Hra s ohněm. Mezi členy NATO bobtná spor o těžbu ropy a plynu, padají i slova o použití vojenské síly
Hra s ohněm.
Mezi členy NATO bobtná spor o těžbu ropy a plynu, padají i slova o použití vojenské síly
Napětí ve východním Středomoří, které vyvolal spor Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu, trvá už několik týdnů a dál sílí. Zatímco Ankara odmítá od svých záměrů ustoupit, Řecko společně s Francií, Kyprem a Itálií v oblasti zahájily třídenní vojenské cvičení. Spor dvou členských států NATO se snaží žehlit německá diplomacie, která vyzývá ke klidu a varuje před „katastrofou“. Jak reálný je otevřený vojenský střet Řecka s Tureckem?
Analýza Atény/Ankara 7:04 27. srpna 2020
„Jsme připraveni udělat vše, co je nutné, a to v oblasti politické, hospodářské i vojenské,“ prohlásil Erdogan a varoval nepřátele, aby nedělali chyby, které by vedly k jejich zničení | Zdroj: Reuters
Atmosféra ve východním Středomoří by se – lidově řečeno – „dala krájet“ už několik týdnů. Vzájemné vztahy Řecka s Tureckem, které jsou dlouhodobě vypjaté a začátkem letošního roku je ještě víc vyšponoval spor o migraci na řecko-turecké hranici, se koncem července vyhrotily kvůli hádkám o práva na podmořská naleziště zemního plynu v oblasti východního Středomoří.
Turecko objevilo v Černém moři naleziště zemního plynu. Těžbu hodlá zahájit v roce 2023
Číst článek
Nová eskalace přišla poté, co Ankara do oblasti vyslala lodě zkoumající možnost těžby ropy a plynu. Atény, podle kterých lodě vstoupily do řeckých vod, na místo vyslaly vlastní plavidla a oznámily stav pohotovosti. Do sporu se následně vložila německá kancléřka Angela Merkelová. Po jejím zásahu Turecko své lodě povolalo zpět, v první polovině srpna ale průzkum obnovilo.
Rozhořčení Ankary vyvolala nová námořní dohoda podepsaná představiteli Řecka a Egypta, která pro tyto dvě země vymezuje námořní hranice výlučné ekonomické zóny. Podobnou dohodu, která stanovuje výlučné ekonomické zóny pro těžbu či využívání mořských zdrojů, podepsalo Řecko už v červnu také s Itálií. Spor tak opět vygradoval a turecké lodě se do oblasti mezi Krétou a Kyprem vrátily.
V reakci na aktivity turecké průzkumné lodi Oruç Reis, kterou doprovázejí válečná plavidla, Řecko ve středu zahájilo vojenské cvičení. Toho se účastní i Francie, Itálie a Kypr. „Respekt k mezinárodnímu právu musí být pravidlo, ne výjimka,“ prohlásila francouzská ministryně obrany Florence Parlyová poté, co Paříž na cvičení vyslala tři stíhačky a jednu fregatu s vrtulníkem.
Tak jako v červenci, i nyní se horké hlavy snaží uklidnit německá diplomacie, konkrétně ministr zahraničí Heiko Maas, který se tento týden sešel nejprve s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem a následně se šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem.
Tureckou průzkumnou loď Oruç Reis doprovázejí válečná plavidla | Zdroj: Reuters
„Současná situace ve východním Středomoří je jako hra s ohněm. Každá malá jiskra může vést ke katastrofě,“ varoval po rozhovorech se svými protějšky Maas. Vojenský střet mezi dvěma členskými státy Severoatlantické aliance, který řada pozorovatelů nepovažuje za vyloučený, si podle Maase nepřeje ani jedna ze stran.
Takový scénář není pravděpodobný ani podle odbornice na Turecko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Karolíny Lahučké.
„Myslím, že nic takového si Řecko s Tureckem reálně netroufnou. Oba státy ví moc dobře, že by takový krok měl ohromné mezinárodní důsledky. Turecko na tom ekonomicky není tak, aby si mohlo dovolit další otevřený konflikt. A ani Řecko není zrovna ekonomicky na výši,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
„Zisky, které by z toho jedna nebo druhá strana mohla mít, nejsou takové, aby obětovaly skutečnost, že by se k takové situaci nějakým způsobem musel postavit Západ i Rusko. Nevím tedy, co muselo mezi Řeckem a Tureckem nastat, aby situace eskalovala do bodu otevřeného vojenského střetu,“ dodává Lahučká.
Hluboké příkopy
O práva na nerostné bohatství na východě Středozemního moře se Turecko a Řecko přou dlouhodobě. Napětí se prohloubilo loni v listopadu, když Turci podepsali dohodu s libyjskou vládou uznávanou OSN. V ní si Ankara nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty.
Ankara přeruší průzkum těžby plynu ve Středomoří, chce tím uvolnit napětí mezi Řeckem a Tureckem
Číst článek
Řecko turecko-libyjské memorandum odsoudilo a výhrady vůči němu měli i lídři dalších států Evropské unie. Navzdory tomu země prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana oznámila, že začne s průzkumnými vrty v nově dohodnutém pásmu za tři až čtyři měsíce.
Řecko, Egypt, Kypr, Bahrajn a Saúdská Arábie proto v červenci zaslaly společný dopis generálnímu tajemníkovi OSN, aby organizace neregistrovala turecko-libyjskou dohodu do seznamu mezinárodních dohod. Státy argumentovaly tím, že dokument odporuje mezinárodnímu právu a ohrožuje stabilitu a bezpečnost v regionu.
