Gaza po roce války
Gaza po roce války
Facebook Ivan David
Novinářská legenda SEYMOUR HERSH už Izrael nepoznává:
„Minulý týden Al-Džazíra spustila vysílání Vyšetřování válečných zločinů v Gaze. Tento 81minutový dokument je palčivou obžalobou zacházení s těmi, kteří ve válce vždy nejvíce trpí – se ženami a dětmi – během izraelské odplaty za hrozné vraždy, které Hamás před rokem v Izraeli spáchal.
Obr. :Palestinské dítě na místě po izraelském náletu na školu Ibn Rushd 6. října v Al-Zawaidě, úkryt vysídlených osob v Deir al-Balah v Gaze. Nejméně 24 Palestinců, včetně dětí, bylo zabito a 93 dalších bylo zraněno v neděli časně ráno dvěma izraelskými nálety. / Foto Ashraf Amra/Anadolu přes Getty Images.
Počáteční izraelský pozemní útok nedokázal zachránit všechna izraelská rukojmí ani zničit několik set mil tunelového systému Hamásu. Pokračující letecké útoky vedly k nevybíravému zabíjení mužů, žen a dětí ve dne i v noci v domech, bytech a kancelářských budovách. Gaza, domov pro více než dva miliony Palestinců, byla roztrhána na kusy, s obrovskými oběťmi bombových útoků, které nakonec zanechaly jen malou stopu civilizace: žádné nemocnice, univerzity, trhy, restaurace nebo občanský život.
Válka v Gaze se rozšířila na Západní břeh a nyní do Libanonu. Izraelské vedení v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem s náboženskými fanatiky zodpovědnými za klíčová ministerstva přivedlo národ do ekonomické bídy a pokračuje v kampani vraždění a bombových útoků. Sirény se včera ráno rozezněly celým Izraelem – na tragické výročí – když z dosud fungujícího tunelu bylo zbytkem Hamásu odpáleno několik snadno zachytitelných střel. Mnohem impozantnější raketový arzenál Hizballáhu zůstává funkční a schopný zasáhnout hluboko do Izraele. Izraelské letectvo zasáhlo minulý víkend v Gaze to, co bylo popsáno jako cíle Hamásu, a IDF pokračuje ve vzdušné a pozemní válce proti Hizballáhu v Libanonu. Panuje obava z izraelského útoku na Írán jako odveta za íránský raketový útok na Izrael po izraelské vraždě vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha minulý měsíc v Libanonu a vysokého představitele Hamásu v létě v Teheránu. Na Středním východě je ve vzduchu vražda a neexistuje žádný mezinárodní vůdce – jistě nikdo v Bidenově administrativě – který by byl schopen a měl vůli zabránit, aby se to stalo.
Ve všem je Netanjahuova administrativa neustále podporována Bidenovou administrativou, která údajně od loňského 7. října poskytla Izraeli vojenskou pomoc ve výši 18 miliard dolarů. Biden zůstává veřejně odhodlaný podporovat Izrael, stejně jako viceprezidentka Kamala Harrisová. Jeho zahraniční spolupracovníci v čele s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem jsou nyní zticha. Blinken a jeho kolegové strávili posledních několik měsíců tím, že Američanům říkali, že dojde k dohodě o příměří mezi Izraelem a Hamásem a někteří nebo všichni zbývající rukojmí budou navráceni. Netanjahu měl po celou dobu jiné plány.
Zničení Gazy, které svět denně sleduje online a v televizi, je pozadím jednoho z hlavních témat dokumentu: bezcitné lhostejnosti izraelských vojáků operujících uprostřed zkázy. S Hamásem, který byl poničen izraelským bombardováním a nepředstavoval významnou nadzemní hrozbu, je po celou dobu jen malý kontakt. Dnes také neexistují žádné důkazy o pokračujícím intenzivním izraelském hledání zbytku z více než 250 rukojmích původně zajatých Hamásem a dalšími. Obvyklé známky intenzivního městského válčení na Středním východě – přepadení a bojů od domu k domu – se v dokumentu Al-Džazíra neobjevují, protože očekávaná intenzivní pozemní válka s Hamásem nikdy nenastala.
Místo toho máme video za videem, pořízené izraelskými vojáky a předané rodině a přátelům, jak nudící se izraelští vojáci prohledávají byty a domy rodin z Gazy, které v panice uprchly, možná kvůli izraelskému varování, že jejich čtvrť má být cílem. K takovým varováním skutečně došlo, ale obyvatelé Gazy, kteří uprchli do ulic, přestože měli strach vyjít ven, je rozhodně nepovažovali za humanitární gesto.
Dokument ukázal, že některé byty, jakmile se vyprázdnily, byly vypleněny izraelskými bojovníky se svlečenými neprůstřelnými vestami, se zbraněmi hlavní dolů, místo nich mají v rukou mobily a filmují. Se svými velícími důstojníky, kteří to sledovali a účastnili se, se izraelští vojáci nafilmovali, jak se hrabou po bytech, ničí spotřebiče, rozbíjejí nábytek a dělají si legraci z arabského jídla. Dochází k honbě za penězi a, jak to dělají mladí muži ve válečných dobách, probírání ženských oděvů a obvyklá fascinace dámským spodním prádlem, které často mají na sobě pózující vojáci IDF, které jejich kolegové natáčejí.
