České národní listy

Hrozí jaderná zkáza. Přestaňme se chovat jako děti 1

Daniel Kaiser, 26. června 2024

Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní
politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.

Došli jsme v rusko-ukrajinské válce na pokraj třetí světové války, nebo aspoň hodně velké konfrontace?

Rozhodně jsme nepřetržitě na cestě k eskalaci. Ta válka je ničivá pro Ukrajinu a eskaluje. Spojené státy nechtějí prohrát, Rusko je rozhodnuto neprohrát, a tak obě strany do konfliktu dál pumpují výzbroj, vysoce pokročilé zbraně, zahajují údery, které překračují tu či onu červenou čáru protivníka. Válka se rozšiřuje, USA do ní
přivádějí i své spojence z Asie, aby Ukrajině dodávali materiály, munici a podobně. Rusko dělá totéž. Máme tu eskalující souboj dvou největších jaderných velmocí. Je to naprosto riskantní vývoj, de facto už se vymyká kontrole. Mimořádně nebezpečná situace.
 

Jaké momenty vás v poslední době vystrašily nejvíc?

Jeden takový se udál před pár týdny, kdy Ukrajina, zdá se, že dvakrát, zaútočila na radary, které jsou součástí ruského systému včasné výstrahy před jaderným útokem. Je to systém, který Rusko informuje o tom, jestli na něj letí jaderné rakety. A Ukrajina dva z těchto radarů zasáhla svými drony. Jak se to stalo, jeden z vůdčích
amerických expertů na jaderné války, akademik, mi okamžitě psal. Nevěří, že by lidé v Bílém domě nebo na ministerstvu zahraničí chápali, jak bezhlavý a nebezpečný takový krok je, takže mě žádá, abych přeposlal materiály (texty, z nichž vysvítá závažnost takového útoku – pozn. red.) do Bílého domu, na ministerstvo
zahraničí a další místa. Což jsem samozřejmě udělal. Myslím, že to ilustruje zoufalství ukrajinské strany. Je ochotná udělat všechno, dokonce vtáhnout svět do jaderné války. Protože to je zoufalý režim.

U nás lidé, kteří obecně podporují Ukrajinu ve válce, buď tvrdí, že Putin blufuje, takže se vlastně nemáme moc čeho bát, anebo naopak že nemáme jinou možnost než Rusko okamžitě zastavit, co nejdřív.

Začal bych tou první hypotézou, že Putin blufuje. Fakt je, že červených čar narýsoval už víc, a když jsme je jako Západ překročili – dodávkami tanků, dodávkami raketového systému HIMARS a podobně –, nic se nestalo. Proč
bychom měli Putina brát vážně teď, když ohlašuje nejnovější červenou čáru?
Za poslední dva roky zemřelo 500 tisíc Ukrajinců a velká část východu Ukrajiny, proměněná v bitevní pole, je zničena.

Odkud víte, že jim padlo půl milionu vojáků? Ukrajinská oficiální čísla – 31 tisíc – jsou velmi nízká, ale to vaše zas velmi vysoké.

Poslouchám všechny strany, ruské kanály, ukrajinské kanály, americké, britské...Nikdo to neví jistě, ale ztráty jsou nepochybně enormní. Čerstvé hřbitovy vidíte po celé Ukrajině. Od svých zdrojů, od aktérů, z e-mailů, které
mi chodí, vím, že byla ztracena celá jedna generace Ukrajinců. Padli, jsou zraněni, případně na útěku. Je to tragédie obřích rozměrů. Zelenského 31 tisíc padlých, to je přece tak smutně nepravdivé, že je to ostuda i pro propagandu. Propagandisté by měli říkat věci, které mají aspoň nádech věrohodnosti, nemají šířit
absurdnosti. Naneštěstí Zelenskyj často říká absurdnosti, myslí totiž, že tohle financiéři ve Spojených státech chtějí slyšet. Z lidí na Západě, co říkají: Nebojte se jaderné války, mi běhá mráz po zádech. Samozřejmě že
bychom se jaderné války bát měli. Jak tito lidé mohou vážně vyslovovat věty typu: Svět pravděpodobně zničen nebude, žádné Putinovy červené linie nepřekračujeme. Ti lidé evidentně nic nevědí o historii, anebo jsou ochotni riskovat životy mých dětí a vnoučat. Podle mě oni nerozumějí podstatě celé věci. Nechápou počátky
této krize, nevědí, jak se vyvíjela, nechápou roli Spojených států v ní. Samozřejmě Češi Ameriku milují, všichni známe historii studené války. Ale já si myslím, že nerozumíte Spojeným státům, nechápete tuto krizi a nepochopili jste obavy Ruska. Rozumím tomu, že po tolika desítkách let nadvlády Sovětského svazu, což byla
strašná kapitola českých dějin, u vás lidé o dnešní krizi nechtějí uvažovat jinak než v kategoriích dobra a zla. Ale je to trochu složitější než pohádky, které si obvykle vyprávíme.
 

Tady se dotýkáme stěžejního problému: Chápou Rusové tuto válku jakou agresivní krok ze své strany, nebo si myslí, že se brání?

