Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaké cíle sleduje Erdogan v konfliktu o Náhorní Karabach?

18. 10. 2020

Jaké cíle sleduje Erdogan v konfliktu o Náhorní Karabach?

Marijeta Epremjanová

 

12. října 2020

Konflikt kolem Náhorního Karabachu pokračuje a dosud není jasné, kdy se strany rozhodnou spolu jednat. Nicméně vůdci USA, Ruska a Francie prohlásili, že žoldnéři ze Sýrie a Libye jsou přesouváni do místa konfliktu v Náhorním Karabachu.

 

Neudivují prohlášení bezpečnostní služby Ázerbájdžánu, že především Arménie využívá v bojích na linii střetu v Karabachu žoldnéře z Iráku a Sýrie. Zástupce syrské kurdské strany demokratického svazu Abdulsalam Ali řekl pro RIA Novosti, že podobná prohlášení neodpovídají skutečnosti.

 

Již v první karabašské válce bojovali v ázerbájdžánské armádě zahraniční žoldnéři, bojovníci teroristických skupin. Proti Arménům bojoval známý brutální terorista Basajev se svým oddílem. Historie se opakuje. Ázerbájdžán nevymyslel nic nového. Je to hrozivé. V Náhorním Karabachu opět bojují teroristé a žoldnéři.

 

Na nebezpečí vtažení militantů do konfliktu upozornil ředitel Služby zahraničního zpravodajství Sergej Naryškin:Nemůže nás neznepokojovat, že Zakavkazsko je schopno stát se novým nástupním prostorem pro mezinárodní teroristické organizace, odkud mohou bojovníci následně pronikat do států sousedících s Ázerbádžánem a Arménií, včetně Ruska.“

 

Vzniká otázka, zda si sami Ázerbájdžánci uvědomují, o co jde. Chtějí mít na svém území tábory Islámského státu? Chtějí se v budoucnu setkávat s naverbovanými dětmi? Jsou ochotni se smířit s přeměnou svých dětí na zombie?

V době, kdy celý svět čelí extrémismu, rozhodli se ázerbájdžánští vůdci s požehnáním Erdogana spolupracovat přímo s ním.

Není těžké si všimnout úlohy Turecka, které v regionu není stabilizující, v nynějším konfliktu.

 

Vladimir Novikov z Institutu zemí SNS řekl o úloze Turecka v konfliktu v Náhorním Karabachu:Turecko se dostalo před civilizační volbu když vyčerpalo potenciál odkazu Kemala Atatürka a vzniká otázka, co bude dále? Turecko má dvě civilizační volby: Za prvé panturkismus a za druhé návrat k neoosmanismu.“

 

Je velmi důležité obrátit pozornost k tomu, nakolik se střetávají zájmy Ruska a Turecka v karabašském konfliktu. Jak účinně plní své povinnosti minská skupina OBSE? Je to, že Bělorusko dodává vojenskou techniku Ázerbájdžánu, znakem nepřítomnosti vnitřní jednoty v CSTO?

 

Zpětnou analýzou je možno dospět k závěru, že spolupráce s Tureckem je sebevražedná pro ázerbájdžánský lid. Předky Ázerbájdžánců zmasakroval Selim Yavuz, devátý sultán Osmanské říše. V roce 1513 došlo ke genocidě šíitů. Současní Ázerbájdžánci na to zapomněli, anebo to nevědí. Dnes využívá Turecko v osobě Erdogana Ázerbájdžán k dosažení svých globalistických cílů. Dobrovolně se podřizuje. Co to je, když ne otroctví?

 

Turecká média vykreslují Nachičevan jako své území. V podstatě se Turecko zajímá o Ázerbájdžán jen jako o svoji kolonii, kterou získává postupně a de facto.

 

Převzato z Pravda.ru

outsidermedia.cz

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář