Generál Prchala - nikoli odbojář, ale rozvratník odboje
Urbanem vychvalovaný generál Prchala - nikoli odbojář, ale rozvratník odboje
Jiří Jaroš Nickelli, Společnost Ludvíka Svobody Brno
Pan publicista Jan Urban v rámci své kampaně proti presidentu Benešovi a gen. Ludvíku Svobodovi (Hlídací pes.org. "Češi nepotřebují mýty...") neváhá vyzvedávat proti presidentu Benešovi různé postavy exulantů, a dokonce i protektorátního předáka dr. Háchu a ministry protektorátu Syrového a Berana. Těmi se zabývat nebudu, zabýval se jimi Národní soud po osvobození.
Připomenu jen jednu postavu exilu, která byla v kontrapozici vůči Benešově londýnské vládě, a kterou autor neuvěřitelně adoruje. Byl to generál Lev Prchala.
Autor píše, že prý to byl on, jenž organizoval čs. vojenské jednotky v Polsku. K tomu lze pouze dodat - ano i ne, jako v britském seriálu. Gen. Prchala v té době byl ještě formálním nadřízeným plk. Svobody, a jeho jednání plk. Svoboda přesně zaznamenal ve svém válečném deníku.
Gen. Prchala od počátku se stavěl do opozice vůči Benešově legitimitě exilové vlády. Prchala se zaměřoval od počátku na spolupráci s pilsudčíky polské vlády- té vlády, jež se roku 1934 jako první na světě paktovala s Hitlerem na 10 let, a kterou za to president Beneš ihned nato morálně odsoudil. Pouze nečekaná válka s Německem přinutila pilsudčíky a beckovce k zapojení čs. jednotek do boje proti nyní nepřátelským Němcům. Tedy ke spolupráci s vojáky státu, který předtím Polsko rovněž okupovalo! Plk. Svoboda se podílel na praktické realizaci čs. jednotek v Malych Bronowicích pouze za předpokladu, že gen. Prchala zůstane loajální k londýnské Benešově vládě. Již tehdy, když se stýkal osobně s gen. Prchalou, ho upozornilo na Prchalovo rozporné jednání jeho prohlášení, že "chce v Polsku vést samostatnou akci".
To bylo pro plk. Svobodu i další čs. důstojníky, vlastence, nepřijatelné. Oni na rozdíl od Prchaly setrvávali věrni londýnské vládě jako legitimní vůdkyni vojenského odboje ČSR! Tehdy se Prchala projevil již jako pozdější otevřený zrádce československé věci (Svoboda, Deník z doby válečné, str. 26, uvádí, že Prchalovým politickým vůdcem byl exposlanec dr. Schwarz, (rovněž neloajální k Londýnu, a tvrdící, že vedení odboje by mělo být v Polsku, nikoli v Anglii!) Proto bylo později rozhodnuto čs. vojenskou radou, že gen. Prchala sice zůstává vojenským velitelem jednotek v Polsku, nikoli však velitelem politickým! Tím byl ustanoven politický plnomocník Londýna vyslanec Slávik u polské vlády! (Svoboda, op. cit, str.40) V následujících jednáních o Prchalově návštěvě Londýna se Prchala bránil loajalitě Benešovy vlády, že prý "nebude-li to na závadu jednání, které vede s polskou vládou" (sic!). Ludvík Svoboda přímo cituje toto:
"Při večeři se hovořilo o politické situaci minulé a budoucí Československé republiky. Do hovoru zasáhl, respektive rozhovor vedl gen. Prchala. Nejsem politicky vzdělán, ale přece jsem konstatoval, že gen. Pr. pronášel naprosté politické nesmysly, takže jeho paní choť jej musela sama v mnohých jeho výrocích opravovat. Jeho paní mluvila logicky, jasně, z čehož bylo možno soudit, že o věci, o níž hovoří, rozumí a má jasnou představu. Toho o gen. Pr. říci nelze. Z České besedy odcházel jsem velmi rozladěn. Při odchodu jsem gen. Pr. připomenul, aby jel ihned do Anglie, a aby se staral o zachování jednoty ve vedení zahr. odboje. Svou nelibost jsem dal najevo všem důstojníkům na vyslanectví".
