České národní listy

K osudům autorů „Pamětního spisu Neuratha a Franka o germanizaci, vystěhování a likvidaci českého národa, 28.8.1940“

Konstatin von Neurath

…V rokoch 1932-1938 zastával postupne funkciu ministra zahraničných vecí, najprv vo vláde Franza von Papena a neskôr aj v Schleicherovej vláde. Vo funkcii zostal aj potom, keď sa v roku 1933 stal kancelárom Adolf Hitler.

Ako minister sa snažil dodať konzervatívnu vážnosť Hitlerovej expanznej zahraničnej politike. Vo februári 1938 ho Hitler zbavil funkcie a dosadil Joachima von Ribbentropa.V roku 1937 vstúpil do NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei - Národnosocialistická nemecká robotnícka strana) a v tom istom roku sa stal Obergruppenführerom SS.

V marci 1939 ho Hitler menoval za ríšskeho protektora v Protektoráte Čechy a Morava. Funkciu zastával do septembra 1941, potom ho Hitler poslal na „zdravotnú dovolenku“. Funkciu zastával oficiálne až do roku 1943, kedy bol odvolaný. Medzitým ho zastupovali Reinhard Heydrich a Kurt Daluege. Počas jeho pôsobenia v úrade boli zatvorené české vysoké školy, došlo k prijatiu obdoby Norimberských zákonov a český priemysel bol zapojený do nemeckého vojnového hospodárstva.
 

Napriek tomu ho v septembri 1941 kvôli údajnej zhovievavosti a miernosti ho Hitler odvolal. V posledných dňoch druhej svetovej vojny von Neuratha chytili francúzske jednotky. Po vojne v roku 1946 bol postavený pred Norimberský tribunál za svou účast na rozpoutání války Uznali ho vinným a bol odsúdený na 15 rokov odňatia  slobody. V roku 1954, po ôsmich rokoch strávených za mrežami, potom, čo prežil infarkt, bol z berlínskej väznice Spandau prepustený zo zdravotných dôvodov. Zomrel 14. augusta 1956 v Enzweihingene, Baden-Württemberg, NSR.

https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/281044-konstantin-von-neurath.html

Neurath byl nositelem, kromě mnoha dalších,  Zlatého stranického odznaku (30.11.1937), medaile za Anschluss, sudetské medaile se sponou Pražský hrad, Záslužného řádu Německého orla, velkokříž ve zlatě, 18.3.1939 (https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_von_Neurath)

Takže K. von Neurath, kterého  Hitler jmenoval do funkce říšského protektora, byl odsouzen Norimberským tribunálem jako válečný zločinec.

Karl Hermann Frank

Byl horlivým zastáncem Sudet a byl toho názoru, že by měly být začleněny do Německé říše. Proto vstoupil roku 1919 do Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (Německá národně-socialistická dělnická strana). Vzhledem ke své profesi knihkupce – měl obchod s knihami nejprve v Lokti, poté v Karlových Varech^[3] – dodával nacistické propagandistické publikace i do některých obchodů s knihami. V roce 1935 se stal zástupcem Sudetoněmecké strany (SdP) a byl zvolen do Československého parlamentu.

Přicházeje reprezentovat nejradikálnější národní socialisty v SdP, stal se gauleiterem (vedoucím regionální pobočky NSDAP) v Sudetech, které Československo na základě Mnichovské dohody postoupilo Německu a kde byla ustavena území, jež se podle zákona „O opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s Německou říší“ oficiálně stala 21. listopadu 1938 součástí nacistického Německa. Svým radikalismem si získal přízeň zejména Heinricha Himmlera, který ho ještě v listopadu téhož roku povýšil na SS-Brigadeführera.

