České národní listy

Rok 1908 je ve znamení rostoucího úsilí o národní uvědomění proti rostoucímu útlaku a utloukání českého ducha a vědomí. Podle údajů Krajského soudu ve Znojmě žilo v jeho obvodu působnosti dle úředního sčítání 102 252 Čechů (46 %) a 117 839 Němců (54 %). Chování a postupy úřadů, hlavně znojemského magistrátu, vyprovokovaly český lid z netečnosti. Jen německé pouliční tabulky, jen německé adresy českým stranám na úředních přípisech, zákaz českých nápisů a oznámení na obecních tabulích, zákaz českých schůzí a slavností. Vykazování českých lidí z bytu i z města, zákaz vyvěšování českých vlajek a praporů. Zákaz přístupu českých trhovců a řemeslníků na trhy apod. Přesto, že v samotném městě byla více než polovina obyvatel českých a kněžstvo bylo vesměs české, byly ve všech třech kostelech konány bohoslužby jen německy – dokonce i nad hrobem směl kněz mluvit jen německy. Místní německé noviny – deník Znaimer Tagblatt a týdeník Znaimer Wochenblatt pořádaly pravé štvanice po každém projevu českého vědomí a vyzývaly k bojkotu všeho českého. Před Vánocemi 1907 otiskl Znaimer Wochenblatt: „Žádný Němec nesmí nakoupit dárky svým milým u Čechů. Studem by se musel rdíti každý Němec, kdyby pod vánočním stromkem našel dárek z českého obchodu.“ Rok 1908 je též důležitým mezníkem pro celé české školství nejen ve Znojmě, ale i na Znojemsku. Konečně je „zveřejněna“ (oficiálně úředně uznána) česká obecná škola , dosud vydržovaná již od r. 1881 Ústřední maticí školskou. Zemská školní rada povolila její „zveřejnění“ již v roce 1906, ale magistrát města se opakovaně snažil podáváním rekurzů (odvolání) „zveřejnění“ oddalovat, aby získal čas k úplné likvidaci českého školství. Na rodiče, kteří podepsali žádost o „zveřejnění“ školy, pořádali pravé štvanice. Znaimer Tagblatt přinesl úplný seznam žadatelů s udáním nejen bytů, ale i zaměstnavatelů.  Společně s týdeníkem štvaly tak, že k udržení pořádku ve městě muselo být povoláno 90 četníků. Na rodiče byl vyvíjen nátlak k odvolání podpisů a převedení dětí do škol německých. Vypovídání z bytů, ze zaměstnání až po vykazování ze Znojma bylo běžné. Znojmo podává stížnost ke správnímu soudu ve Vídni a navrhuje zřídit nikoliv 5 tříd s paralelkou, odpovídající rozsahem reálné potřebě, ale jen 2 třídy, vždy pro 182 dětí (celkem zapsaných bylo 364 dětí). Soud po intervenci českých poslanců v Říšském sněmu stížnost a návrh Znojma odmítá. Tak takové bylo ovzduší, ve kterém byl dusen český život ve Znojmě a Znojemsku. Za vzpomenutí za svoji záslužnou činnost osvětovou s českým živlem stojí kaplan u sv. Mikuláše, který se zabýval v českém prostředí hudbou a zpěvem, ustavil a řídil Zpěvácký kroužek a Národní kapelu ochotnickou s mnoha veřejnými vystoupeními a pořádáním hodnotných veřejných koncertů.