Videa, která na sociálních sítích vojáci přeposlali přátelům a rodinám, páchnou pohrdáním Palestinci, jako by všichni muži v Gaze a jejich manželky a děti byli tvrdými členy Hamásu. Dokument nám ukazuje, že se z videí staly velké hity na mnoha proválečných tanečních večírcích na začátku konfliktu. Dnes se ve finančně postiženém Izraeli už moc netancuje. Další scény ve videu ukazují skupiny izraelských vojáků v uniformách v Gaze, stojících na vrcholu prázdných budov – žádné bomby na ně nepadaly – a jásajících, když se shluk bytových asi desetipatrových domů ve vzdálenosti několika set yardů začal třást, očividně kvůli neviditelným bombám odpáleným pod zemí, a pak se pomalu skláněly k zemi.
Jako novinář, který prolomil příběhy o masakru v My Lai v Jižním Vietnamu a o fotografiích sexuálního zneužívání vězňů v nechvalně známé irácké věznici Abu Ghraib vězeňskými strážci americké armády, vím, že vojáci v boji dělají civilistům a nebojovníkům hrozné věci, včetně znásilnění a vraždy. Fotografie z Abú Ghrajbu se však šířily pouze mezi příslušníky jednotky ve službě; nebyly určeny pro nezasvěcené, včetně armádního řetězce velení. Bylo jasné, že pokud by se o jejich jednání dozvěděli vyšší pracovníci v ústředí, vedlo by to k trestnímu stíhání.
V případě fotografií pořízených v Gaze, které se široce šířily, a to i mezi velícími důstojníky vojáků, tomu tak zjevně není. Takový důkaz trvalé korupce mezi důstojnickou vrstvou může být z krátkodobého hlediska nemožné vyléčit, vzhledem k dnešní degradaci izraelského politického a vojenského vedení.
Daleko znepokojivější mi v dokumentu připadaly další fotografie, konkrétně scény nuceného pochodu na jih, monitorovaného izraelskými vojáky, pochod rodin, které našly útočiště v nemocnici ve městě Gaza. O pochodu se tehdy hodně psalo, ale dokument přidal fakta, která nebyla známá. Účastníci pochodu – včetně malých dětí a starších lidí, z nichž někteří v denním horku kulhali o berlích – dostali rozkaz, aby při chůzi mávali v jedné ruce bílou vlajkou a v druhé drželi své průkazy. Těm, kteří upustili některou z těchto věcí, nebylo dovoleno se zastavit, aby spadlé věci mohli zvednout. Byla to forma bezdůvodného kolektivního trestu, která se od druhé světové války vyskytuje jen zřídka. Bylo ostudné to sledovat.
Netanjahu a náboženští fanatici, kteří dnes v Izraeli vládnou, očividně hledí na Gazu a Západní břeh Jordánu jako na nemovitost, která bude brzy otevřena možnosti budoucí nadvlády osadníků. Není známo, kdo bude vládnout asi dvěma milionům přeživších obyvatel Gazy, ale každé takové vedení bude schváleno Izraelem. Vlastní vláda pro zoufalé přeživší Palestince nenastane – pokud jim vůbec bude dovoleno zůstat v Gaze. Přesný počet obětí v posledním roce války zatím není možný; odhady se dnes liší od oficiálního počtu více než 41 000 ministerstva zdravotnictví v Gaze po teoretické projekce čtyřikrát vyšší.
Netanjahu má jasno ve svém pohledu na budoucnost Palestinců. Loni 28. října řekl izraelským vojákům, kteří se chystají jít do bitvy: ‚Musíte si pamatovat, co vám Amalek udělal, říká naše svatá Bible.‘ Byl to odkaz na biblický příkaz, ve kterém Bůh dal Izraelitům svolení zcela zničit nepřítele známého jako Amalekité. ‚A my si to pamatujeme,‘ řekl Netanjahu.
V kapitole 15.3 první knihy Samuelovy Bůh přikazuje Samuelovi: ‚Nyní jdi a pobij Amáleka a úplně znič všechno, co mají, a nešetři je; ale zabijte muže i ženu, nemluvně i kojence, býka i ovci, velblouda i osla.‘
Netanjahu není ve svém novodobém fanatismu sám. Loni 30. dubna se Bezalel Smotrič, extremistický izraelský ministr financí a člen bezpečnostního kabinetu, který je blízkým spolupracovníkem Itamara Ben-Gvira, stejně fanatického ministra národní bezpečnosti, vrátil k Bibli, když veřejně volal po ‚úplném zničení‘ nepřátel Izraele. Konkrétně uvedl tři města v Gaze, která by měla být zničena. ‚Neexistují žádné poloviční míry,‘ řekl předtím, než citoval Deuteronomium: ‚Vymažeš z pod nebes památku na Amáleka. Pod nebem není místo.‘
Smotrič zlověstně řekl, že po zničení Hamásu musí Izrael ‚s Boží pomocí jednou ranou vyčistit zlý Hizballáh na severu a skutečně vyslat zprávu, že to, co se stane těm, kteří ubližují židovskému lidu, je stejné jako těm, kteří se nám v minulosti pokusili ublížit – budou zničeni, zničeni, zničeni. A ozvěna toho se bude nést po desetiletí.‘
Netanjahu začal bombardovat ‚zlý‘ Hizballáh v Libanonu. Může někdo pochybovat o osudu Gazy a Západního břehu? Nemůže. Toto už není ten civilizovaný Izrael, který jsem navštěvoval a o kterém jsem po mnoho desetiletí podával zprávy.
Věnuje někdo v Bidenově Bílém domě pozornost slovům Netanjahua, Smotriče a Ben-Gvira, zatímco Amerika nadále dodává další bomby a další zbraně do hluboce traumatizovaného a terorizovaného Izraele?“, ptá se Hersh na závěr svého komentáře na dnešním Substacku.
Pokec24.cz
