Hlasování o rezoluci OSN o boji s heroizací nacismu

 K hlasování o rezoluci OSN o boji s heroizací nacismu sdělujeme:

Výsledek hlasování je tento: 115 zemí hlasovalo pro přijetí rezoluce - 3 proti – 55 (včetně EU, resp. ČR) se hlasování zdrželo.

ČR spolu s ostatními ČS EU vystupuje dlouhodobě proti heroizaci nacismu, proti neonacismu, rasismu, xenofobii a dalším formám netolerance. Tuto zásadní pozici zastává nejen na relevantních fórech OSN (3. výbor Valného shromáždění OSN, Rada OSN pro lidská práva), ale i v rámci Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Pokud jde o letošní ruský návrh zmíněné rezoluce 3. výboru VS OSN, pak ČR spolu s řadou dalších partnerů  zdůrazňovala potřebu komplexního přístupu k eliminaci všech forem rasismu a xenofobie na národní, regionální i mezinárodní úrovni. Ve vztahu k ruskému návrhu dále potrhla potřebu přistupovat k nastolené problematice z pohledu dodržování konkrétních závazků v oblasti základních lidských práv, včetně svobody vyjadřování a shromažďování. Zdůraznila potřebu komplexního přístupu ke vzdělávání a připomínání minulosti, které by pokrývalo širší spektrum rasistických a totalitárních režimů.

Z uvedených důvodů se ČR připojila ke společnému rozhodnutí členských států EU o společné abstenci během hlasování o uvedené rezoluci a EU svou pozici důkladně ve společném projevu zdůvodnila.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR

A/RES/69/160

Poznámka ČNL k uvedenému hlasování:

Jsem přesvědčeni, že ČR měla hlasovat pro návrh rezoluce OSN o boji s heroizací nacismu.  Bylo hrubou chybou, že tak neučinilo. Kdo za tento postup ČR nese odpovědnost? Především vláda ČR, zvláště pak ministr zahraničních věcí ČR, a okrajově snad i prezident republiky.

Zdůvodnění toho, že ČR se zdržela hlasování je směšné. V rezoluci šlo o boj proti heroizaci nacismu, nikoliv o řešení komplexních celosvětových problémů. Komplexním přístupem se přesto ČR zaštítila. Utrpěli jsme opět celosvětovou ostudu.

Na ty menší, od doby, kdy jsme dříve měli takové ministry zahraničních věcí jako byl K. Schwarzenberg, L. Zaorálek a dnes Tomáš Petříček, jsme již zvyklí.

Co vše by k tomu a dalším falešným krokům MZV ČR řekl pan prezident E. Beneš?