Rusové jsou přesvědčeni, že z jejich strany to byl akt obrany. A jakkoli to vašim čtenářům může znít nezvykle, je nanejvýš důležité pochopit historii konfliktu. Předpokladem toho je vyhnout se laciným národním stereotypům.
Tak zaprvé Rusko není Sovětský svaz. A cokoli se událo v minulosti a jakkoli to bylo tragické, nikde není dáno, že se to musí opakovat. Mluvili by Češi o Německu stejně, jako mluví o Rusku? Jestli někdy byl nějaký stát, který
skutečně poškodil svět, bylo to Německo, během 20. století hned dvakrát. Ale pokud vím, Německo je dnes spojencem České republiky, jste spolu v NATO. A říkají snad dnes Češi: Německo nás asi zase bude okupovat,
jak už to udělalo v roce 1939? Ne, taková mluva je špatná, ničivá, zjednodušující a nebezpečná.
 

Jak mohli Rusové vůbec přijít na myšlenku, že je Západ podvádí?
 

To dobře vím, byl jsem u toho – v Rusku, na Ukrajině, trošinku v České republice, v Polsku, napříč celou východní Evropou – od roku 1989. Pozoroval jsem to zblízka, znal jsem prezidenta Gorbačova, prezidenta Jelcina, prezidenta Kučmu, znám lídry vaší části Evropy. Problém je následující: V roce 1990 chtěl Michail
Gorbačov ukončit studenou válku. Ne tím, že by uznal porážku ze strany Spojených států. Ne, chtěl ukončit studenou válku. Rozpustil Varšavskou smlouvu, přičemž jeho západní protějšky na nejvyšší úrovni slíbily: NATO se nerozšíří ani o jeden palec na východ. Váš současný prezident by asi protestoval: Pane Sachsi, to je lež! Ale to
není lež, všechno je pečlivě doloženo. Kdo má zájem, ať jde na internet Národního bezpečnostního archivu – National Security Archive – na Univerzitě George Washingtona. Najde tam stránku nazvanou What Gorbachev heard* – Co řekli Gorbačovovi – a stránku What Yeltsin heard**– Co řekli Jelcinovi. Americký
ministr zahraničí James Baker, německý ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher Sovětům říkali: NATO se neposune ani o palec na východ. A samozřejmě od Spojených států to byla lež. Spojené státy už o rok později, v letech 1991 a 1992, začaly tvrdit: My jsme vyhráli studenou válku, takže teď vládneme světu. Jsme
unipolární mocnost, můžeme si dělat, co se nám zamane. Americkým ministrem obrany v roce 1992 byl Richard Cheney, ten samý, který o jedenáct let později pod falešným zdůvodněním spustil válku v Iráku. Cheney už v 90.
letech věřil v nadřazenost USA, v jejich hegemonii, že Spojené státy jsou doslova světový četník. Mluvil o policejních povinnostech on i jeho kolegové v neokonzervativním hnutí. Měli grandiózní a naprosto arogantní
vizi USA. Proto všem slibům navzdory se NATO začalo rozšiřovat na východ.
Existuje jeden protiargument k větě Ani o jeden palec na východ. Prý se tím myslelo pouze východní Německo, tedy že se infrastruktura NATO nerozšíří v rámci sjednoceného Německa.

Tak především to nebyla tato jedna věta, ale řada jednání, řada diskusí, o nichž existuje řada dokumentů. Argument, že ta věta se měla týkat pouze východního Německa, je propaganda americké vlády. Prosím, nahlédněte do Národního bezpečnostního archivu a nevšímejte si manipulace americké vlády. Tečka. I ve Washingtonu to bylo zcela jasné, proto se o rozšíření Aliance v polovině 90. let tak prudce debatovalo.

Clintonův ministr obrany William Perry málem rezignoval na protest proti tomu, že podvádíme. Ne, tady skutečně nešlo o jednu větu, o jakousi sémantiku. Šlo o politiku. A Spojené státy svého partnera opravdu podvedly. Já vím, lidé v České republice tohle nechtějí slyšet, pro vás je Amerika na straně dobra a váš
ochránce. Ale prosím vás, vyslechněte si i druhou stranu sporu. Roku 1999 USA bombardovaly Bělehrad, nepřetržitě po 78 dní. Bombardovaly Bělehrad proto, že chtěly rozdělit Srbsko na dvě části a v Kosovu si zřídit základnu NATO, což si taky zřídily. Je tam východní velitelství NATO pro Balkán. Náš vojenský zásah byl v naprostém rozporu s mezinárodním právem. Američané tvrdili, že zasahují proto, aby zastavili genocidu na kosovských Albáncích. To tvrdili. Ale každý, kdo zná fakta, ví, že Spojené státy tehdy srbskému vůdci Miloševićovi daly ultimátum napsané tak, aby bylo odmítnuto. Protože Madeleine Albrightová chtěla válku proti Miloševićovi. Ach ano, zmínil jsem Madeleine Albrightovou, vím, že po ní máte v Praze pojmenovanou ulici (ve vznikajícím Smíchov City bude třída Madeleine Albrightové – pozn. red.). Ale já o ní vím, že to byla válečná štváčka. A nejsou snad hranice každého státu svaté? Jsou, dokud Amerika ten stát nebude chtít rozdělit. Tak jako rozdělila Srbsko, jako rozdělila Súdán na jižní a severní. A dál: roku 2002 USA jednostranně opustily smlouvu ABM (Smlouva o omezení systému antibalistických raket, uzavřena v roce 1972 – pozn. red.). Pro Rusy to byl důvod ke značným
obavám. Ale takový už byl takzvaný nový řád, americká unipolarita: Žádné mezinárodní smlouvy už nepotřebujeme, budeme si dělat, co se nám zachce. Pak USA začaly stavět nebo chystat raketové systémy Aegis v Rumunsku a Polsku. A Rusové byli teď už naprosto zděšeni a rozčíleni.

