Edvard Beneš a československá státnost 12
Edvard Beneš a československá státnost 12
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno – ČSBS Boskovice
Zpět k čs.-sovětské smlouvě z roku 1943.
Co znamenala čs.-sovětská smlouva z roku 1943 pro republiku? Především další státoprávní a státoobnovitelský mezník ve vztazích se sovětským vojenským spojencem,které Beneš – jak jsme ukázali – pěstoval už nejméně od roku 1935 na vyvážení vztahů se západem.
Smlouva z roku 1943 nevznikla ve vzduchoprázdnu. Navazovala plynule na spojeneckou smlouvu mezi ČSR a SSSR z 18. července 1941. Již tato smlouva znamenala se strany SSSR nejen uznání republiky jako rovnoprávného vojenského spojence, nýbrž také úplné uznání ČSR jako suverénního, právně existujícího státu. SSSR tak roku 1941 státoprávně pohřbil Mnichov. Pak následovalo uznání ČSR od jiných států.
Smlouva s SSSR z 12. prosince 1943 tento stav korunovala. Jeden z jejich článků zní následovně:
„Vysoké smluvní strany, dohodnuvše se vzájemně, že se sjednotí v politice trvalého přátelství a přátelství poválečné spolupráce, jakož i vzájemné pomoci, zavazují se poskytovati jedna druhé vojenskou i jinou pomoc a podporu všeho druhu v nynější válce proti Německu a všem těm státům, které jsou s ním spojeny v útočných činech v Evropě“ ( II. čs.odboj v SSSR, op. cit. Str.73.)
Uvědomme si – roku 1943 II. světová válka zdaleka nekončila. Ještě tu byly mnohé bitvy na východní i západní frontě. Ještě u byly porážky Spojenců v Itálii u Anzia a na Gótské linii. Ještě tu byla největší tanková bitva světa u Kurska. Následovala ofenziva nacistů v Ardennách po vylodění II. fronty – teprve po těchto událostech počal obrat na frontách a vítězný boj Spojenců na doražení nacistické a fašistické bestie. Toto vše pečetila nová smlouva republiky s SSSR – a toto záměrně zamlčují kritikové a nepřátelé dohody ČSR se Sovětským svazem.
Smlouva z roku 1943 plně legitimovala společný boj Svobodova čs. armádního sboru po boku Rudé armády počínaje Sokolovem a konče Liptovským Mikulášem a brněnskou a opavsko-ostravskou operací. Smlouva legitimovala pomoc SSSR Slovenskému národnímu povstání, které tak mohlo delší čas vázat fašistické divize, jež by byly jinak nasazeny na Balkáně a na sovětské frontě.
Benešův podíl na uzavření nové široké perspektivní spojenecké smlouvy s SSSR pochopitelně dodnes vyvolává kutou zášť a nevůli odpůrců legitimity ČSR a zejména Benešovy osvobozené republiky let 1945-1948. Jak jsme ukázali i na příkladu z Brna, president Beneš je dodnes znevažován a ostouzen za tuto spojeneckou smlouvu.
Za smlouvu, která doslova zachránila ČSR před velkogermánským zničením a před vyvražděním Čechů, Slováků, Židů i Romů. Na základě této spojenecké smlouvy za osvobození ČSR padlo 144 tisíc sovětských vojáků, 80 tisíc vojáků spojeneckého Rumunska po r.1944, a cca 20 tisíc čs.vojáků. Jejich památka a odkaz nesmí být zničen a zapomenut, stejně tak jako odkaz dr. Edvarda Beneše na osvobození ČSR z okovů velkogermánské hydry. Kdo poškozuje a znectívá tento odkaz presidenta Beneše a východních spojenců, poškozuje zájmy republiky a musí být odstraněn z národní i evropské politiky.
Připomeňme na závěr prognózu, nikoli proroctví dr. Edvarda Beneše, vyslovenou na shromáždění čs. osvobozených politických vězňů v roce 1945:
„Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenávat a povědět,co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou se svou „očišťovací kampaní“.Neboť na válku z let 1938-1945 se nesmí zapomenout.
Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. Buďte na tento útok připraveni, a mějte svá fakta, své záznamy a své vzpomínky pohotově, neboť nikde se tolik nezapomíná, jako právě v politice. A proto bude zase nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938-1945 před očima, co svět v jejich rukou zažil v Osvětimi, v Dachau,v Mauthausenu, v Ravensbrücku a v řadě jiných německých mučíren. Opakuji vám, na tuto válku se nesmí zapomenout. My Češi a Slováci, máme na to plné právo“ .(Komu sluší omluva, Erika, Praha 1992.)
President Budovatel dr. Edvard Beneš měl pravdu. Po sedmdesáti letech od války je to znova zde. Útok reakce na všech frontách pro „Novou Evropu“, pro „Nový světový řád.“
Citovaná literatura:
Beneš E., Odsun Němců z Československa. Dita Praha 1996.
Týž, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Orbis Praha 1948.
Týž, Pravda o Haagu. Reparační otázky likvidace světové války. Orbis Praha 1930.
Týž, Světová válka a naše revoluce. Vzpomínky a úvahy z bojů za svobodu národa.
I.-III. Čin a orbis v Praze 1935.
Bell-Fialkoff A., Etnické čistky. Práh Praha 2003.
Brown M.D., Jak se jedná s demokraty. Britské ministerstvo zahraničí
a československá emigrace ve Velké Británii 1039-1945.
Beta-Dobrovský, Ševčík, Praha- Plzeň 2008.
Drtina P., A nyní promluví Pavel Svatý...Londýnské rozhlasové epištoly
z let 1940-1945. Žikeš Praha 1945.
Ečer B., Norimberský soud. Orbis Praha 1946.
Greel G., Voska E., Pikle a úklady Němců ve Spojených státech
v době před zasažením do války.
České vydání, sine anno, tisk uložen u autora referátu.
Grňa J., Sedm roků na domácí frontě. Blok Brno 1968.
Heydebrecker J.J. A Leeb J., Norimberský soud. Ikar Euromedia 2007.
Karlgren A., Hitler – Henlein a československá tragedie. Samec Praha 1945.
Kocourek R., Svět žaluje v Norimberku. Borový Praha 1946.
Komu sluší omluva. Češi a sudetští Němci. Dokumenty, fakta, svědectví.
Nakladatelství Erika Prague 1992.
Kopečný P. Domácí odboj na Moravě. Morava v boji proti fašismu, Brno 2008,.
str.13-33.
Kubelka A.,red., II. československý odboj v SSSR. S.V.K.T. Bratislava 1948.
Masaryk J., Volá Londýn. II.vydání, Praha 1968.
Peroutka F., Tak nebo tak. Fr. Borový Praha 1947.
Raška F.D., Opuštění bojovníci. Historie Rady svobodného Československa
1949-1961. Academia Praha 2009.
Stránský J., Hovory k domovu. Fr.Borový v Praze 1946.
Pamětníci: Ing.Jan Krumbach, historik čs.letectví, expert Tech. muzea Brno
Ing. Miloslav Jaroš (Nickelli), npor. čs.armády, jezdecké dělostřelectvo
armádní gen. Emil Boček, letec RAF : jednání o soše dr.Beneše na MU
autor referátu. - jednání o soše dr. Beneše na MU Brno
