Germanizace střední Evropy. Mohla se povést už ve středověku. Semín hovoří před velkou konferencí konzervativních autorit v Praze

08.06.2022 20:38 | Rozhovor

Zachování kořenů a ochrana vlastní civilizace a kultury před nepřáteli myšlenkového dědictví Evropy. Publicista Michal Semín v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rozvádí, na co se zaměří víkendová konference, kterou zaštítil kardinál Dominik Duka a kromě něho zde promluví důležití hosté z Polska, Slovenska, Rakouska, Srbska a dalších nám blízkých zemí.

Foto: Hans Štembera

Popisek: Michal Semín

Svatý Vojtěch a středoevropský prostor… Kde vznikla idea nejen ke konání víkendové mezinárodní konference, ale i užší kooperace řady zemí i mimo Visegrádskou skupinu? Máme vzájemné průsečíky v důležitých tématech?

Tato myšlenka vznikla na půdě Patrimonia Sancti Adalberti, dva roky starého spolku, s nímž rozvíjíme myšlenkový odkaz sv. Vojtěcha v jeho mezinárodním kontextu. Je to právě tento Slavníkovec, kdo se významnou měrou zasloužil o christianizaci středoevropských národů, a tedy i formování jejich státnosti v rámci tehdejší Evropy. Nebýt jeho, byla by střední Evropa již na sklonku středověku plně germanizovaná. Úcta, které se těší v zemích V4, ale i ve světě pravoslavném je proto vhodným mostem mezi národy, jejichž vzájemné vztahy nebyly vždy harmonické. Dnes však čelíme takovým výzvám, že se bez bližší spolupráce středoevropských zemí neobejdeme. 

Na konferenci se má mluvit též o bezpečnosti střední Evropy. V čem spatřujete aktuálně největší hrozby?

I když jednotlivé země mohou mít odlišné akcenty či priority, zvláště na pozadí ruského vpádu na Ukrajinu, tou největší společnou hrozbou, navíc dlouhodobou, je masová migrace z civilizačně a kulturně výrazně odlišných oblastí. Pod pláštíkem tolerance k jinakosti riskujeme zánik vlastní civilizace a kultury, což nekonvenuje jen vyznavačům islámu, ale i nepřátelům myšlenkového dědictví historické Evropy z vlastních řad. 

V minulosti se ukázalo, že Češi mají s Poláky, Maďary, Slováky, Rakušany, ale třeba i Srby velmi podobné pohledy na zásadní témata, o kterých naopak partneři na západ od nás přemýšlejí opačně. Je právě vaše iniciativa pokusem o budoucí hlubší institucionalizaci vzájemných vztahů mezi těmito státy?

Vystihl jste to naprosto přesně. Jsou to právě společnosti střední a východní Evropy, které jsou rezistentnější vůči ideologiím, zpochybňujícím či zcela odmítajícím naše tradice, normy a instituce. Proto se domníváme, že je vhodná chvíle hledat cestu k užší institucionální spolupráci zemí, v nichž si většina obyvatel ještě uchovává pozitivní vztah k duchovním kořenům vlastního národa a ustáleným vzorcům společenského života, a to i mimo hranice současné Visegradské skupiny.

Podstatné přitom je, že tato iniciativa vzniká zdola, od občansky aktivních lidí a spolků napříč střední a jihovýchodní Evropou, nikoli z vůle velmocí či z nařízení nějakých již existujících mocenských struktur.

Konference se koná pod záštitou kardinála Dominika Duky, který také přednese svou řeč. Lze říci, že jedním z hlavních poselství akce bude zdůraznit křesťanské kořeny středoevropského prostoru? 

Zcela určitě. To však neznamená, že se konference účastní výhradně křesťané. Naštěstí je mezi námi ještě mnoho lidí, kteří se sice ke křesťanství aktivně nehlásí, nepopírají však jeho zásadní formační vliv na hodnoty, které společně chceme pro budoucí generace zachovat. Jsou mezi nimi lidé, kteří se hlásí jak k pravici, tak tradiční, neprogresivistickou levici. I pro ně je tato konference pozitivní zprávou, kterých je dnes jinak jako šafránu.

V první den konference udílíte Cenu sv. Vojtěcha. Můžete prozradit, kdo ji obdrží a proč?

Ano, nyní již mohu. Historicky prvním držitelem svatovojtěšské ceny bude vynikající slovenský publicista, bývalý politik a jedna z hlavních tváří konzervativního myšlenkového proudu na Slovensku docent Vladimír Palko. V jeho prospěch hovoří nejen dosavadní dílo, ale i nesporná mravní integrita, kterou mu může nejeden politik, a to nejen na Slovensku, upřímně závidět.