České národní listy

Dobšice 1938 - 1945, freikorps, mobilizace, obsazení

(střípky z obecní kroniky, viděno očima kronikáře)

V září 1938 se napjatá situace v celém pohraničí přiostřila a vyhrotila. Němci hromadně utíkali přes hranice do Německa, aby se stali členy freikorpsu, a naše pohraniční stráže jim v tom ani moc nebránily, protože: „lepší nepřítel vpředu, nežli v zádech.“ A poměr sudetských Němců k republice a Čechům byl tehdy ve zdrcující většině úplně nepřátelský. V noci pak tento freikorps přepadával naše celnice, pevnůstky pohraničního opevnění a snažil se naši armádu vyprovokovat k nějakému zákroku, aby pak mohla německá propaganda toho zneužít v náš neprospěch. Naše armáda se však vyprovokovat nedala.

Pak přišla do rána na 24. září mobilizace. Češi šli s nadšením plnit svou občanskou povinnost. Bez ohledu na svoji politickou příslušnost všichni věrní Češi byli odhodláni bránit své domovy – svou vlast, tolik milovanou a již tolikrát zkropenou krví našich otců v boji s tisíciletým nepřítelem – Němcem. Ti, na které se zde v pohraničí mobilizace nevztahovala, byli povoláni, případně šli dobrovolně kopat zákopy.

Poněvadž Dobšice byly tehdy obec převážně německá, pracovali na zákopech i někteří zbylí Němci. Většina z nich se však chovala velmi provokativně jak vůči českým spolupracovníkům, tak i proti vojenské stráži, která práce řídila.

1. říjen 1938 – začíná zabírání Sudet německou armádou. Čeští lidé začali prchat. S ranci na zádech, někteří i na dětských kočárcích, vezli svoje nejpotřebnější věci, a tak opouštěli svoje domovy – bez organizovaných transportů, bez lékařského doprovodu a celý kulturní svět k tomu mlčel. Také z Dobšič se Češi, většinou státní zaměstnanci, stěhovali za úšklebků Němců. Nikde nebylo u nich vidět trochu soucitu, všichni byli naplněni záští proti všemu českému.

Neděle 9. říjen 1938 – začíná zabírání Znojemska. Po 9. hodině se začala valit od hranic německá motorizovaná armáda. Dobšičtí Němci je s jásotem vítali. Každá stará bába nad hrobem zdvihala ruku a řvala do ochraptění: „Sieg Heil!“

Na opuštěná místa Čechů začali nastupovat Němci z Rakous a Reichu, kteří se nemohli vynadivit blahobytu, ve kterém tolik utlačovaní sudetští Němci žili.

Prvním činem Němců v Dobšicích bylo, že všechny Čechy, i školní mládež, nahnali na zahrnování zákopů. Dalším znakem jejich vysoké kultury bylo popsání českých domů nápisy, jako: Český zrádce, Žid, Svině. Jejich řádění vyvrcholilo 14. března 1939, kdy tu vytvořili několik hord a vytloukli všem Čechům okna. U Pavlasů, Koudelků, Žváčků a Pokornů vyrazili i dveře a vše v bytech přeházeli