Donald Trump a Nobelova cena míru
Donald Trump a Nobelova cena míru
Radši obchodovat než válčit
napsal(a) Amir Taheri
3. října 2020
Překlad původního textu: Trump and Nobel Prize: Make Deals Not War
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská
Na první pohled může mít Donald Trump na cenu vyhlášenou vynálezcem dynamitu docela slušný nárok. Zprostředkoval normalizaci vztahů mezi Izraelem a dvěma jeho někdejšími arabskými nepřáteli, a očekává se, že další arabské země budou následovat. Je možné, že se mu také podařilo uhasit poslední ohnisko konfliktu v bývalé Jugoslávii urovnáním sporu mezi Srbskem a Kosovem.
Trump mírotvůrcem? Liberální elity na obou stranách Atlantiku reagují na takový Trumpův přídomek srdečným "Cha! Cha! Cha!" nebo rozzlobeným křikem "Skandál!!!!"
To, na čem však skutečně záleží a co zajímá členy komise norského parlamentu, kteří o udělení Nobelovy ceny míru rozhodují, je, že to dokázal a přinesl mír tam, kde byl konflikt.
Pokud bude Nobelova cena míru Donaldovi Trumpovi udělena, tak bude pátým americkým prezidentem, který Nobelovu cenu míru získá. A Trump by si toto ocenění zasloužil z nich všech nejvíc.
Mají snad norští politici přece jen smysl pro humor? Nebo jen nominací prezidenta Trumpa na Nobelovu cenu míru záměrně provokují uprostřed zuřivé americké volební kampaně, kdy je Trump dennodenně vystaven bezprecedentním zuřivým osobním útokům.
Na první pohled může mít Donald Trump na cenu vyhlášenou vynálezcem dynamitu docela slušný nárok. Zprostředkoval normalizaci vztahů mezi Izraelem a dvěma jeho někdejšími arabskými nepřáteli, a očekává se, že další arabské země budou následovat. Je možné, že se mu také podařilo uhasit poslední ohnisko konfliktu v bývalé Jugoslávii urovnáním sporu mezi Srbskem a Kosovem.
V obou případech se mu podařilo překonat historické, emocionální a ideologické překážky, o nichž byli mnozí, včetně autora tohoto článku, přesvědčeni, že je v dohledné budoucnosti překonat nelze. Jak to dokázal a jaká skrytá podpůrná opatření byl nucen nabídnout, aby uzavřel tyto dohody, je předmětem spekulací. To, na čem však skutečně záleží a co zajímá členy komise norského parlamentu, kteří o udělení Nobelovy ceny míru rozhodují, je, že to dokázal a přinesl mír tam, kde byl konflikt.
Trump mírotvůrcem? Liberální elity na obou stranách Atlantiku reagují na takový Trumpův přídomek srdečným "Cha! Cha! Cha!" nebo rozzlobeným křikem "Skandál!!!!"
Ale podrobnější analýza nám ukazuje, jak se věci mají. Za prvé, kromě Dwighta Eisenhowera je Donald Trump jediným prezidentem USA od 2. světové války, který nevtáhl svůj národ do žádné války.
Prezident Harry Truman zatáhl Ameriku do války na Korejském poloostrově. Administrativa Johna F. Kennedyho rozpoutala válku ve Vietnamu. Jeho nástupce Lyndon Johnson rozšířil tuto válku do Laosu. Richard Nixon a Gerald Ford válku ve Vietnamu prodloužili a rozšířili ji do Kambodže. Ronald Reagan zatáhl USA do miniválky v Grenadě a do proxy konfliktů v Salvadoru a Nikaragui. Během války o Falklandy pomáhal Reagan svým britským spojencům.
George H. W. Bush vedl první invazi do Iráku a omezený, ale neobyčejně nákladný vpád do Somálska. Bill Clinton zatáhl USA do jugoslávského konfliktu. George W. Bush se angažoval hned ve dvou nekonečných válkách: Nejprve napadl Afghánistán a poté Irák. Barack Obama – tahající figurkami z pozadí - zapojil USA do libyjské války a zahájil v Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu největší válku dronů v historii. Obama rovněž podnítil Araby ke vzpouře proti jejich vládám, ale poté odmítl pohnout prstem, aby jim pomohl, čímž zažehl oheň mnoha občanských válek, z nichž nejhorší je ta v Sýrii. Jeho podpora povzbudila íránské mulláhy k tomu, aby urychlili své úsilí o budování svého islámského impéria a rozpoutali na většině území Středního východu násilí a války.
Naproti tomu obchodník Trump, ignoroval rady svých 'válečných jestřábů' a odmítl podniknout vojenské kroky proti Severní Koreji a to i za cenu toho, že se v očích mnoha lidí ponížil, když jednal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem slušně. Trump také zastavil sérii plánovaných vzdušných úderů proti Íránské islámské republice.
V neposlední řadě se Donald Trump pokusil zprostředkovat dohodu s afghánským Talibánem.
Můžeme nebo také nemusíme tyto činy schvalovat a v některých případech, zejména v případě legitimizace Talibánu, můžeme mít dokonce pocit zrady. Ale pokud jde o porotce Nobelovy ceny míru, tak všechny tyto činy byly skutečně podniknuty v zájmu nastolení míru.
Pochybuji, že liberální elity rozhodující o Nobelově ceně míru ji Donaldovi Trumpovi udělí. Ale pokud ano, tak bude pátým americkým prezidentem, který Nobelovu cenu míru získá. A Trump by si toto ocenění zasloužil z nich všech nejvíc.
