České národní listy

Falešný pláč Hitlera nad tzv. sudetskými Němci

Pláč Hitlera nad tzv. sudetskými Němci, např. v jeho projevech v září 1938 či dříve, byl zcela falešný, lživý, byl divadlem hraným pro cizinu. Velkým utrpením však procházeli nikoliv sudeti, ale Češi v pohraničí ještě v době dávno před přijetím mnichovské smlouvy. Pronásledovali je právě znacizovaní Němci. Mnozí z našich lidí nepřežili. Jiní utekli jen s tím, co měli na sobě do českého vnitrozemí, aby si zachránili holé životy.

Pravda nemůže být potlačena lží, jíž zarytě a dlouhodobě, bez jakéhokoliv studu, šíří značná část Němců, zvláště odsunutých a jejich potomků, za vydatné finanční a jiné pomoci různých německých institucí a některých „českých“ médií a „českých přátel sudetské věci“.

V době tzv. protektorátu žil téměř jeden milion Čechů, jsou uváděna v různých přehledech i čísla nižší, v oblastech připojených k nacistické říši. Byli bez jakýchkoliv národnostních práv, docházelo k zabavování jejich majetku, české školy byly hromadně rušeny, činnost spolků byla zakázaná, české knihovny ničeny. Z Čechů v říši se stali bezprávní lidé. Jejich děti nemohly studovat, směly vykonávat jen méně kvalifikovaná povolání. Zatímco znacizovaní sudeti  v době první republiky neustále žádali větší a větší menšinová práva pro sebe, aby později  chtěli autonomii a nakonec k připojení k říši, pak sami Čechům žádná práva nepřiznali. Čechy v blízké budoucnosti chtěli germanizovat.

Němci náš národ chtěli zničit, z části poněmčit,  z části vyhnat daleko na východ a zčásti fyzicky likvidovat. A naši zemi si přisvojit. My jsme sudety odsunuli. Přesto z nás dělají zločince a ze sebe oběti, ač to bylo nacistické Německo, a sudeti s ním, které rozpoutalo světovou válku a vedlo ji barbarským způsobem. Krev 50 milionů obětí padá jako na spoluviníky i na tzv. sudetské Němce, kteří za panskou rasu bojovali proti „podlidem“, především Židům a Slovanům. Nyní se z toho hodlají vylhat. 

To je jeden z důvodů, proč vyvěšujeme články o našich hraničářích, o jejich těžkém soužití s Němci, plném násilí, krve i ztracených českých životů. Tyto články jsou obsažené zejména v následujících dílech: „Vyhnání Čechů z pohraničí r.1938 - ze vzpomínek hraničářů, část I -VIII“, je jen malou částí  ze vzpomínek  Čechů žijících v pohraničí. Další najdete  v díle autora Josefa Sedláka „Vzpomínky pamětníků vyhnání Čechů z pohraničí 1938, část I-II“,  či v textech „Soužití Čechů a Němců na Znojemsku, I-IV“,  Rovněž jsme vydali výňatky z knihy „Zapomenuté pohraničí, část I až IV“, jehož spoluautory jsou Jan Kouřil, Josef Bartoš, Jaroslava Čajová. Tato kniha nám přibližuje násilí, jich se Němci dopouštěli na našich lidech, kteří nemohli opustit své domovy v Němci okupovaném čs. pohraničí z různých důvodů. Šlo  zejména o zemědělce, majitelé dalších nemovitostí a členy jejich domácností, v neposlední řadě i ty, kteří byli finančně velmi slabí a neměli kam se vystěhovat.

ČNL