Dějiny sporu o právo těžby mezi Řeckem a Tureckem jdou ale mnohem hlouběji.
„Hraje v tom roli historie a to, jakým způsobem vznikaly smlouvy po první světové válce mezi Tureckem a Řeckem, pokud jde o rozdělení jejich území. Na straně Turecka je určitý komplex z toho, že přišlo o ostrovy, na kterých historicky žilo turecké obyvatelstvo. Dokud se nepřemýšlelo o tom, proč je tento prostor zajímavý, víceméně všem bylo toto území jedno. Teď má ale každý pocit, že by se chtěl na průzkumech podílet,“ podotýká analytička.
Americká televize CNN připomíná závěry geologického výzkumu z roku 2010, podle kterých se v oblasti východního Středomoří nachází asi 1,7 miliardy barelů ropy a biliony kubických metrů plynu.
Dlouhodobé teritoriální rozepře obou zemí, které se vyznačují zejména kyperskou otázkou, doprovázejí i půtky týkající se energetiky a práva na těžbu.
Nerostné bohatství v regionu nicméně poutá pozornost celé řady dalších evropských, blízkovýchodních i severoafrických zemí, jak podotýká magazín Economist – kromě Řecka, Turecka a Kypru jsou to například také Izrael či Egypt.
„Turecko má navíc v posledních letech obrovský zájem na tom získat vlastní zdroj nerostného bohatství, protože je do velké míry závislé na Rusku, což pro něj není v kontextu celého mezinárodního dění výhodné. Spoustu kroků musí Ankara dělat s ohledem na to, že pokud jim Rusko zavře přísun těchto surovin, Turecko to položí,“ vysvětluje Lahučká.
NATO bez pravomocí
Zatímco Řecko považuje postup Turecka ve východním Středomoří za protiprávní a chování Ankary odsoudila také Evropská unie, která vyzvala k zastavení průzkumu, Turecko trvá na tom, že mořské dno v dané oblasti patří k jeho pevninskému šelfu.
Číst článek
Navzdory tlaku německé diplomacie a Evropské unie, která stojí za Řeckem, turecký prezident ve sporu odmítá ustupovat. Ve středu zdůraznil, že je připraven pro zajištění svých práv ve Středozemním, Černém a Egejském moři použít i vojenskou sílu.
„Nebudeme dělat kompromisy ohledně věcí, které jsou naše... Jsme připraveni udělat vše, co je nutné, a to v oblasti politické, hospodářské i vojenské,“ prohlásil Erdoğan a varoval nepřátele, aby nedělali chyby, které by vedly k jejich zničení.
Spor tak dopadá na vztahy v celé Severoatlantické alianci, která ovšem podle analytičky AMO nemá nástroje k uklidnění situace. „NATO v tomto směru nemá žádné reálné pravomoci zasahovat do jednání jednotlivých států. To je problematika, která se řeší v rámci NATO dlouhodobě – že jde o úmluvu vlád, které sice fungují v paktu, ten ale reálně nemá šanci zasahovat do vzájemných sporů,“ říká Lahučká.
Svůj postoj nicméně stupňují i Atény. Premiér Kyriakos Mitsotakis ve středu oznámil, že využije svého práva a rozšíří řecké výsostné vody u západního pobřeží, kde má námořní hranici s Itálií – místo šesti mají být nyní dvanáct námořních mil od řeckých břehů.
Podle Mitsotakise tak Atény opouštějí desítky let „pasivní“ zahraniční politiky. Rozhodnutí přímo neovlivní spor s Tureckem, mezinárodní agentury ale připomínají, že turecký parlament v roce 1995 prohlásil případné rozšíření řeckých výsostných vod v Egejském moři za důvod k vyhlášení války.
Erdogan pokračuje s proměnou byzantských chrámů na mešity. Nově jí bude i istanbulská Chora
Číst článek
Šance na klid zbraní?
Německo, které je v současnosti předsednickou zemí Evropské unie, se snaží ostrá prohlášení a riziko další eskalace řecko-tureckého sporu mírnit.
Šance německé diplomacie na urovnání aktuálního konfliktu mezi Ankarou a Aténami jsou podle odbornice na Turecko spíš mizivé – i s ohledem na řadu dalších témat, které vzájemné vztahy štěpí. Kromě migrační otázky to v červenci bylo například také kontroverzní rozhodnutí Ankary přeměnit istanbulský chrám Hagia Sofia z muzea opět na mešitu.
„Spor Turecka a Řecka je tak dlouhodobý a složitý, že není reálné očekávat, že by se nyní vyřešil. To je jako bychom čekali, že Izrael a Palestina budou najednou přátelské země. Pokud ale evropská nebo německá diplomacie bude schopná skutečně vyjednávat takovým způsobem, aby oba státy měly pocit, že z toho vychází s výhodami a nebude se v rétorické rovině z jednoho dělat prohrávající nepřítel a z druhého vítěz, je šance tento konkrétní spor vyřešit dlouhodobě,“ míní Lahučká.
„Ideální by bylo, kdyby se Turecko dokázalo zapojit do spolupráce, kterou si Řecko vytvořilo s Izraelem, Egyptem a dalšími zeměmi, které podepsaly pakt o tom, že budou provádět průzkumy a těžbu ve Středomoří. Turecko nesmí mít dojem, že je z této iniciativy a politického jednání o dění na jeho hranicích úplně vyštípané. Ale víra v to, že se nebude něco podobného opakovat, je scestná. V kontextu dalších sporů včetně migrace se dá těžko předpokládat, že se situace vyřeší,“ uzavírá analytička.
Eliška Kubátová
https://www.irozhlas.cz
