Houslista není potřeba - proč Polsko a Pobaltí byly v jednání s Lukašenkem ignorováni

Ljubov Stěpušova

19. listopadu 2021

Polsko a Pobaltí v globální politice nic nerozhodují, stejně jako Ukrajina, proto se zbytečně pohoršují jednáním Merkelové. Dělají to, co se jim nařídí.

Estonská média píší, že úřad Merkelové asi hodinu před jejím telefonátem s Lukašenkem informoval vlády Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska o rozhovoru. To o čem se bude jednat, se nevysvětlovalo.

Přímá jednání Minsku s Berlínem o osudu migrantů na hranicích EU a Běloruska vyvolala zlost v Polsku a podráždění v pobaltských zemích. Prezident Duda prohlásil, že Polsko neuzná žádné dohody vypracované za jeho zády. Zvěstoval to předseda vlády Morawiecki. Informoval: „Především jsem kancléřce podtrhl, že jakékoliv dohody, které se mohou týkat Polska a celé situace, nemohou být odsouhlaseny bez naší účasti – nic o nás bez nás. Je to pochopitelné a kancléřka to uznala.“

Velmi to připomíná stýskání si Ukrajiny ve stejné situaci, kdy se také rozhoduje bez ní.

Lotyšsko a Litva s Běloruskem přímo sousedí. Vyjádřili lítost, že s nimi Německo nic neprokonzultovalo. Ještě více litoval bývalý estonský prezident Ilvez. Řekl, že ignorování názorů východních členů EU může „špatně skončit“. Připomenul, že se na země východní Evropy nebere ohled. Dodal: „V každém případě je to pohrdání zeměmi na východě, jako kdybychom byli druhořadí. Nevím proč se to dělá, ale špatně to skončí: Východoevropské země, kterých je mnoho a s množstvím obyvatel, se rozzlobí a začnou blokovat.“ Co budou blokovat, neupřesnil.

Polsko a Pobaltí se nejsou schopny domluvit. Nikolaj Meževič, prezident Asociace pobaltských studií, řekl, že ve světové politice, stejně jako ve světové ekonomice nerozhodují vůbec nic a nechápou, že celá Evropa, včetně Německa, má dost globálních problémů. Meževič přirovnal zbytečnost diplomacie pobaltských zemí k heslu z jednoho z dřívějších ruských filmů: „Houslista nám není třeba“. Podobně v současných podmínkách není estonský, lotyšský a litevský „houslista“ ve velké evropské diplomacii potřeba.

Tento názor o bezvýznamnosti Polska v politice EU má i bývalý polský prezident Kwasniewski. Uvedl, že Merkelová nenavázala přímý kontakt s Lukašenkem bezúčelně, měla mandát od „široké skupiny evropských vůdců“, do níž Poláci nepatří. Řekl: „Západní vůdci se umějí orientovat v politice a diplomacii, na rozdíl od vůdců našich. Merkelová má oproti ostatním výhodu, že může jednat s Putinem i s Lukašenkem. V těchto otázkách jí lze důvěřovat.“

Polsko se vyhnulo horší situaci

Podle Kwasniewského by pro Polsko bylo horší, kdyby se krize protahovala a „Lukašenko požádal Putina, aby k hranici Polska s Běloruskem vyslal ruské vojsko.“

„Na základě dohod mezi těmito zeměmi je to možné, není to nezákonné. Potom bychom měli jinou situaci mnohem složitější.“ Předpokládá, že se nyní musejí uvést do chodu veškeré mechanismy, aby se problém nezhoršil. „Aby nedošlo v zimě k humanitární katastrofě, je potřeba jednat politicky, aby se opozice mohla dostat z vězení.“

Podle slov Mezeviče byla krize uměle nafouknuta, byl potřeba skandál k útoku na Rusko. Řekl: „Nyní je počet běženců a migrantů v Bělorusku mezi 4 tisíci a 7 tisíci osob. I když vezmeme horní počet 7 tisíc, není to nic ve srovnání s počty, které fakticky ročně přecházejí hranice EU přes Balkán, Itálii, Španělsko a jsou i ještě další cesty. Jednoduše řečeno, EU potřebovala skandál s Běloruskem. Vždyť úder na Bělorusko je samozřejmě úderem na Rusko.“

Jak řekla tisková mluvčí běloruského prezidenta Eismontová, jedná Lukašenko s Merkelovou o tom, „že EU vytvoří humanitární koridor pro 2 tisíce běženců“ a „my se vynasnažíme maximálně podpořit ostatních 5 tisíc a pomoci jim vrátit se do své země, pokud budou chtít“.

Evropská komise potvrdila 17. listopadu, že zorganizuje technická jednání s Běloruskem ohledně repatriace migrantů, kteří chtějí překročit polskou hranici.

Převzato z Pravda.ru

outsidermedia.cz