Jak se díváme na Němce z ČSR a jejich potomky?
Jak se díváme na Němce z ČSR a jejich potomky?
Na jedné straně se nám snaží naši germanofilové a sudetomilové, např. bývalý premiér B,. Sobotka, podsouvat hodnocení, že rozhodně nelze vnímat sudetské Němce jako nějaké pohrobky nacistů. Před několika lety nám paní kancléřka A. Merkelová dokonce sdělila, že jsme neměli důvody morální ani politické k vyhnání sudetských Němců.
Asi od rok 2014 znatelně sílí z vládnoucích elit v ČR snaha představovat sudetské Němce jako naše oběti a div ne jako beránky. Pan B. Sobotka vytrvale vytruboval do světa, že jsou naši spojenci, že je potřebujeme. A nad hlavou B. Posselta a bavorského premiéra H. Seehodera, patrona sudetských Němců, budoval vytrvale svatozář. Jak by ne! Vzdali se dokonce svého práva na odškodnění za majetek, který jsme jim při „vyhnání“ ukradli. Pan Sobotka a jemu podobní nám „zapomněli“ říci, že takové právo sudeti nikdy neměli, že si jej nadělili sami, přestože bylo a je v rozporu s mezinárodním právem. Celá ta proněmecká pátá kolona, bez ohledu na skutečnosti, dodnes se snaží nás přesvědčit o sudeťácké velkomyslnosti. Na druhé straně sobotkovci a jejich pohrobci nám zcela zamlčují, že máme v souladu s mezinárodním právem nárok na reparace od Německa ve výši řadu bilionů korun. Možná na tyto reparace nezapomněli, ale zřejmě se bojí o nich mluvit.
Naše média hlavního proudu, a i některá další, jiné pojmenování než sudetští Němci neznají. V televizi o nich slyšíme, na stránkách tisku o nich čteme. Sudetští Němci sem, sudetští Němci tam. Takže nelze se divit, že termín „Sudety“,„sudetští Němci“ převládá i mezi lidem obecným. Je to hrubá chyba. Tímto počínáním vlastně uznáváme princip, který hlásali henleinovci, že právě jen oni představují a zastupují všechny Němce bez rozdílu. Víme, že to byla hrubá lež. V dobách první republiky jsme dobře chápali, že němečtí antifašisté jsou plně loajální k republice, že ji také i se zbraní po našem boku hájili. Proto také ani k tzv. sudetským Němcům jsme je neřadili. Byli na naší straně, sudetští Němci proti nám.
Jaká je skutečnost?
Když v letech 1945 a 1946 jsme německé obyvatelstvo z Československa přesídlovali, šlo o Němce, kteří byli henleinovci a později členy nacistické NSDAP, nebo jejich příznivce. Do odsunu byli zařazeni i Němci, kteří sice k předcházejícím skupinám nepatřili, ale nemohli prokázat svou antifašistickou činnost. Němečtí antifašisté nebyli přesídlováni. Téměř 100 tisíc z nich odešlo do Německa dobrovolně. Mnozí z nich odcházeli na výzvu ze sovětské okupační zóny, aby němečtí antifašisté pomohli při budování nových německých správních a jiných orgánů, při budování nového Německa. Antifašisté měli své vlakové soupravy. Odváželi sebou značnou část svého majetku.
Když v roce 1947 a v následujících letech začali bývalí henleinovci budovat struktury nového sudetoněmeckého hnutí, nebyli mezi nimi němečtí antifašisté. Ti přece prožili v době třetí říše mnohá utrpení, včetně „převýchovy“ v koncentračních táborech. Mnozí tam zemřeli. I jejich rodiny byly postiženy. Nezapomínali na vše, co museli prožít. Německé antifašisty jsme v poválečné době mohli najít v nejrůznějších antifašistických subjektech, včetně mírových organizacích. Jejich cesty se tedy ani v době vzniku SRN nesblížily. Naopak. Nacisté byli sice dále souzeni, ale na rozdíl od komunistů, jen výjimečně odsuzováni.
Tím, že v současnosti převládá u nás termín sudetští Němci, jsme vlastně naplnili přání překabátěných henleinovců do roucha „pouhých sudetských Němců“, považovat je za zástupce všech Němců, kteří byli námi do Německa přesídleni, či jako antifašisté odešli od nás do Německa dobrovolně. A to je zásadně hrubě špatné. Nečiňme tak! Když ještě plně oživíme termín Sudety, tak si můžeme položit otázku, kde je domov sudetských Němců? Odpověď se nabízí již sama, přece v Sudetech. A tak se dostáváme do situace, která v předmnichovské době byla námi odmítaná. Vzpomeňme na prezidenta Beneše, jak již ve válečných letech nás vyzýval, abychom sudeťáckou terminologii odmítali.
„ Slovo "sudetský", "Sudetenland", "sudeťák" bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novu dohodu zbavením se i těchto smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvisit nacistické politiky.
d) Češi po dnešní válce toto slovo nepřijmou, budou je perhoreskovat; a je tudíž v našem zájmu, abychom se včas shodli, že z naší politiky na obou stranách zmizí. Je v zájmu dobré politiky, aby se to nemusilo dělat zákony a nařízeními… Bylo by směšné, kdyby … se dělali z henleinovského dědictví a terminologie politické aféry…
(Ze zásadního stanoviska prezidenta republiky E. Beneše W. Jakschovi z 1.12.1942)
Tzv. sudetské Němce poznala dr. Eva Hahnová sice později, ale zato hodně zblízka. Pracovala několik let v jedné z jejich institucí. Své poznatky shrnula do následujících vět:
„Henleinova strana poté, co se přežila, se opětně v poválečném západním Německu etablovala, a dodneška sudetoněmecký landsmanšaft (SL) drží její kontinuitu. K této rekonstitucionalizaci došlo vinou politické situace. Do roku 1948 byly sudetoněmecké a jakékoli jiné aktivity, navazující na nacistickou éru, okupačními orgány striktně potírány. Po stažení železné opony se však Velká Británie a USA rozhodly podporovat revizionistické požadavky proti svým bývalým spojencům a v rámci toho se dostalo i podpory SL. Podpora pak trvala i po vzniku Spolkové republiky Německo, a to jak finanční, tak politická. To vedlo k tomu, že se SL nikdo nepokusil zreformovat. Dnes vymírají nositelé původních henleinovských idejí, ale přicházejí nové generace. Dokud bude SL existovat, najdou si ty ideje nové nositele. Toto je třeba učinit předmětem česko-německé diskuse!...“ (PhDr. Eva Hahnová, historička dlouhodobě již působící ve SRN, v diskusi na konferenci „Odsun Němců – 65 let poté“, která se konala v listopadu 2011 v Ústí nad Labem.)
https://pravednes.cz/HahnovaEva.profil
Diskuse o tom, zda dodneška sudetoněmecký landsmanšaft (SL) drží kontinuitu henleinovské strany se sice nekonaly a pochybuji, že se vůbec budou konat. Problémem, který nás dále zatěžuje, je neexistence vhodného názvu pro termín sudetský Němec. Improvizujeme a snažíme se tomuto pojmu vyhnout, např. slovy sudeťák, landsman, ale ani to není vyhovující. Hledejme dále a snad nalezneme vhodné slovo. (Pokračování) Dr. O. Tuleškov
