Co že mne trápí… , Marek Řezanka
Co že mne trápí…
Marek Řezanka
V hlavě mi vrtá, že se cosi vrací
cosi, co mělo být již překonané
V odznaku črta hodin přesýpacích
a dětské čelo čím se potom stane?
Dětství jim zmizí v čiré agitaci
Tohle jsme chtěli? Některým to vadí
Namísto vizí boří se a kácí
Rány se scelí? Nevím, kamarádi
Úzkost mne jímá, z toho, co vše ztrácí
země, již kdysi pohltilo Temno
Přichází zima spolu s demonstrací
ptám se, zda rysy sledujete se mnou
Nu, rysy doby, jejíž motor hnací
je tento systém, co se v křeči zmítá
Sprostota zdobí místo informací
prostory jisté – není prosperita
Krize se vzdouvá
nevidí ji žáci
učitel káže
jak je všechno zdravé
Ruší se smlouva
kde kdo dluhy splácí
Pozvedá paže
ten, kdo s proudem plave
Nenávist tmelí. Smích zní z korporací
Postoje dělí lidi jinak stejné
Nevisí jmelí
to jen šalba zvrací
nad všemi děly
co projely lejnem
Na západ od nás občan ztrácí práci
práva mu ruší jen tak za pochodu
Doba je vhodná?
Na to, že nás bací
a v čisté duši páchá strašnou škodu
Co že mne trápí? Že nám vykrvácí
svoboda, kterou kde kdo pevně svírá
hnědou má kápi
vzad jde jako raci
Rozum nám berou
zbývá již jen víra…
