Karlovarské požadavky, duben 1938
Karlovarské požadavky
1938, 24. duben
(Tzv. karlovarské požadavky na uznáni autonomie německé menšiny,
vyhlášené na sjezdu Sudetoněmecké strany)
Iredentistické hnutí uvnitř německé menšiny získalo v Sudetoněmecké straně, od počátku financované hitlerovským fašistickým Německem, oficiálního zastánce.
Tato strana, jejímž vedoucím představitelem byl Henlein, formálně dodržovala československou ústavu, ale ve skutečnosti se čím dál tím víc připodobňovala NSDAP a svou politiku podřizovala zájmům nacistického Německa, i když v rámci Československa i navenek vystupovala nadále jako samostatná organizace.
V kritickém roce 1938 sehrály při rozbití Československa rozhodující úlohu požadavky, přednesené Henleinem na sjezdu SdP v Karlových Varech. Staly se prostředkem nátlaku na československou vládu jak směrem zevnitř, tak i ze zahraničí. Jejich splnění by de facto znamenalo rozbití dosavadního zřízení. Přesto je vláda přijala za základ jednání, a tím uznala SdP za jedinou mluvčí německé menšiny. Pro domácí i zahraniční nacisty představovaly však minimální program, a tak když je vláda po dlouhém jednání byla ochotna realizovat, odmítli na nich setrvávat a usilovali o celkové rozbití ČSR.
1. Úplná rovnoprávnost německé národnostní skupiny s českým národem.
2. Uznání sudetoněmecké národní skupiny jako právnické osoby k ochraně tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
3. Vymezení a uznání sudetoněmeckého území.
4. Vybudování německé samosprávy v sudetoněmeckém území ve všech oborech veřejného života, pokud jde o zájmy a o věci německé národnostní skupiny.
5. Zákonná ochranná ustanovení pro ty sudetoněmecké státní příslušníky, kteří žiji mimo uzavřené území své národnostní skupiny.
6. Napravení všeho bezpráví, které bylo učiněno sudetským Němcům od roku 1918, a nahrazení škod, které tímto bezprávím vznikly.
7. Uznání a provedení zásady: v německém území němečtí veřejní zaměstnanci.
8. Úplná svoboda přiznání k německému národu a k německému světovému názoru.
Fotokopie německého textu uložena ve Státním ústředním archívu ve fondu Německý zahraniční úřad, čj. 68468. Otištěno podle: Mnichov v dokumentech II, Praha 1958, str. 113.