(Svoboda, op. c. str.41).
Toto svědectví nemůže zpochybnit nikdo a nic! Svoboda toto psal za války, v Polsku, před pobytem v Sovětech, takže jej "bolševici" nijak nemohli ovlivnit, nebyl jejich slouhou, jak to tvrdí dnešní pomlouvači, pan Urban a další.
Prchala ve Svobodově svědectví se jeví již tehdy, na počátku odboje, jako zrádce čs. věci, jako rozvratník vojenského odboje s vrchním velitelem dr. Benešem. Jeví se navíc jako komplotista s polskými pilsudčíky. O Dr. Beneši naopak dodnes prohlašují váleční veteráni, jako je generál letec Emil Boček: "Byl to náš vrchní velitel". Co byl proti tomu Prchala?
Prchala po porážce Poláků uprchl - "nomen omen" - přes Rumunsko do Anglie, kde po celou dobu bezcharakterně vystupoval proti presidentu Benešovi a londýnské vládě spolu s Hodžou, Schwarzem a dalšími odpůrci jednoty čs. odboje. Na rozdíl od jiných důstojníků, anglických letců v Británii, pozemních bojovníků u Tobruku, východních bojovníků od Buzuluku a Sokolova, kteří všichni přísahali Benešově vládě jako legitimní vůdkyni státu a armády! A osvědčili to, na rozdíl od Prchaly, na bitevních polích. I moskevské vedení odboje přísahalo Benešově vládě a nezradilo ji, jako rozvratník Prchala.
Benešova vláda po návratu do osvobozené vlasti toto Prchalovo jednání zhodnotila jeho degradací společně s pplk. Sládečkem.(Viz časopis "Svobodné Československo" 1945.)
Prchala mohl být rád, že jej čs. generalita nepostavila před válečný soud!
Například Francouzi by s takovým rozvratníkem tak mírně nejednali. Ti hned v prvním roce osvobození postavili před soudy 56 tisíc kolaborantů. Benešova vláda byla v tom ohledu vládou doslova mírumilovnou.
Urbanova adorace a jeho výmysly o jakési "kvalitě" Prchalova postavení v odboji nemají místo v objektivní historii československého vojenského odboje. Pan Urban tvrdí, že vyvrací mýty o dr. Benešovi - a přitom vytváří nepravdivý mýtus o gen. Prchalovi! Jen tolik k nehodnověrnosti výkladu benešovského odboje z pera pana Urbana.
Prchala dovršil svou zradu po únoru 1948, kdy, podobně jako Ferdinand Peroutka a jiní, emigroval. Tam se kolem roku 1953 spojil s panem Simonem, americkým vyjednávačem sudetských Němců, a stejně jako Peroutka, vybízel čs. exil v čele s dr. Zenklem, ke spolupráci se sudety a k jejich návratu do ČSR (sic!)
(Viz Francis D. Raška, Opuštění bojovníci, Academia Praha 2009, str.169 aj.) Se zlou se však potázali! Československý exil však doslova jako jeden muž zásadně odmítl jakékoli vyjednávání se sudety, natož jejich návrat. Zradili pouze Peroutka a Prchala. Ostatní exulanti se sice nesmířili s komunisty - republiku, na rozdíl od Peroutky a Prchaly, však nikdy nezradili.
Nakonec jen jedno - nechápu naše ministerstvo obrany, že se v tisku nepostaví proti lžím pana Urbana o gen. Prchalovi, když pan Urban ministerstvo v tomto ohledu napadá... My, příslušnici legionářské obce, a členové Společnosti E. Beneše a Ludvíka Svobody, s panem Urbanem nikdy zajedno nebudeme. Jeho výmysly o gen. Prchalovi zásadně odmítáme.