Druhá světová válka

Roku 1939 byl Frank povýšen na SS-Gruppenführera a zároveň byl jmenován velitelem policie a říšským sekretářem Protektorátu Čechy a Morava pod vedením říšského protektora Konstantina von Neuratha (v této funkci byl nazýván „krvavý pes Frank“). Jako státní sekretář a šéf policie rychle pochopil politiku krutosti, začal prosazovat zadržení ministerského předsedy Aloise Eliáše a tajně pracoval na zdiskreditování von Neuratha ve snaze získat funkci říšského protektora. Doufal v podporu Heinricha Himmlera, ale když byl Konstantin von Neurath v září roku 1941 de facto odvolán z funkce říšského protektora, nebyl jmenován. Místo něho byl zastupujícím říšským protektorem jmenován SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Ačkoli vztahy mezi ním a Heydrichem byly zpočátku napjaté, postupem času odložili vzájemné neshody stranou a navázali spolupráci.

Když po úspěšné operaci Anthropoid Reinhard Heydrich zemřel na následky zranění, vyhlásil Frank 27. května 1942 „civilní výjimečný stav“.^[5] Poté však byl při povyšování opět přeskočen. Novým zastupujícím říšským protektorem se stal Kurt Daluege. Daluege s Frankem jako odplatu za Heydrichovu smrt vypálili české vesnice Lidice a Ležáky. Během Daluegeho vlády si Frank upevnil postavení do té míry, že přes následné jmenování Wilhelma Fricka říšským protektorem byl fakticky nejmocnějším úředníkem v protektorátu.

V srpnu roku 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu (Deutscher Staatsminister für das Protektorat) a byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Polizei v Praze; byl také jmenován generálem Waffen-SS.

Od 30. dubna do 5. května 1945, před Pražským povstáním, varoval v rozhlasovém proslovu, že jakékoli protiněmecké povstání utone v krvi.^[6] Když se rozšířily zprávy, že se spojenecké jednotky blíží k Praze, a obyvatelstvo vyšlo do ulic vítat vítěze, vydal zákaz vycházení a nařídil vojenským a policejním složkám, aby byl zastřelen každý, kdo poruší zákaz.

Útěk na Západ a odsouzení k trestu smrti

Časně ráno 9. května 1945 společně s rodinou uprchl z Prahy a vydal se směrem ke spojeneckým liniím. V Rokycanech však byl zadržen americkými vojsky a dopraven do německého Wiesbadenu, kde se podrobil výslechu. Poté byl předán československé justici, resp. Mimořádnému lidovému soudu v Praze. Od března do května 1946 byl souzen; byl shledán vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obce Lidice. Jeho obhájcem byl JUDr. Kamill Resler, žalobu pak zastupoval JUDr. Jaroslav Drábek.^[7][8]

Rozsudek smrti mu přečetl v úterý 21. května 1946 soudce Vladimír Kozák, předseda Mimořádného lidového soudu.^[9][10] Byl odsouzen k trestu smrti oběšením ve středu 22. května 1946, tři hodiny po dokončení čtení zdůvodnění rozsudku a zamítnutí všech žádostí o milost byl na dvoře Pankrácké věznice před zraky 5000 občanů oběšen.^[10][11][12] Jeho tělo je anonymně pohřbeno na Ďáblickém hřbitově v Praze. https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Hermann_Frank

K.H. Frank byl jedním z tzv. sudetských Němců, který se propracoval v henleinovském hnutí k užší skupině vůdců Sudetendeutsche Partei. Byl zvolen  poslancem za SdP do československého parlamentu. Aby mohl mandát vykonávat, musel složit slib věrnosti státu a zachovávání jeho zákonů. Jak svůj slib plnil? Dělal, co mohl, aby československému státu a jeho zákonům učinil konec. Aby republiku zničil.

Za svou věrnou službu všeněmeckým ideálům, včetně účasti na postupné germanizaci protektorátního prostoru a lidu, byl  v tzv. protektorátu odměňován vyššími a důležitějšími funkcemi. Na jeho rukou bylo stále více české krve. Typické pro něj bylo, že v době existence ČSR požadoval pro německou národnostní menšinu stále více práv, ale když vznikl protektorát  českému národu práva soustavně upíral a zúčastnil se příprav na likvidaci českého národa. Nesl odpovědnost za vyhlazení Lidic, Ležáků.

Z uvedeného vyplývá, že i K.H. Frank, který nám vládl v protektorátu, byl odsouzen za válečné zločiny k trestu smrti a veřejně popraven.

Ano, za protektorátu nám vládli zločinci.

Připravil dr. O. Tuleškov