K článku Evropský parlament se vyslovil pro vstup Česka do EU.
K článku Evropský parlament se vyslovil pro vstup Česka do EU.
Nepřehlédněte! Velmi důležité
9. 4. 2003, 14:55 – ŠTRASBURK
Helena Landovská
„Přijetí Česka podpořilo 489 z 565 hlasujících poslanců. Proti bylo 39 a 37 se zdrželo hlasování. Ostatních devět kandidátů se těšilo větší přízni. Dostali všichni víc než 500 kladných hlasů. Přijetí Slovenska schválilo například 521 poslanců, proti bylo 21 a 25 se zdrželo, Maďarsko dostalo 522 hlasů, Polsko 509, Kypr 507.
Vadily dekrety
Nešlo o žádné překvapení. Už po hlasování v zahraničním výboru 19. března se nečekalo, že by některý z kandidátů neprošel. Vstup Česka do Unie tehdy z 57 členů nepodpořil jen šéf landsmanšaftu Bernd Posselt a řecký levicový poslanec Efstratios Korakas, který je ale proti veškerému rozšíření na východ.
Poslanci, kteří se při včerejším hlasování v plénu vyslovili proti České republice, byli podle očekávání především z bavorské CSU. Jejich desetičlenná skupina to avízovala už v úterý v prohlášení kritizujících Prahu za to, že nechce zrušit tzv. Benešovy dekrety a tzv. amnestijní zákon z roku 1946.“ Tolik výňatek z uvedeného článku.
Proč se landmanům a jejich ochráncům nelíbí tzv. Benešovy dekrety?
„Chceme vyslat k české politické scéně signál, že rány způsobené v minulosti vyhnaným Němcům jsou ještě otevřené a že je třeba je léčit oboustranným dialogem," uvedli v prohlášení.“ To tvrdili poslanci, kteří hlasovali proti přijetí ČR do EU. Jaká je však skutečnost? Co sledují landsmani a jejich patroni zrušením dekretů prezidenta republiky? Na tuto otázku necháme odpovědět pana prof. JUDr. Václava Pavlíčka, jednoho z našich nejvýznamnějších právníků.
„ Ve hře o dekrety však nejde pouze o majetek. Prof. dr. V. Pavlíček, CSc. výslovně uvádí: „Dekrety prezidenta republiky... vyjadřují diskontinuitu s nacistickým a od něho odvozeným protektorátním právním řádem prosazeným ve válce na našem území. Vyjadřují právo národa na odpor proti agresorovi. Upravovaly ve válce způsob obrany proti Německu a jeho spojencům, po válce postavily základy obnovy demokratického státu.... Německý právní řád naopak vychází z kontinuity s právním řádem a státností Německé říše jako celku.... Odsoudit nebo odmítnout dekrety by znamenalo postavit se na stanovisko legality a legitimity nacistického a protektorátního řádu, který byl dekrety prohlášen za nicotný a uznat, že odpor proti Německu byl nelegální a trestný. Něco takového by bylo v demokratické Evropě nemyslitelné...“ (Sborník Česko-německé vztahy: Česká stanoviska, vydal Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Praha 1998. str. 27).
Představitelé landsmanšaftů Němců odsunutých z Československa již dlouhodobě všemožně usilují o zrušení dekretů prezidenta republiky. Tento jejich požadavek je, jak v roce 1998 řekl prof. JUDr. V. Pavlíček, DrSc. „…součástí komplexního plánu obsaženého v jedné expertize, kterou měla německá vláda v roce 1991 k dispozici při jednání o československo-německé smlouvě a má sloužit k znovuzískání majetku Němců. Řada kroků německé strany postupuje podle tehdy zpracovaného scénáře“. (Sborník Česko-německé vztahy: Česká stanoviska, vydal Kruh občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí, Praha 1998. str. 28).“
