K čemu potřebujeme Si Ťin-pchinga?
K čemu potřebujeme Si Ťin-pchinga?
Deň TV • 23. února 2020
V polovině března proběhne v Moskvě dvoudenní odborná konference věnovaná vývoji v ČLR, organizovaná deníkem „Zavtra“ a celostátní televizí „NTV“. Vystoupí na ní přední ruští ekonomové, historici a sinologové – mj. Chazin, Děljagin, Fursov, Vavilov. Posledně jmenovaný informoval o akci krátkou upoutávkou, která, dle mého, stojí za zmínku…
Uvažujeme-li o Číně, musíme chápat, že je to nejen náš velký obchodní partner, zdroj turistiky, nejrychleji se rozvíjející dynamický trh… Ne, to není to nejdůležitější, co musíme v souvislosti s Čínou chápat. Rád bych připomenul Bismarcka, který řekl o Německu, že Německo nesmí bojovat nikdy na dvou frontách, a že to bude zhoubné pro Německo, dokonce i na jedné frontě, jestliže se na ní nachází Rusko.
Rusko se rovněž nemůže nacházet současně na dvou frontách – v Evropě s USA, se západním světem a současně s Čínou. Dokonce i jedna fronta s Čínou byla pro SSSR zhoubná, a v důsledcích vedla k rozpadu a izolaci SSSR, k rozpadu naší socialistické země a jejího sociálně politického systému.
Analogicky se utváří i současná naše situace ve vztazích s Čínou. Zvlášť citelné je to dnes, kdy Čínu zachvátila epidemie koronaviru, kdy se Čína ocitla na prahu hlubokých sociálně-ekonomických otřesů – na tom se shodují i velcí ekonomové světa. Proč je důležité studovat Čínu nejen jako to, co nám přinese nějaké hospodářské výhody ze sociálně-ekonomické a vědecké spolupráce? Důležitějším faktorem je existence Číny jako potenciální druhé fronty pro Ruskou Federaci, která bude ovlivňovat především její vnitřně-politickou část letošního roku. Před 70 lety byla zanedbána čínská skupina loajální k SSSR a osobně ke Stalinovi, a následně byla zlikvidována mj. rukama proamerických vlivových skupin v ČLR. Výsledkem takové situace byl výskyt silného nepřítele na jižním a jihovýchodním křídle sovětské hranice, což nakonec vedlo SSSR k odporu na dvou frontách, a nakonec k izolaci a ztrátě morálního ducha k odporu a k realizaci vytýčených plánů a, konec konců, k rozpadu SSSR a ostré sociálně-ekonomické krizi Ruské federace.
Dnes pozorujeme opakování této situace. Skupina Si Ťin-pchinga, loajální vůči Rusku, která v podstatě trhá vztahy se Západem, vyhlásila USA obchodní válku a odpor vůči nim v Jihočínském moři. Tato skupina je teď pod ostrými výpady proamerické liberální elity, zformované v Číně za posledních 15 let. Proto je velmi důležité sledovat situaci v Číně, chápat, co se děje, abychom na základě této přesvědčivé analýzy volili správné závěry pro ochranu našich zájmů v rusko-čínských vztazích a v podstatě pro zabezpečení klidu na našem jižním a východním křídle.
Nejde jen o obrat zboží, peníze, o bezpříkladné vědeckotechnické a vzdělávací kulturní součinnosti. Jde o existenci Ruské Federace jako uceleného státu, který od roku 2000 jde svou suverénní cestou rozvoje vlastního hospodářství a vlastní kultury, bez připoutání k jakýmkoli cizorodým hodnotám. Dnes je otázka suverenity, hospodářství a existence Číny, její sociálně-ekonomické stability a především zachování moci skupiny Si Ťin-pchinga, otázkou zachování existence nezávislého, suverénního kursu Ruské Federace.
Situace v Číně se dnes rychle vyvíjí a Čína se doslova před očima sesouvá do sociálně-ekonomické katastrofy. Je zastavena výroba, po ulicích měst nechodí lidé, zastavila se jakákoli meziměstská doprava. Čína je uvnitř rozpolcena a paralyzována. K této situaci se přidala vnější izolace se strany nepřátel Číny, ze kterých USA formují protičínskou koalici na jejích hranicích – z postsovětských republik, Indie a Tajwanu.
V této složité situaci, ve které se ocitla Čína, náš důležité geopolitický partner, je velmi důležité přijímat správná rozhodnutí na základě hlubokého pochopení historie rusko-čínských vztahů, starých vztahů, které se vytvořily ještě v dobách SSSR a potenciálu obsaženého v partnerských vztazích mezi oběma zeměmi. Dnes už Čína není velkou exotickou, vzdálenou zemí, jejíž studium je údělem marginálů, nebo milovníků exotiky. Dnešní Čína je věcí každého z nás, její studium je věcí každého z nás – každého, kdo rozhoduje v ekonomice, v politice a dokonce i v humanitárních sférách. Čína je důležitým směrem našeho života a naše budoucnost.
Překlad: st.hroch 210220
Outsidermedia.cz