České národní listy

Vladimir Prochvatilov

10. října 2019

Povstání proti mezinárodnímu měnovému fondu – Konfederace původních obyvatel Ekvádoru vyhlašuje velkou národní mobilizaci.

V Ekvádoru probíhají již celý týden masové protesty vyvolané nařízením prezidenta Lenina Morena č. 883, podle něhož se uvolňují ceny pohonných hmot a ruší se státní dotace na ně ve výši 1,3 miliardy USD za rok. Odhaduje se zvýšení cen nafty z 1,03 na 2,27 USD a benzinu z 1,85 na 2,30 USD.

Opatření nadiktoval MMF jako podmínku pro úvěr 10 miliard USD. Vláda také hodlá nasadit v průběhu tří let daň nejziskovějším společnostem a snížit maximální mzdu ve státním sektoru, což by mělo do rozpočtu přinést 148 milionů dolarů. Očekávaným masovým propouštěním získá stát ještě 160 milionů dolarů.

Národní federace osobní dopravy Ekvádoru oznamuje stávku na neurčitou dobu, která bude zemí paralyzovat. V historickém centru Quita nedaleko od vládních budov pochodovaly 9. října tisíce lidí – Indiáni, farmáři, studenti a odboráři. Demonstranti házeli zápalné láhve a dlažební kostky. Hlavní slovo zde měli Indiáni, kteří tvoří čtvrtinu ze čtyřicetimilionového obyvatelstva Ekvádoru. Důrazně se domáhají zrušení balíku opatření podle nařízení č. 883.

Konfederace původních obyvatel Ekvádoru (CONAIE) byla založena v roce 1986 a se zápasem s vládou má bohaté zkušenosti. Protesty konfederace přivodily svržení 51. prezidenta Ekvádoru Mahuada v roce 2000 a 52. prezidenta Gutiérreze v roce 2005. V reakci na zavedení mimořádného stavu v zemi vyhlásila CONAIE velkou národní mobilizaci na posvátných indiánských místech v rezervacích a přerušení jednání s vládou. Protestující obklíčili Quito a prezident uprchl do dalšího velkého města Guayaquilu. I tam se demonstranti střetli s policií a rabovali obchody a státní zařízení. Vláda nemá situaci pod kontrolou.

Prezident se spolu s viceprezidentem a ministrem obrany obrátili prostřednictvím televize k lidu a obvinili z destabilizace v zemi „satrapu Madura“ a bývalého prezidenta země Rafaela Correu. Zajímavé na tom je, že Moreno byl viceprezidentem za Correy. Correa, který žije v Belgii, odmítl svoji účast na protestech a vyzval Ekvádorce k předčasným volbám.

Podle některých odborných úvah nesměřuje situace v Ekvádoru ke státnímu převratu, jak tvrdí Moreno. Existují struktury, která se snaží Morena od vlády rychle odstranit.

Podle oficiální zprávy  je zdrženo 510 protestujících. Počet raněných a mrtvých není znám, ale zabiti snad byli tři lidé. Vláda uvažuje o doporučení dopravním společnostem, aby stanovily tarify pro zmírnění nárůstu cen pohonných hmot. Za několik hodin oznámil šéf odborů dopravy ukončení stávky.

Dne 8. října obsadili protestující budovu národního shromáždění a skandovali: „Vypadni, Moreno!“ Rafael Correa v době svého prezidentství zavedl řadu sociálně demokratických reforem a nyní obvinil Morena ze zrady.

Correovy reformy byly podloženy ekonomickým růstem v důsledku zvyšování těžby ropy a dalšího přírodního bohatství. Zisky z ropy sloužily ke stimulaci většiny odvětví, především zemědělství, rybolovu a turistiky. Correa zavedl reformy v krátké době, jejich úspěch musela přiznat i globální finanční elita, která mu ale nikterak nepřála. Prezident si vzal za vzor Hugo Chaveze a ve prospěch sociální sféry  přerozdělil zisky z těžby ropy, zvýšil daně podnikatelům a rozpracoval ekvádorskou variantu „Bolívarské ústavy“. Vyhlásil zahájení procesu „občanské revoluce“, přičemž se opřel o základní struktury „demokratické participace“.

Jenomže klesly ceny ropy, to zastavilo hospodářský růst a vyvolalo sociální kvas ještě za Correy. V roce 2015 došlo k masovému vystoupení Indiánů a odborových i studentských organizací. Manifestace a stávky přibližně sta tisíc lidí trvaly přes týden.

Po nástupu do úřadu Correova spolupracovníka Morena už neumožňoval zisk z ropy zajistit vysoké sociální dotace. Moreno vystřídal politickou orientaci. Odešel z OPEC, aby mohl zvyšovat export ropy. Když ani to nestačilo, požádal o pomoc MMF, kde mu předložili standardní podmínky pro úvěr – tvrdé hospodaření a snížení státních výdajů.

Dnes je těžké odhadnout, jak protesty skončí. Velká část země je odtržena od Quita. Protestující zablokovali mnoho cest, místo hospodářských hesel došlo na politické požadavky k odchodu vlády a prezidenta. V Ekvádoru neexistuje závažná politická síla, která by mohla zemi sjednotit. Moreno může počítat s podporou USA. Correa uzavřel jedinou americkou základnu v zemi ve městě Manta, mezi oběma státy nastalo ochlazení. Moreno volil jinou cestu, v srpnu 2018 se Ekvádor a USA dohodly  na bezpečnostní spolupráci a otevřely v Ekvádoru  společnou kancelář, kde jsou na základě rotace přítomni američtí vojáci. Morenovi vyslovilo podporu sedm zemí Jižní Ameriky: Argentina, Brazílie, Guatemala, Kolumbie, Paraguay, Peru a Salvádor.

Násilí v Ekvádoru odsoudila Organizace amerických států. Vyzvala k dialogu a odmítnutí únosů policistů a vojáků, útoků na vozy rychlé pomoci a hasičů a rovněž ničení a vykrádání soukromého a státního majetku.

Východisko z nepřátelství mezi vládou a protestujícími by se mělo řešit jednáním mezi vedením CONAIE a prezidentem Morenem, ale k tomu žadali ekvádorští Indiáni podmínku zrušit balík liberálních opatření, která zemi stanovil MMF.

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz