Cílem amerického snažení v Německu bylo zajistit, aby odsunutí "sudetští Němci" plně splynuli s prostředím v Německu.
Cílem amerického snažení v Německu bylo zajistit, aby odsunutí "sudetští Němci" plně splynuli s prostředím v Německu.
Americký velvyslance v Praze 8. listopadu 1947 vydal prohlášení, v němž byly vyhlášeny zásady postupu amerických okupačních úřadů vůči odsunutým Němcům. Jejich cílem bylo zajistit, aby odsunutí "sudetští Němci" plně splynuli s prostředím v Německu. Nóta byla dána na vědomí československé vojenské misi u Spojenecké Kontrolní Rady v Berlíně a československému generálnímu konzulátu v Mnichově.
Když ještě v současnosti se tzv. sudetští Němci vydávají za Starorakušany, za druhý národ v českých zemích a k tomu ještě se označují za čtvrtý kmen Bavorska, pak je vidět, že americká snaha, aby sudeti v Německu splynuli s prostředím, nebyla úspěšná. Dokonce i v samotném Bavorsku se sudeti vyčleňují z ostatního obyvatelstva. Otevřeně mluví o svém úsilí zachovat svou identitu. Na ruku jim v tomto směru jde premiér Bavorska, který již celá desetiletí je patronem „sudetských Němců“, a to nejen slovy, ale i skutky a finanční podporou.
Pro úplnost je důležité zopakovat, že v zájmu „sudetské věci“ se angažují bavorské vládnoucí politické elity snad ještě více než ty spolkové. V roce 2012 si na sjezdu B. Posselt otevřeně pochvaloval, jak paní kancléřka A. Merkelová a ještě před tím Horst Seehofer, tehdejší bavorský ministerský předseda, se angažovali, aby sen landsmanů o přímém jednání a vládou ČR byl naplněn. Kdo nevěří, může si přečíst n ásledné vyjádření pana B. Poselta na sjezdu v r. 2012.
„Jsme šťastni, že také na spolkové úrovni se něco pohnulo. A také za to děkuji Tobě, Horste, Tvé houževnatosti, o které se v Německu začíná mluvit. S vytrvalostí také naléháš na to, aby Spolek (SRN, pozn. red.) své povinnosti vůči nám, sudetským Němcům, plnil. Tobě můžeme děkovat, že zřízení Sudetoněmeckého muzea v Mnichově je v koaliční smlouvě. Nyní musí po slovech následovat skutky, milá spolková vládo! Já jsem velice vděčen, strašně šťasten, že spolková kancléřka před několika týdny při pouze čtyřhodinové návštěvě Prahy, kde se muselo především jednat o otázkách euro a měny, přesto vyslovila naše přání o přímých rozhovorech. Pofalla, ministr kancléřského úřadu, to v jednom dopisu, za který při této příležitosti děkuji, výrazně uvedl. Spolková kancléřka nám sdělila, že vidí nadějně, že v příštích letech budou uskutečněny kroky směrem k dialogu. Za to děkuji spolkové kancléře, že v tomto poskytla podporu bavorskému patronovi.“
Pokud víme, pak takovou intervenci mezinárodní právo označuje za nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí druhého státu.
J. Skalský
