Irák - revoluční situace už dozrála

Anton Veselov

8. listopadu 2019

V zemi na Eufratu už nemohou ti nahoře  vládnout starým způsobem, ti dole nechtějí žít postaru. Od začátku října ovládají  Irák masové protesty, nejsilnější od doby násilného svržení Saddáma Husajna v roce 2003. Počet obětí přesáhl 12 tisíc osob, pětina z toho jsou vojáci a pracovníci bezpečnostních sil. Dne 31. října chtěl předseda vlády Mahdí  odstoupit, ale prezident Sálih odstoupení nepřijal s tím, že ve funkci musí zůstat, dokud se politické bloky nedohodnou na kandidatuře jeho nástupce. Odstoupení vlády by prý uvrhlo zemi do chaosu. Prezident se mimořádně sešel s předsedou vlády, mluvčím parlamentu, poradcem pro národní bezpečnost, bývalým premiérem a šéfem militarizované organizace Badr. Dohodli se o předčasných volbách, o změnách ústavy a zákona o volbách a o „zahájení reforem a ochraně protestujících“. Rozhodnutí je to důležité, ale opožděné. Dne 1. listopadu se shromáždili demonstranti  na ústředním náměstí hlavního města  a představili dvacet požadavků. Mezi nejdůležitější patří:

• Okamžitá demise vlády a předání premiéra soudu kvůli tomu, že dopustil krveprolití a smrt stovek obyvatel;
• rozpuštění parlamentu;
• revize ústavy a příprava k nové variantě za účasti nezávislých profesionálních právníků;
• přijetí nového zákona o volbách, který nebude ovlivněn stranickou, konfesní nebo kmenovou příslušností;
• rozpuštění všech militarizovaných seskupení a jejich odzbrojení;
• neumožnění vlivu náboženských organizací na politiku;
• navrácení ukradeného kapitálu do Iráku a pohnání k odpovědnosti jeho rozkrádačů;
• zformování nové irácké armády a bezpečnostních sil, jejichž úkolem bude obrana země a ochrana občanů a ne vlády;
• zrušení všech výhod a privilegií úředníků.

K požadavkům demonstrantů se oficiálními dopisy Radě ministrů připojili guvernéři provincií Majsán, Dijála a další. Hlavním požadavkem je okamžité splacení dluhů nakupených v letech nedostatečného financování, především v programu „Ropné dolary“.

Federální vláda je zmatená a v chaosu. Dne 5. listopadu bylo v hlavním městě zrušeno stanné právo. Oznámil to velitel operačního vedení Bagdádu a řekl, že je to „důsledek spolupráce bezpečnostních sil a demonstrantů“. Spolu s tím byl zcela zablokován přístup k internetu a zavedena přísná cenzura medií, a proto řada arabských a dokonce i iráckých televizních a rozhlasových společností přesunula vysílání z Bagdádu do Erbílu. Pro správu kurdské autonomie je to dobrá příležitost podtrhnout svůj zvláštní status.

Premiér iráckého Kurdistánu Barzání řekl, že napětí v Iráku není podmíněno tím, co obsahuje ústava, ale jejím neplněním. Je to přímá narážka na status sporné provincie Kirkúk. Dnes tam jsou turecké a americké vojenské základny, jsou tam stovky vojenských instruktorů z NATO, z Austrálie a z Nového Zélandu, ale ani jediná irácká vojenská jednotka.

Nejzuřivější střety probíhají v centrálních a jižních provinciích, kde je většina obyvatel šíitská  a vliv zde má Írán. Dne 3. listopadu se pokusil agresivní dav útočit na generální konzulát Íránu v šíitské posvátném městě Karbalá „na znamení protestu proti zasahování Teheránu do vnitřních věcí Iráku“. Demonstrující strhli íránskou vlajku a zapálili vchod do budovy. Ochranka použila zbraně, tři lidé byli zabiti a přes 20 bylo zraněno. Více než 100 násilníků bylo uvězněno. V reakci na to dala skupina šejků místních kmenů vládě ultimátum s požadavkem propustit během 72 hodin zadržené, jinak budou následovat účinnější akce.

Napjatá zůstává situace v provincii Basra. Rozzuření demonstrující dne 5. listopadu vtrhli na vojenské území  v přístavu Umm Qasr a zmocnili se několika vojenských aut a zbraní. Vojáci museli střílet, čtyři útočníci byli zraněni  a jeden zabit. Den nato vydala vláda zvláštní prohlášení ohledně toho, že blokování přístavu Umm Qasr protestujícími stálo zemi přes 6 miliard USD. Přesto byly 7. listopadu opět zablokovány přístupové cesty k hlavní námořní bráně do Iráku stovkami nákladních vozidel. Vláda vyzvala demonstranty, aby „se drželi dál“ od objektů strategické infrastruktury, přístavu a území s těžbou ropy, ale protestující vyhrožovali občanskou neposlušností.

Soud v Basře vydal zatykač na bývalého guvernéra al-Nasráviho a obvinil některé bývalé členy zemské rady z korupce a vývozu velkého objemu peněz. Úřady předvádějí, že plní požadavky protestujících, ale napětí neubývá.

Za těchto okolností nikoho nezajímají zprávy o „růstu teroristických aktivit IS“ v Iráku, přitom zde od počátku roku zemřelo v důsledku ozbrojeného násilí 1903 osob. Nikdo už nevěnuje pozornost útoku na americkou posádku, stanoviště policie, nebo na raketové ostřelování amerického velvyslanectví.

Pokračuje demokratizace.

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz