České národní listy

Dění na Ukrajině se podobá použití zbraní hromadného ničení…

st.hroch        20210714

Přečetl jsem si Putinův článek, zveřejněný na kremelském webu. Článek s titulkem "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců" – se na webových stránkách Kremlu objevil v ruštině a ukrajinštině najednou.

Článek, adresovaný „celému sjednocenému národu“ v obou jeho současných podobách, je to dost rozsáhlý (12 stran), proto ho netlumočím doslovně a omezím se na výběr některých statí. Putinův článek se však nevěnuje pouze historii - popis a analýza minulosti jsou pro prezidenta nezbytné pro prognózu budoucnosti. Ani ne prognóza - s ohledem na pozici autora textu lze hovořit o manifestu. Nejde jen o „Putinův manifest“, ale spíše o manifest celého Ruska, ruského lidu. V něm jsou deklarovány nejdůležitější zásady pro národ: jednota národa a odpovědnost za jeho budoucnost, společná odpovědnost - včetně odpovědnosti Ruska za Ukrajinu. Typické pro dnešní kyjevský režim je, že na Putinův článek reagoval zesíleným ostřelováním (včetně velkorážných minometů) obcí na území donbasských republik a obyvatelům (výhradně civilním) způsobil velké škody.

Putin přitom neprohlašuje, že Rusko chce zlikvidovat ukrajinský stát. Přestože současnou Ukrajinu označuje za "výhradně sovětské dítě, které vzniklo z velké části na úkor historického Ruska", smysl jeho poselství je jiný.

Putin považuje rozdělení Ruska a Ukrajiny, zeď, která mezi nimi v posledních letech vznikla, "mezi částmi vlastně jednoho historického a duchovního prostoru", za velké společné neštěstí, za tragédii. Tato tragédie je důsledkem, jak uvádí, "našich vlastních chyb, kterých jsme se dopustili v různých obdobích", tak i "záměrné práce těch sil, které se vždy snažily podkopat naši jednotu". Jejich hlavním úkolem je rozdělit a pak postavit části jednoho národa proti sobě.

Velká část Putinova článku je věnována výkladu ruských dějin, který poukazuje na to, že, Rusové, Ukrajinci a Bělorusové nejsou pouhými dědici starověkého Ruska, ale jedním národem, který navzdory všem zvratům a časovým rozkolům pociťuje svou jednotu po celé dějiny. Tento "krátký exkurz" do dějin je sám o sobě přesvědčivý a mimo jiné obsahuje příklady toho, jak se různé síly  v minulosti pokoušely rozdělit: od prvního rozdělení na Moskevskou a Litevskou Rus až po polské a rakouské konstrukce "ukrajinství" v 19. a na počátku 20. století. Důležitější však je, že tyto rozpory pokaždé překonali, až se v roce 1991 jednotný stát rozpadl.

Putin připomíná, že tento kolaps nezpůsobily jen chyby a hlouposti tehdejších vůdců – Putin (nikoli poprvé) připomíná také "nejnebezpečnější časovanou bombu", která byla položena v samých základech státnosti při vzniku SSSR - právo republik na vystoupení ze svazu. A že "Právě sovětská národnostní politika - místo velkého ruského národa trojjediný národ složený z Velkorusů, Malorusů a Bělorusů - zajistila na státní úrovni postavení tří samostatných slovanských národů: ruského, ukrajinského a běloruského."

To vše je však analýza minulosti, která vysvětluje původ současných problémů - co však dělat nyní? Když je nemoc již zanedbaná a někteří se domnívají, že oddělení se stalo nezvratným?

Putin si to nemyslí. To znamená, že neupírá Ukrajině právo na existenci a dokonce připouští, že "část jednoho národa se v průběhu svého vývoje - z nějakých důvodů, historických okolností - může v určitém okamžiku cítit, realizovat jako samostatný národ. A chtějí si vytvořit vlastní stát - a toto přání by mělo být respektováno. Jedinou otázkou je, za jakých podmínek lze takový stav vytvořit. "Odejdi s tím, s čím jsi přišel. S touto logikou je těžké polemizovat," píše Putin. Mluvíme tedy o vrácení "darů" ruského lidu, které Putin správně nazývá okradením Ruska? Územní nároky Ruska na Ukrajinu? Ne, je to mnohem vážnější.