Pak, posouváme se v chronologii, NATO v roce 2004 přijalo sedm dalších zemí, včetně tří baltských států, které jsou velice blízko Rusku, a Rumunsko,
Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. Od roku 2003 Spojené státy vedou válku v Iráku na základě naprosto falešných tvrzení. Rusko to všechno pozorně sleduje, Saddám byl jeho spojenec. V roce 2011 prezident Obama, který předtím samozřejmě v Praze krásně promluvil o míru, dává CIA úkol svrhnout vládu Sýrie.
Jak to víme? Je to velmi dobře doložené. Operace CIA se jmenovala Timber Sycamore. Toho roku ostatně jak Obama, tak jeho ministryně zahraničí Hillary Clintonová výslovně řekli: Bašár Asad musí jít. Řekli to veřejně. A spustili
operaci CIA, tedy masivní dodávky zbraní. Nemáme tu úplně přesná data, nicméně o té operaci víme z New York Times, které o ní psaly – jeden celý den... Tak pracuje americká propaganda. Nikdo Američanům neřekl: Vstupujeme do války proti Sýrii. Byla to skrytá operace CIA. A v podstatě pomoc syrské al-Káidě.
Byla to operace na podporu džihádistů, jako byla al-Káida, aby spolu se saúdským královstvím svrhli Asadův režim. Lidé to moc nevědí, ale vláda Spojených států má z vedení takových válek skoro živnost. Nebyla to nějak vzácná, jednorázová událost. Spojené státy uskutečnily celkem asi 90 pokusů o změnu režimu, většinou
skrze CIA. A to je důvod, proč země jako Rusko považují Spojené státy za krajně nebezpečný stát, stát, který má armádu jak oficiální, tak tajnou. A ne, USA skutečně nemají dobré úmysly s vládami, které se jim nelíbí. Nesnaží
se je stabilizovat, ale svrhnout. V případě Ruska je dobře známo, že jak Cheney, tak ovšem i Brzeziński mluvili o jeho rozdělení, roztrhání, oslabení zevnitř. Pro studenta americké politiky, jako jsem já, takové věci nejsou ani překvapení, ani nějaká anomálie. Tak prostě americká politika funguje. USA svrhly nebo se pokusily svrhnout desítky a desítky vlád po celém světě.

A to nás vede k roku 2014. USA se podílely na svržení Viktora Janukovyče,
na takzvaném Majdanu. Samozřejmě předpokládám, že v České republice se Majdan lidem prezentuje jako revoluce důstojnosti, kdy promluvil ukrajinský lid. Já jsem náhodou mohl na vlastní oči pozorovat, jak tento
Majdan sponzorovaly Spojené státy. Prosím vás, nebuďte naivní. Dostal jsem se k tomu tak, že když byl Janukovyč násilně svržen, zdůrazňuji násilně, byl jsem požádán novou, z puče vzešlou vládou, jestli bych nepřijel
a nediskutoval s nimi o tom, jak ven z ekonomické krize. Letěl jsem do Kyjeva a tam mi pak někdo ukázal a vysvětlil, jak přesně USA financovaly Majdan. Je to trochu zvrácené, nicméně nebyla to nevinná operace. USA vládu, která vznikla násilným převratem, uznaly během jednoho dne. Proč netrvaly na tom, že Viktor Janukovyč
je podle ústavy prezident a že by mu mělo být umožněno dosloužit svůj mandát? Víte asi, že tři evropští ministři zahraničí (Polska, Německa a Francie – pozn. red.) s Janukovyčem vyjednali dohodu o předčasných volbách ještě toho roku. Načež vůdci převratu řekli: Ne ne, žádné předčasné volby, přebíráme moc hned.
A jejich novou vládu Spojené státy okamžitě uznaly. Myslíte, že to je nevinná shoda okolností? Já ne. A kdybyste snad ještě pochyboval, poslechněte si konverzaci, kterou Victorie Nulandová vedla s velvyslancem Geoffreym
Pyattem v Kyjevě koncem ledna 2014 a kterou náhrali Rusové. Dodnes ji najdete na BBC. Nulandová na nahrávce vykládá, jak má vypadat nová vláda v Kyjevě a kdo ji povede: Neměl by to být Klyčko, bude to Jacenjuk, Yats is the guy!