České národní listy

Jak je možné, že někteří čeští autoři používají tzv. sudetoněmeckou terminologii?

Jde o neznalost, laxnost nebo úmysl?

V tomto případě se zaměříme pouze na fakta.

Občas můžeme třeba číst, že Češi byli v září 1938 ze svých domovů v pohraničí  odsunuti. Proč nemůžeme použít v tomto případě termín “odsunuti“? Vzhledem k tomu, že českoslovenští občané byli donuceni fyzickým násilím, nebo jeho hrozbou, opustit své domovy, aniž by předtím došlo k dohodě mezi Československou republikou a Německa o odsunu, přesídlení, a na základě této dohody pak došlo i k organizovanému lidsky provedenému odsunu, můžeme z hlediska mezinárodního práva tvrdit, že šlo o vyhnání.

„Vyhnání naopak bývá jednostranným aktem státu. Je-Ii provedeno svévolně a v rozporu s obecným mezinárodním právem nebo smluvními závazky dotyčného státu, představuje jeho protiprávní chování, které může mít za následek jednak jeho mezinárodní odpovědnost a jednak nárok takto vyhnaných osob na odčinění způsobené újmy."

Nárok na náhradu škody měli všichni čs. vyhnanci, Češi, Židé, antifašističtí Němci.. Dostalo se jim po druhé světové válce  náhrady za škody, které jim vyhnáním vznikly? Nedostalo. Stovky takovýchto vyhnanců to  tvrdilo a tvrdí dodnes, pokud jsou na živu. Ani my nic nevíme o tom, že by tito vyhnanci byli za škody, které jim vznikly vyhnáním, odškodněni. Proč?

Německo nám dosud nezaplatilo reparace. Pokud by tak učinilo v přiměřené době, jistě by své dostali i čs. vyhnanci. Že nám Německo dosud nezaplatilo reparace, je důkazem toho, že Němci velmi málo dbají na mezinárodní právo a obzvláště pak na povinnosti, které jim z porušení mezinárodního práva vznikly.

Na druhé straně, pokud jde o německé obyvatelstvo, jedno již z Československa, Polska nebo Maďarska, můžeme v souladu s mezinárodním právem tvrdit, že bylo odsunuto, přesídleno. Proč? V Postupimi v srpnu 1945 představitelé vítězných mocností rozhodli, a to i jménem Německa, jež žádnou vládu nemělo, že německé obyvatelstvo bude přesídleno do Německa. Toto rozhodnutí nám bylo diplomatickou cestou sděleno a my stejnou cestou jsme s tímto rozhodnutím projevili souhlas. V průběhu přesídlování německého obyvatelstva jsme se řídili pokyny Spojenecké kontrolní rady, která celý proces přesídlování řídila.

Pan prof. M. Potočný uvádí: Institut přesídleni předpokládá předchozí mezinárodní dohodu zainteresovaných států o spořádaném a humánně uskutečněném transferu osob z jednoho státu do druhého. Mezinárodnímu právu tak bylo učiněno zadost.

Prof. JUDr. M. Potočný, DrSc.:

"Nejen právnímu a lingvistickému specialistoví, ale i prostému občanovi cosi vnitřně říká, že "vyhnání" nemá nic společného s transferem. Institut přesídleni předpokládá předchozi mezinárodní dohodu zainteresovaných států o spořádaném a humánně uskutečněném transferu osob z jednoho státu do druhého. Vyhnání naopak bývá jednostranným aktem státu. Je-Ii provedeno svévolně a v rozporu s obecným mezinárodním právem nebo smluvními závazky dotyčného státu, představuje jeho protiprávní chování, které může mít za následek jednak jeho mezinárodní odpovědnost a jednak nárok takto vyhnaných osob na odčinění způsobené újmy."

Sborník: Právní aspekty odsunu sudetských Němců, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1996,

str. 18

Tolik v plné stručnosti k termínu „vyhnání“ a k termínu „přesídlení, odsun“.

Dr. O. Tuleškov