Kdyby Ukrajina byla prostě druhým státem jednoho národa, neexistovaly by žádné neřešitelné problémy - mohou žít jako bratři-sousedé, mohou se hádat, ale nakonec se usmíří a pak se znovu spojí. Ale smysl existence současné Ukrajiny je zcela jiný, záměrně ji dělají "antiruskou":

"Ukrajina je krok za krokem vtahována do nebezpečné geopolitické hry, jejímž cílem je vytvořit z Ukrajiny bariéru mezi Evropou a Ruskem, předmostí proti Rusku. Nevyhnutelně přišel čas, kdy pojem "Ukrajina - ne Rusko" přestal vyhovovat. Bylo zapotřebí "antirusko", což nikdy nepřijmeme“ – píše Putin doslova.

To je přímé prohlášení: pokud se ukrajinské úřady ocitly v pozici "dobrovolného rukojmí cizí geopolitické vůle" a rozhodly se proměnit svou zemi v "antiruskou", pak by všichni (jak v Kyjevě, tak na Západě) měli pochopit, že Rusko se s existencí "antiruské" země nikdy nesmíří. Vše je velmi jasné a upřímné.

A hlavně má naprostou pravdu: „Rusko prostě nemá jinou možnost. Antihmota ničí látku - "anti-Rusko" je vytvořeno, aby zničilo Rusko. Rusko je nejen brzděno, ale chtějí je odsoudit k sebezničení v bratrovražedném nepřátelství. Rozbíjejí jednotný národ, staví jeho části proti sobě a uzavírají ho do vnitřních nepokojů“.

Putin přirovnal dění na Ukrajině k použití zbraní hromadného ničení:

"Nejodpornější je, že Rusové na Ukrajině jsou nuceni nejen popírat své kořeny, své předky, ale také věřit, že Rusko je jejich nepřítel. Nebude přehnané říci, že průběh násilné asimilace, vytvoření etnicky čistého ukrajinského státu, agresivního vůči Rusku, je ve svých důsledcích srovnatelný s použitím zbraní hromadného ničení proti nám. Projekt "anti-Rusko" přitom samozřejmě nemá vlastní vůli: - Západní autoři "protiruského" projektu nastavili ukrajinský politický systém tak, že se měnili prezidenti, poslanci, ministři, ale postoj separace s Ruskem, nepřátelství k němu zůstal nezměněn."

Putin zároveň neklade rovnítko mezi ukrajinskou vládu a lid - zdůrazňuje, že "projekt "antirusko" odmítly miliony obyvatel Ukrajiny" a "obyvatelé Doněcka, Luganska se chopili zbraní, aby ochránili svůj domov, jazyk, své životy".

"V protiruském' projektu není místo pro suverénní Ukrajinu ani pro politické síly, které se snaží bránit její skutečnou nezávislost. Ti, kdo hovoří o usmíření ukrajinské společnosti, o dialogu, o hledání východiska ze vzniklé slepé uličky, jsou označováni za "proruské" agenty“.

Pro mnoho lidí na Ukrajině je "protiruský" projekt jednoduše nepřijatelný. A takových lidí jsou miliony. Nesmějí však zvednout hlavu. Jsou prakticky zbaveni zákonné možnosti obhájit svůj názor. Jsou zastrašováni, zahnáni do ilegality...

"Pravý" ukrajinský vlastenec je nyní prohlášen za jediného, kdo nenávidí Rusko. Navíc se navrhuje, aby celá ukrajinská státnost, jak ji chápeme, byla v budoucnu postavena výhradně na této myšlence. Nenávist a zahořklost jsou velmi křehkým základem suverenity a jsou spojeny s mnoha vážnými riziky a neblahými důsledky.

