České národní listy

Jde to bez Kotleby…

Marek Řezanka

Kdo že se diví, že Slovensko hnědne

když v jeho čele stojí Čaputová?

Obraz je tklivý – v noci míň než ve dne

kdy program mele stále stejná slova:

Ruskem dál straší, Ameriku vzývá

před tou se klaní, nic ji nepopouzí

Je v pěkné kaši země neduživá

v čele má paní, která nezná nouzi

Paní, již zkrátka nezajímá bída

že se vše zvládne, neochvějně hlásá

Lávka je vratká, po které se vydá

vody jsou chladné – v mlze mizí trasa

Méně a méně lidí paní věří

že se snad za ně někdy vážně bere

Poklesla v ceně

nad zemí se šeří

zánět má v ráně – jenom neví, v které

Falešná, dutá, fráze omílané

prázdnotu káže, naskrz pokrytecká

Halík zde jásal, že se zázrak stane

že je prý hvězda a že je to pecka

Zázrak? Spíš jistá nutná kocovina

Po volbách mnohý asi vystřízliví

Není tu přístav – jenom vlna. Jiná

vidíme pohyb

z nebe padá dříví

Od paní zazní rázná stanoviska

nechá se slyšet, komu nedovolí

(prý jsou to blázni) vládní křesla získat

Má ráda klišé, popletla si roli

Ovoce zraje – nadto zakázané

vzdor – síla hnací – ještě více sílí

Kdo neměl zájem, pobouřený vstane

ze starších žáci tvoří imbecily

Nálepky samé objeví se všude

kdo koho komu žene do náruče?

Něco se láme, když se vrací úder

je to bod zlomu

vystavený účet

Zoufalství masy chladnými je nechá

„elity“ vsadí opět na bláboly:

„Pravda vás spasí“

domu chybí střecha

„Kupředu, mladí“

Tahle hloupost bolí…

Zeman má jasno: Nechce návrat k Štátu

neopře ani kolo o Vandase

V Kavárně žasnou

kde nabrali ztrátu

hlavně že žvaní, kdo je jaké prase

Kdo druhým nutí gesty diktátora

co smějí říci – a jak mají volit

přežene útisk

společnost je chorá

Frustrace v plicích

Tady nejde o lid

Kotleba těží z velké arogance

těch, kteří činí z druhých nesvéprávné

Jsou jako kněží

kteří soudí psance

a sami v skříni střeží hříchy dávné

Dotaz vám kladu: Kdo by za Drahoše

(kavárna němá nejapně se šklebí)

s ním v protikladu pro vítězství došel?

Tam, kde je Zeman, jde to bez Kotleby