České národní listy

9) Účinnější světová demokratická kontrola vládnoucí megamoci stále chybí.ČR postrádá i sebezáchovnou zahraniční politiku.

   V nejistém 21. století potřebujeme hlavně nejbližší zahraniční oporu nadstandardní Demokratickou unií střední Evropy a fungující světovou demokracií. Obě tyto strategické hodnoty prozíravě zdůraznil Masaryk již koncem 1. světové války, dva dny před 28. říjnem na konferenci ve Filadelfii s podporou prezidenta Wilsona.

    Exponovaná pozice střední Evropy mezi Evropou západní (340 mil. obyvatel) a východní (170 mil. obyvatel), místo vzniku obou světových válek, má dnes 240 mil. obyvatel. Tvoří ji země mezi Německem a Ruskem od Skandinávie až po moře Černé a Středozemní. Projekt obdivuhodně realizoval Edvard Beneš Malou dohodou (Československo, Rumunsko, Jugoslávie ) a Československo - Polskou konfederací dohodnutou za 2. světové války v Londýně. Dnes leží vše v troskách. Po studené válce naopak převládla strategie „Geopolitický pluralismus  v postsovětském prostoru“ (Z. Brzezinski). Balkanizace středovýchodní Evropy je již rekordní. Počet států, státečků i pseudostátů se tu zdvojnásobil. Jugoslávie byla rozbita na 7 lén. Nejmenší Kosovo je největší vojenskou základnou USA v Evropě k dobývání zbývající Euroasie. Stačí se podívat na oblohu. Otřesné je, že se toto zkázonosné tříštění střední Evropy děje s podporou našich neodpovědných „odpovědných“.

   Absence účinnější kontrolní role světové demokracie je dnes globálně nejrizikovější. Největší rozvoj zažila světová demokracie zřejmě po 2. světové válce založením OSN s Radou bezpečnosti; na tom se ještě podíleli Edvard Beneš a Jan Masaryk. Od konce 20 stol. absolutizace megamoci roste tak, že se v příslušných světových orgánech nedá prosadit ani tzv. Tobinovu daň z finančních transakcí. Hlavní strategickou nadějí je geopolitický pluralismus vzrůstající rolí nového soustátí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, .Jižní Afrika). Vojenská převaha stávající megamoci však dosud trvá.

   Kéž se nám podaří obnovit nadstandardní Česko-Slovensko-Polskou konfederaci podle vzoru skandinávské Severní rady dříve, než bude pozdě.

10) Směrodatné masarykovské hodnoty pro nejisté 21. století

uvádí naše loňská novinka, přidám jen lapidární shrnutí.

Bez spolehlivých společných hodnot ke kultivaci a záchraně našeho života a světa se nápravy nedočkáme. Masarykův všelidský odkaz chybí většině naší populace nejvíce. Cenzura tichem jej účinně zamlčuje. Jeho rozvojovou i sebezáchovnou strategií pro 21.století jsou hlavně 4 hodnotové orientace: kritický realismus, humanitní demokratismus, mezinárodní demokratická unie a kolektivní bezpečnost.

Kritický realismus vychází z toho, co je a směřuje k tomu, co býti má. Tím je klasický všelidský ideál harmonického rozvoje každé osobnosti i celé společnosti v souladu s přírodou. V podstatě jde o odbornost a směrodatné hodnoty pravdy, spravedlnosti, dobra i krásy, které dnes vydatně zpochybňují, falšují i potlačují jednostranné krizotvorné ideologie neoliberalismu, neokonservatismu, subjektivismu, relativismu i nihilismu.

Humanitní demokratismus. Masarykova vize humanitní demokracie dodává  demokracii její hlavní kultivační, humanitní a sociální smysl. Usiluje o vyšší kvalitu lidského života a světa. Současná formální demokracie toto poslání nenaplňuje, ale vyprazdňuje. Soustavnější demokratickou osvětu a výchovu drtí mediální manipulace a dekultivace. „Soudobé dějiny se stávají stále více soutěží mezi výchovou a katastrofou.“/ H.G.Wels /

Řádně se neuskutečňuje ani hlavní poslání politiky – starost o blaho obecné.

Rovnoprávná  mezinárodní demokratická unie propojuje národní svébytnost s mezinárodní vzájemností. Monopol finančního a vojensko-průmyslového komplexu v nadnárodní sféře, před kterým varoval president D.Eisenhower po 2.světové válce, přináší již neúnosná rizika.

Kolektivní bezpečnost má v čase permanentních eskalací a válečných konfrontací význam existenční.

Závěrem:

Po záblesku polistopadových nadějí převládla bohužel řada strategických omylů i katastrof. Druhým dělením Masarykova Československa, odcizením rozhodujících hodnot národního hospodářství i zanedbáním Komenského „dílen lidskosti“ to začalo a kolosální hříšnou tzv. církevní restitucí, amnestií zločinců, ignorací spojenecké denacifikace a hledáním naší identity v Bavorsku to v „ čase Nečase“  pokračuje. Progres vystřídal regres. Nynější komplexní krize je opravdu naším nejvážnějším novodobým ohrožením po  2.světové válce.

Stále si náležitě neuvědomujeme, že demokracie 21.století je v tvrdém střetu s nebývalou megamocí globální oligarchie. Zbývající demokratický potenciál nutno účinně mobilizovat.

Zejména u nás je k tomu nejvyšší čas. „Hubme nevědomost, aby nevědomost nezhubila nás.“/J.A.Komenský/

„Jedinou cestou z krize je návrat k opravdové morálce a demokracii.“/T.G.Masaryk/

Kéž se k nápravě do blízkého 100.výročí Masarykova Československa aspoň rázně vykročí!                                                                                                    Brno, 7.3.2013

 („Živé hodnoty Masarykova Československa pro 21.století. Polistopadové bilance a výhledy“, CCB Brno, 2012, 327 s., za šíření této téměř rozebrané novinky budeme vděčni. Dík vzácným podporám stojí jen stokorunu.)