Collegium Bohemicum a čeština jako hovorový jazyk - sny K.H. Franka
Collegium Bohemicum a čeština jako hovorový jazyk - sny K.H. Franka
V Pamětním spisu, který by docela dobře mohl být nazván „Jak likvidovat český národ“, i v dalších vystoupení K.H. Frank mluví i o české mládeži a její další výchově. Vlastenecké vystoupení čs. studentů 28. října 1939 a následně při pohřbu jedné z německých obětí, studenta medicíny Jana Opletala, poskytlo Němcům nejen příležitost krvavě a brutálně zasáhnout, ale také uzavřít české vysoké školy. 9 studentů ze dne na den zastřelili a asi 1200 českých studentů pak jelo na dlouhodobé německé školení do koncentračního tábora.
Frank ve své „velkomyslnosti a lásce k českému národu“ hodlal pro české studenty, ovšem pouze na přechodnou dobu, otevřít při německé univerzitě v Praze Collegium Bohemicum. Jaké poměry panovaly tehdy na této pražské univerzitě, jež byla celá prolezlá nacismem, od studentů až po akademické špičky, víme. Takové mělo být i již zmíněné collegium. Zda nakonec nezůstalo jen u Frankovo bohulibé myšlenky, nelze s jistotou říci. Je to však nanejvýš pravděpodobné. Byla totiž válka. Štěstěna Německu nepřála. A tak zřejmě K. H. Frank musel na svůj bohulibý úmysl zapomenout.
Němci odsunutí z Československa „nápad“ K. H. Franka zrealizovali. Vytvořili svoje vlastní „Collegiun Bohemicum“. Tento jejich krok však následovali i někteří „čeští politici“. Již před lety se Collegium Bohemicum, slíbené již K.H. Frankem českému národu, konečně objevilo. Ne sice v Praze, ale v Ústí nad Labem. Collegium Bohemicum (CB) se má zaměřovat na kulturní dědictví, které v českých zemích spoluvytvářeli německy mluvící obyvatelé, a jeho plány jsou nemalé – v budoucnu má obsáhnout nejen stálou expozici, ale i archiv, knihovnu, vědecká a vzdělávací pracoviště, pořádat přednášky, konference atd. Prvořadým úkolem je právě příprava první stálé expozice dějin a kultury německy mluvících obyvatel českých zemí.
A tak můžeme s jistou nadsázkou říci, že, co se povedlo B. Sobotkovi, D. Hermanovi a dalším výtečníkům, neuskutečnil z nějakých důvodů ideový otec Collegia Bohemica, K. H. Frank. A tak jistě tento pán, zvláštní milovník Čechů a češtiny, shlíží z Walhally s nadšením na dílo, které se v posledních měsících tak skvěle daří. I jeho sen, že čeština postupně ztratí postavení spisovného jazyka se naplňuje. Mladí Češi, kteří vycházejí ze škol, pořádně česky neumějí. A tak se do budoucnosti otvírají možnosti, jejichž naplnění si K.H. Frank tak přál. Čeština se během doby zřejmě může stát, pokud současné pro nás nepříznivé trendy budou dále pokračovat, pouze hovorovým jazykem, který se bude drobit na další a další nářečí. Čím více jich bude, tím hůře může být nastartován zpětný proces, vedoucí k opětnému vzniku spisovné češtiny.
J. Skalský
Fotografie: Frank, převlečený za německého vojáka, byl zadržen v květnu 1945