. K principu vůdcovství, autoritářskému státu, nadvládě nad jinými národy.

Navíc nad tím vším se vznášela určující linie ražená Henleinem na Hitlerův příkaz - stupňovat neustále požadavky. Vyslaní emisaři od našich spojenců k tomu mlčeli.

Josef Sedlák, Plzeň