Kapitánu a několika jeho kamarádům se přece jen podařilo uniknou
Kapitánu a několika jeho kamarádům se přece jen podařilo uniknout
Stalo se, že jedním kapem takového nového sonderkommanda určili ruského vězně (neboť s ruskými vězni jednali stejně nebo hůře než se židy). Ale tentokráte to nebyl onen zakřiknutý utečenec, který pro mravní či fyzickou neodolnost nebyl vzat sovětskou armádou zpět při ústupu, nýbrž skutečný ruský bolševik, kapitán Rudé armády. Dostal se do lágru, protože prý bylo podezření, že chce utéci ze zajateckého tábora.
Rus nehodlal nečinně čekat, až ho zabijí, jako se zabíjí obtížný hmyz. Zorganizoval povstání. Jeho přívrženci dohodli se s ženskými vězni, zaměstnanými ve vojenské továrně Union, a jejich prostřednictvím opatřili si výbušný materiál.
Na daný rozkaz vyhodili do povětří krematorium a v nastalém zmatku se dali na útěk. Část jich byla postřílena hned při útěku. Na ostatní uspořádali esesmani honbu, která trvala řadu dní. Většina zoufalých odvážlivců byla pobita, ale kapitánu a několika jeho kamarádům se přece jen podařilo uniknout.
„V německém zajetí“, autor Jiří Beneš, synovec prezidenta E. Beneše
