České národní listy

Fialův kabinet jako Potěmkinova vesnice

 Marek Řezanka

 Vláda Petra Fialy představuje ukázkový prototyp Potěmkinovy vesnice. Slibovala lidem nízké daně – realita je taková, že neví, komu je zvýšit dříve. Slibovala konec zadlužování – ve skutečnosti dluh za Zbyňka Stanjury narůstá do astronomických výšin a současně děsivým tempem. Tvrdila, že její prioritou bude školství – a jsou to právě učitelé, kteří hodlají v masovém měřítku proti likvidační politice Petra Fialy a jeho kabinetu stávkovat. Lákala voliče na nízké ceny potravin – aby po dvou letech jejího působení Petr Fiala objevil levnější německou Nutellu.

 To však není vše. Pětikoalice se na každém kroku chlubí, jak je údajně demokratická. To však příliš neodpovídá situaci, kdy ministerstvu vnitra šéfuje člověk disponující mobilem se šifrováním typickým pro mafiánské kruhy kolem Michala Redla. Je to právě pan Rakušan, který po dlouhé době umlčuje diskusi a kriminalizuje takzvané nesprávné názory.  

Fialův kabinet se navíc hlásí „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii. Váží si všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli.“ Jak se může k hodnotám Charty 77 hlásit někdo, kdo prosazuje cenzuru?

 Z ostudy kabát mají všichni bývalí disidenti, kteří tomuto vládnímu prohlášení uvěřili – mimo jiné už vzhledem ke zřejmému morálnímu profilu Víta Rakušana. To za jeho odvolání by měli stanovat před Úřadem vlády všichni.

 Fialovu kabinetu se ale rozhodně nemůže do krámu hodit, že Jiří Gruntorád drží hladovku proto, že mu vadí aspoň jedno z mnoha vládních pokrytectví. Žádá rezignaci ministra Jurečky – nebo aspoň odstoupení Fialovy vlády od nabubřelého prohlášení, jak si váží obětí represí.

 Realita je totiž taková, že slova Fialova kabinetu se nikdy neslučují s jeho činy. Kdokoli může vidět, že Fialův kabinet si neváží většiny svých občanů – včetně bývalých disidentů. Je těžko pochopitelné, pokud však někdo očekává cokoli morálního od lidí typu Rakušana, Černochové, Síkely, Válka a podobně. Tito lidé přece dnes a denně dokazují, že nemají dno. Rakušan měl dávno v souvislosti s kauzou Dozimetr rezignovat. Ten samý postup měla volit Černochová poté, kdy veřejně vyzývala k útoku na Rusko, aniž znala v kauze dopadu rakety na polské území fakta. Navíc veřejně nabádala k odchodu České republiky z OSN, neboť nemá ráda mír, a lidského života si neváží ani za mák. Síkela s Válkem jsou ministry, za nichž došlo k propadu průmyslové výroby a nedostatku základních léků.

 Petr Fiala si moc dobře uvědomuje, že jak by z vlády odešel M. Jurečka či V. Rakušan, kabinet se mu rozpadne pod rukama. Zároveň se mu nechce otevřeně přiznat, že jeho kabinet a tradice zápasu Charty 77 jsou dvě neslučitelné položky. A tak lže, že pan Gruntorád nemá ke své hladovce důvod.

 Ať je to s motivy hladovky pana Gruntoráda jakékoli – jeden účel plní: Ukazuje na faleš Fialova kabinetu a jeho hodnotovou prázdnotu. Zrcadli skutečnost, že Fialova vláda si stále jenom hraje na něco, čím není.

 Je jedině dobře, že na výročí generální stávky z roku 1989 naváže stávka nová – a že bude spojovat občany, kteří za vlády Petra Fialy strádají. A pokud jako třešeň na dortu drží bývalý disident hladovku, je to jen symbol, kam jsme za 34 let „boje za demokracii“ dokráčeli.

 Další působení Fialova kabinetu si za daného stavu umí představit jen výrazně malá část naší společnosti – většina z nás to nedokáže. Ukažme tedy naši sílu a dejme Petrovi Fialovi a jeho smutnému ansámblu najevo, že jejich fraška je u konce – a že Potěmkinovy vesnice tady v žádném případě nechceme.  

Nejvyšší čas

Byl jednou šašek, co chtěl dělat krále,

nerozeznal však trubku od žezla.

Korunu dal si na svou hlavu – ale

kdekdo již vidí, jak je prorezlá.

Ten šašek v sobě viděl panovníka,

působil velmi směšně na trůnu,

že i sám chuďas s pohrdáním říká,

že by mu dát měl svoji korunu.

Chlubí se šatem – je však zcela nahý.

Je již jen pro smích. Kdy odejde? Záhy.

Co s králem, jemuž nikdo nevěří?

Na trůn si sedl – důstojnost mu chybí.

Jediné, co má, jsou falešné sliby.

Už by měl rychle padat ze dveří…