Dnešní říšskoněmecký tisk má rozkaz rozhlašovat do světa nepravdu, že Sovětské Rusko se plně zmocnilo Československa
Dnešní říšskoněmecký tisk má rozkaz rozhlašovat do světa nepravdu, že Sovětské Rusko se plně zmocnilo Československa
Lidové noviny, 4.6.
Propagační film o sudetských Němcích. Berlín 3. června
Říšskoněmecká společnost Degeto dokončila přípravy k natáčení celovečerního propagačního filmu o sudetských Němcích, který má být hotov k podzimu. Natáčení bude provedeno v létě a štáb má k ruce spolupracovníky z řad sudetských Němců. Libreto tohoto filmu, který bude propagací politických požadavků sudetských Němců, napsal Hermann Glessgen.
Lidové noviny, 9.6.
Henleinovské memorandum předsedovi vlády. K statutu nemá strana stanovisko, Praha 8. června
Korespondence sudetoněmecké strany oznamuje, že poslanec Kundt podal dne předsedovi vlády memorandum s požadavky strany, jejichž základem je 8 bodů karlovarského prohlášení. V dopisu pan poslanec Kundt upozorňuje předsedu vlády na to, že některé oficielní informace a interviewy vzbuzují nyní dojem, jakoby podkladem rozhovorů dr. Hodži se zástupci sudetoněmecké strany byl národnostní statut. Sudetoněmecká strana musí mít před začátkem jednání jasno o tom, mají-li být jako dosud základem jednání návrhy sudetoněmecké strany, nebo zda vláda zamýšlí předložit za tím cílem tak zvaný národnostní statut. Pro tento případ strana vyčká se svým stanoviskem, poněvadž prý nezná obsah statutu.
Lidové noviny, 12.6.
Už jsme zas bolševíci. Německá propaganda sáhla k nejsilnějšímu tématu Ks-Praha 11. června.
Říšskoněmecký tisk vybočuje se svou protičeskoslovenskou kampaní z hranic zdravého lidského rozumu… Dnešní říšskoněmecký tisk má rozkaz rozhlašovat do světa nepravdu, že Sovětské Rusko se plně zmocnilo Československa.
Dnešní Völkischer Beobachter věnoval tématu podle svého domnění nejsilnějšímu, totiž bolševictví, celou první stranu. Jeho palcové nadpisy dnes zní: Moskevská pěst nad Prahou. Násilnické orgie české soldatesky. Několik citátů z úvodníku: „ Případy krutosti, které vyšli ve známost stačí, aby bylo možno učinit si představu o zuření české soldatesky. Není zločinu, kterého by se nebyla dopustila: ženy a dívky jsou znásilňovány, starci biti, muži a ženy nuceni k nuceným pracím pro vojsko, stodoly a byty pustošeny.“…
Lidové noviny, 22.6.
Výtržnost na brněnském předměstí Úř-Brno 21. června
Policejní ředitelství v Brně oznamuje: Dne 21. června t.r. o 21. hod. šlo z Tuřan po silnici směrem k Dvorské 26 německých studentů, aby se zúčastnili slavnosti slunovratu a někteří z nich měli stejnokroje členů SdP (bílé punčochy a podobně). Na silnici za Tuřany napadlo je asi padesát občanů z Tuřan, při čemž vznikla rvačka. Studenti se vrátili do Tuřan, kde hlásili případ na policejní strážnici a jeden z nich hlásil, že je zraněn na hlavě. Ihned přivolaný policejní lékař zjistil lehké zranění na čele nad pravým okem. K tomu nutno podotknout, že studenti šli v sevřené formaci v trojstupech a že tento průvod nebyl povolen. Zraněn je dvacetiletý studující německé vysoké školy technické v Brně Jan Wečerka. Pachatelé byli zjištěni a byli vzati do policejní vazby.
Lidové noviny, 5.7.
Dvě německá divadla v Brně. Zemský úřad jim udělil koncese jr. Brno 4. července.
… Po tomto rozhodnutí je už zcela jisté, že Brno, jako první město v republice bude mít v příští sezóně dvě naprosto odlišná německá divadla; jedno divadlo demokratické – spolek Demokratische Theater des neuen deueschen Theaters v budově Reduty, druhá divadelní koncese spolku Deutsche Theatergemeinde oraganizovanou brněnskou župou, Bundu der Deutschen pro scénu v Německém domě.
Lidové noviny, 17.7.
Třicet tisíc sudetských Němců do Vratislavě A-Berlín 16.7.
Zatím je ještě v dobré paměti, jak německý tisk se snažil vylíčit sokolský slet v Praze jako politickou záležitost, ukazuje se nyní, že sportovní a tělocvičné slavnosti ve Vratislavi, které vyvrcholí 24. července a kterých se účastní mj. také 30.000 Němců z Československa, mají být velkou politickou manifestací hlavně pro zahraniční Němce. V pátek 15. července večer vysílal vratislavský rozhlas scénu Vlast volá, která byla vysílána většinou německých stanic a byla určena pro všechny zahraniční Němce, jimž tu bylo zdůrazňováno, že svou účastí na slavnostech posílí své vědomí národní pospolitosti s velkým německým národem, který své zahraniční krajany nikdy neopustí a který je podporuje v jejich boji.
Rok 1938 očima žurnalistů a dokumentů 6
PhDr. Marie Novotná
