Germanisace protektorátu a Bund Deutscher Osten 7
Germanisace protektorátu a Bund Deutscher Osten 7
Památce univ. prof. PhDr. Jaroslava Hrocha, CSc., obhájce odkazu presidenta dr. Edvarda Beneše
Jiří Jaroš Nickelli, etnograf, ČSBS Boskovice
Každý činovník BDO musel prokazovat svou loajalitu ke svazu zvláštním písemným prohlášením, které potvrzovalo jeho oddanost NSDAP a BDO. („Bereitschaftserklärung“). To obsahovalo tuto pasáž:
„Budu se ze všech sil namáhati pro zájmy německého Východu a abych německému národu vštípil slova Führerova ...že německý Východ znamená německý osud, a že na německém Východě bude rozhodnuto o bytí či nebytí německého národa“ (Anonymus 1945b). Toto prohlášení doslova nejen symbolicky, ale i prakticky naplnila porážka německého pangermanismu a fašismu Rudou armádou – tedy nikoli v očekávání pangermánů a fašistů, nýbrž jejich opakem.
Tomu odpovídala i svazová hymna, počínající slovy „In den Oswind hebt die Fahnen“ (Ve východním větru vlají vlajky...). Vlajky BDO na sraz BDO vnesou oddíly Hitlerjugend, poté apel zahájí důvěrník BDO a sbor HJ zapěje sudetoněmeckou bojovou píseň“.
Poté následuje projev zástupce zemské skupiny, pak je příjem členů, založení skupiny oznámí důvěrník, oznámí počet zakladatelů, prozatímního důvěrníka a ukončí pozdravem Führerovi. Slavnost ukončí hymny (Anonymus 1945b).
Organizace a struktura BDO tedy plnila nejdůležitější úkol říšského pangermanismu – systematickou, doslova byrokraticky propracovanou germanisaci okupovaných zemí. Sluší se podotknout, že členy BDO se stávali nejenom členové NSDAP, tj. „Parteigenossen“, ale i řadoví němečtí občané, tj. „Volksgenossen“, zhusta členové nacistických složek podřízených nebo podporovaných NSDAP – a to byly v III. říši prakticky všechny. A všichni tito členové – „nacisté i nenacisté“ – svorně hlásali, podporovali a prováděli agresi proti porobeným národům.
Proto všechny dnešní výklady, zejména výklady jistých západních historiků o tom, že prý III. říše byla stát jen a jen usurpovaný nacisty, jsou nepravdivé. Jsou v naprostém rozporu s historickými reáliemi III. říše. Sem patří na naší domácí půdě i nevědecký výklad pana ministra kultury Mgr. Hermana, který veškeré zločiny páchané na území protektorátu svaluje jen a jen na „národnostně nehmotné“ nacisty. Opak je pravdou. Na zločinech v protektorátu se nepodíleli pouze členové NSDAP, ale i členové jiných nacistických složek a zhusta i prostí němečtí soukmenovci. A byla jich drtivá většina. Například na zločinech proti československým občanům v letech kolem mnichovské krize se podílely zločinecké tlupy tzv. ordnerů v počtu cca jeden a půl milionu osob a sedmdesátitisícová armáda freikorpsů. Za protistátní zločin zásluh na odtržení čs. pohraničí sám Hitler vyznamenal jeden milion sto šedesát dva tisíce šest set sedmnáct tzv. Sudetoněmců. (Heinc Z, Kounovský J., Baumruk V. ,,Vyznamenání z doby nesvobody. 1939–1945, Praha 1999, 22–24, obr. Medaile s. 23, dekret Hitlera s. 24). Již jen tyto reálie odkazují výklady pana pseudohistorika Hermana do říše mýtů a blábolů.
Nakonec uvedu pouze jediný příklad z Moravy, na kterém se BDO podílela lvím podílem. Byl to zločin tzv. násilné exterminace obcí Drahanské vysočiny. Germanisace Moravy byla záležitostí více nacistických složek. Avšak BDO v tomto plánu sehrávala zvláště významnou úlohu. Jak jsem již uvedl výše, z praktického hlediska šlo o propojování dosavadních německých sídelních ostrovů.
Počáteční fází tohoto pangermánského zločinu proti Čechům měla být skvělá záminka vyklizení tzv. vojenských prostorů v lesnatých oblastech náhorní plošiny Drahanské vysočiny. V tom ohledu němečtí nacisté využili již zbudované dělostřelecké střelnice prostoru od Račic k Podivicím, Hamiltonům, Drahanům, Otaslavicím a Pustiměři – ukradeného dědictví armády I. ČSR. Toto vše však pangermánům nestačilo – bylo zapotřebí zabrat daleko větší prostor, aby se naplnily všechny agresivní cíle poněmčení tohoto moravského území, (jako archeolog a etnograf, žák profesorů Kalouska a Poulíka, dodávám – odedávna osídleného Kelty a Slovany, nikoli Germány).
Vyklizovací akce tzv. „očištění“ tohoto prostoru od nežádoucího českého obyvatelstva byla široce založena. Šlo o vyhnání vnitrozemských Čechů – odpovídající vyhnání Čechů z Neveklovska, Sedlčanska a Berounska v Čechách. Vedle úřadu reichprotektora, NSDAP, SCHUPO se na ní podíleli zvláštní pověřenci BDO. Pro Drahanskou vysočinu byl tímto pověřencem BDO Dr. Fritz Koberg. Ten vypracoval zvláštní směrnice pro upevnění germanisace v oblasti, jež vyšly tiskem. Propagaci této germanisace sloužily zvláštní výstavy v Brně sloužící propagaci idey „Blut und Boden“ (Krev a půda) jako např. Výstava konaná v Domě umění 22.října 1940 „Deutsches Mähren. Bauerntum um Brünn und Wischau“. Pro tento cíl BDO budoval na Letovicku, Blanensku, Prostějovsku a Vyškovsku takzvané opěrné body – Stitzpunkty, které již byly zmíněny výše.
Plán pangermánů na násilné vyhnání Čechů z Drahanské vysočiny byl postupně realizován podle následujících etap:
Ia – Rychtářov, Lhota, Hamiltony, Pařezovice, Opatovice, Pazderna
Ib – Radslavice Radslavičky, Podivice, Zelená Hora
II – Studnice, Odrůvky, Otinoves, Hartmanice
IIIa – Rozstání, Drahany, Bousín, Repechy, Březina, Nové Sady
IIIb – Lipovec, Marianín, Baldovec, Kulířov, Krásensko, Senetářov, Kotvrdovice, Roggendorf, Housko, Podomí, Ruprechtov, Molenburk, část Jedovnic (Jančík 1947, 110.) Kdo měl přijít – a nakonec i přišel – na místo vyhnaných Čechů? Tzv. bessarabští Němci, etničtí „Volksdeutsche“. Jejich úkolem bylo pracovat pro říšské Němce na tzv. komandanturách zřízených na Čechům uloupených pozemcích a majetcích.