Zde je vše křišťálově čisté: Ukrajina je "protiruská", není suverénní a další snahy o vybudování takového "státu" povedou k jejímu rozpadu. Rusko nebude mlčky přihlížet tomu, co se děje:

"Všechny triky spojené s "protiruským" projektem jsou nám jasné. A nikdy nedovolíme, aby naše historická území a lidé, kteří jsou nám blízcí a žijí tam, byli zneužiti proti Rusku. A těm, kteří se o to pokusí, bych chtěl říci, že tímto způsobem zničí svou zemi“.

Nejde o výhrůžky, ale o konstatování skutečnosti. A varování... K současné cestě Kyjeva existuje alternativa - a všichni o ní dobře vědí. Putin to všem připomíná přirovnáním Ukrajiny a Ruska k Rakousku a Německu, tedy ke dvěma německým státům:

"Stávající ukrajinské úřady se rády odvolávají na západní zkušenosti a považují je za vzor. Podívejte se, jak vedle sebe žijí Rakousko a Německo, USA a Kanada. Ačkoli jsou si blízké etnickým složením, kulturou a vlastně i stejným jazykem, zůstávají suverénními státy s vlastními zájmy a zahraniční politikou. To jim však nebrání v co nejužší integraci nebo aliančních vztazích. Mají velmi podmíněné, průhledné okraje. A jejich občané se cítí jako doma, když je překročí. Zakládají rodiny, studují, pracují, podnikají. Mimochodem, stejně jako miliony rodilých Ukrajinců, kteří nyní žijí v Rusku. Pro nás jsou naši vlastní, původní“.

„Jsme připraveni diskutovat s Ukrajinou o nejsložitějších otázkách“, píše Putin, "ale je důležité, abychom pochopili, že náš partner hájí své národní zájmy, a ne slouží někomu jinému, není nástrojem v něčích rukou, aby proti nám bojoval."

„Současná ukrajinská "elita" je zbavena subjektivity - a zbavuje jí i svou vlastní zemi. Protože "skutečná suverenita Ukrajiny je možná pouze v partnerství s Ruskem", je přesvědčen Putin. Protože "společně jsme vždy byli a budeme mnohokrát silnější a rychlejší. Jsme přece jeden národ" – dodává.

A zde se Putin obrací již v první řadě k obyvatelům Ukrajiny: "Rusko nikdy nebylo a nebude "protiukrajinské". O tom, jaká bude Ukrajina, rozhodují její občané." Ano, Putin mluví k té části sjednoceného národa, která nyní prochází těžkostmi a na níž se provádí pokus o překódování na protiruskou.

Ale lze se na ně spolehnout? Samozřejmě, že lze - a měli by se o to pokusit. Protože ve  společných dějinách byl hlavní silou, která obnovila národní jednotu, právě ruský lid, jehož část se mnohokrát ocitla pod cizí, heterodoxní nadvládou, ale vždy si pamatovala, že je součástí společného, velkého společného. narovnali a vrátili se na společnou cestu. Ke sjednocení dojde i tentokrát, protože existuje Rusko, které cítí odpovědnost za celý národ, bez ohledu na to, jakými časovými hranicemi byl rozdělen, bez ohledu na to, jaké vnější síly se ho snaží rozdělit. Putin tedy nejen připomíná historii, ale vyzývá Rusy a Ukrajince, aby ji narovnali a vrátili na společnou cestu.

Abychom se nepletli, tak zaznívají nesouhlasné projevy nejen na Ukrajině jejíž část populace už prošla mentálním přeprogramováním, ale i se strany ruské mimoparlamentní opozice.

Kterýsi komentář na ruských zdrojích má titulek „Monroeova doktrína na ruský způsob“, jinde se zase „učitelka“ s příjmením Ejdelmann rozhořčuje nad Putinými slovy o jednom národě…

V této souvislosti mě napadají slova oblíbeného humoristy Michajla Zadornova, že: „Máme zemi s nepředvídatelnou minulostí“…

http://kremlin.ru/events/president/news/66181