Jak to bylo s počátky německo-sovětské války - Guido Knapp, německý historik
Jak to bylo s počátky německo-sovětské války - Guido Knapp, německý historik
Útočné plány Hitlera proti Sovětskému svazu sahají již do dřívějších let, „Už ve svém vyznání Mein Kampf označil podmanění Ruska za "německé poslání". Krátce po převzetí moci v únoru 1933 oznámil před špičkami armády konečný cíl své politiky: dobytí Ruska a "bezohlednou germanizaci" východního prostoru. To byl - spolu s vyhubením židovstva - jeho hlavní životní cíl, jemuž podřídil všechno. Proto se ihned po skončení francouzského tažení kuly první konkrétní plány útoku na Rusko. "Závěr: během konfliktu musí být Rusko zlikvidováno," poznamenal si po rozhovoru s "vůdcem" do svého deníku 31. července 1940 náčelník generálního štábu Halder. "Začátek války: květen 1941. Pět měsíců. Cíl: zničení životní síly." 5. prosince předložil Halder spolu s vrchním velitelem pozemního vojska Waltherem von Brauchitschem návrh. Za dva týdny se tomuto útočnému plánu dostalo požehnání jako definitivnímu. V chronologií „vůdcových“ rozkazů je zaznamenán pod číslem 21 Text o 11 stránkách s nadpisem „Plán Barbarossa“…“ (Knapp Guido, Wehrmacht. Bilance, Mnichov 2007, Ikar, Praha, 2009, str. 89-90) Tolik prof. Knapp, významný německý historik.
A co o válce soudil Stalin. Věděl, že někdy k válce mezi Sovětským svazem a Německem dojde. Přezbrojoval sovětskou armádu a strašně si přál, aby válka nezačala dříve než v roce 1943. „Považoval za nepravděpodobné, že by se Hitler odvážil válčit na dvou frontách - dokud německá Říše bude mít v zádech Velkou Británii. Ale "vůdce" si počínal jako hazardér, kdežto Stalin jako obezřetný mocipán.“ (C.d., str.88)
5. května 1941 Stalin v proslovu k absolventům sovětské vojenské akademie - jen útržkovitě zachovaném - vůbec nepochyboval, že válka s Německem je nevyhnutelná a chtěl německému útoku předejít: "Musíme obranu chápat jako útok. Při obraně naší země jsme povinováni jednat ofenzivně." Ale nezmínil žádnou časovou perspektivu ani neoznámil konkrétní opatření proti útoku. V těchto dnech roku 1941 zůstalo u výzev k vojenské a morální přípravě na protiúder - a to po německém přepadení. (C.d., str. 88-89)
"Stalin si myslel, že útok přijde mnohem později. Ještě dvacet dnů před vypuknutím války prohlásil v kruhu svých poradců: , Soudě podle zpráv, válce se nevyhneme.' Ale počítal s ní až na jaře roku 1943." Diktátor jako Bůh vládnoucí zemi oznámil: "Teď žádná válka nebude," uvádí historik. (C.d., str.88)
Stalinovi přicházeli informace o chystaném německém útoku na SSSR z mnoha stran, především od sovětských zpravodajských agentur. Jeden z nevýznamnějších sovětských zpravodajců, dr. Richard Sorge, rezident sovětské služby v Japonsku, uvedl nejen datum napadení SSSR Německem, ale i údaje o vojenské síle, která vtrhne do Sovětského svazu. I naše zpravodajské orgány v londýnském exilu, které byly považovány za vynikající, informovaly prezidenta Beneše o chystaném útoku na Rusko. Je samozřejmé, že naše výzvědné poznatky šly i dále, např. k rukám Angličanů.
Když informace o připravovaném útoku přicházely do Moskvy z různých stran a Stalin byl v nečinnosti, chopili se iniciativy někteří sovětští generálové. „ V polovině května 1941 předložil náčelník generálního štábu Georgij Žukov a komisař obrany Semjon Timošenko plán, který vycházel z představy, že "v žádném případě nepřenecháme bojovou iniciativu německému vojenskému velení, budeme čelit nepřátelskému soustředění vojsk a zaútočíme na německou armádu, jakmile se začne rozvinovat." Vzhledem k rozsáhlým přesunům německých jednotek to byl krátkodobý plán, nicméně Stalin ho rozhořčeně odmítl. Dokonce oběma generálům pohrozil: "Jestli budete Němce na hranicích dráždit, jestli bez svolení začnete s přesuny vojska, pak budou padat hlavy!" Následovaly polovičaté rozkazy šéfa Kremlu: k západní hranici bylo dodatečně přesunuto několik divizí Rudé armády, ale rozhodné přípravy k obraně proti německému útoku se opomněly.“ (C.d., str. 88)
Tak píše o přípravách na druhou světovou válku v Německu a SSSR prof. Q. Knapp, bavorský historik. Bylo by dobré, kdyby naši „historici“, kteří podléhají módním protiruským náladám a píšou i na zakázku, aby si obsáhlé dílo prof. Knappa, čítající celou řadu titulů, pozorně přečetli. A poté snad dostanou i rozum.
Připravil: Dr. O. Tuleškov
