Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bývalý šéf Mosadu varuje Evropany - Teroristé se u vás usadí, vybudují si tajné organizace a pak se nebudete stačit divit

1. 7. 2021

Bývalý šéf Mosadu varuje Evropany - Teroristé se u vás usadí, vybudují si tajné organizace a pak se nebudete stačit divit

01.07.2021 16:20

Bývalý velitel Centrálního velitelství Izraelských obranných sil nebo zpravodajské služby Mosad Danny Yatom varuje před pokračující nelegální migrací muslimských obyvatel na území Evropy. S migranty podle něj rapidně roste hrozba islámského terorismu. „Teroristé by totiž byli moc rádi, kdyby se mohli usadit v co nejvíce evropských zemích, chtějí se tu usadit, vybudovat tajná fóra a počkat na dobu, kdy dostanou příležitost provést nějaký teroristický útok,“ upozorňuje Yatom s tím, že to nesmí Evropané dopustit.

 

Foto: Repro Local team

Popisek: Tuniská loď s migranty v Lampeduském přístavu

 

Yatom v rozhovoru pro server Svobodné universum s lítostí vypověděl, že boje mezi Izraelem a Palestinou patrně nikdy nepřestanou. Hnutí Hamás je hodně brutální, skutečně je to velice extremistická teroristická organizace, a snaží se rozvrátit stát Izrael. Bohužel, pokud vedle vás žije někdo, kdo vás chce zabít, tak s takovými lidmi se nedá vyjednávat, nemůžete si spolu sednout k jednomu stolu a vyjednávat. Pokud tedy přístup hnutí Hamás vůči Izraeli zůstane stejný, a pokud Hamás svůj přístup nezmění tak, aby to bylo ku prospěchu Izraeli, tak to vypadá, že se budeme v tomto konfliktu motat pořád dokola, bude docházet k neustálým potyčkám,“ říká Yatom.

Podle něj by nepomohlo, kdyby se Izraelci snažili Hamás zničit anebo dobýt zpět pásmo Gazy, protože by při tom jen umírali lidé, ale podstata boje muslimů s židy by se nezměnila. Proto Yatom varuje evropské země, aby se do takového bodu nikdy nedostaly. „Vidíme, že po celém světě jsou teroristické organizace, že pořád existuje Hamás, a kromě teroristů existuje organizovaný zločin a také nelegální migrace. Musíme to začít řešit hned teď, nesmíme na nic čekat, protože v budoucnu by to mohlo být ještě horší,“ varuje izraelský generálmajor.

Největší bezpečnostní hrozbou pro Evropu je podle něj islámský terorismus. „Teroristé by totiž byli moc rádi, kdyby se mohli usadit v co nejvíce evropských zemích, chtějí se tu usadit, vybudovat tajná fóra a počkat na dobu, kdy dostanou příležitost provést nějaký teroristický útok. Dnes víme že al-Káida a Islámský stát nezmizely, pořád fungují, neustávají ve svých aktivitách, a jsou aktivní jak v Evropě, tak ve Spojených státech, a jakmile dostanou příležitost provést nějaký útok, tak ho provedou,“ upozorňuje Yatom s tím, že teroristé nemají žádné zábrany.

„Oni nemají žádná pravidla, ať už vidí kohokoliv, a pomyslí si o něm, že to není muslim, nebo že to není správný muslim, který se chová striktně podle pravidel Koránu, tak takový člověk je pro ně bezvěrec, a musí zemřít. Toto je hlavní problém, a je těžké o takovýchto lidech nasbírat dostatek informací, protože fungují v malých buňkách, používají velmi jednoduchou logistiku, a zároveň se schovávají za zády nevinných lidí,“ vysvětluje.

Bezpečností služby podle něj musí být vždy o krok před teroristy, efektivně o nich shromažďovat informace a chytit je ještě před tím, než zaútočí. „Dobrá rozvědka je základem, stojí to hodně peněz, a zároveň musíme umět výzvědné služby chytře používat. Také mezi sebou musí spolupracovat svobodné země,“ radí Yatom.

Evropské státy by podle něj měly v otázkách islámské migrace a s tím souvisícího terorismu spolupracovat a mít jednotný pohled. „Musejí být schopny shromažďovat tajné informace o nelegálních migrantech, a lidé, kteří sem emigrovali nelegálně, musejí být vyhoštěni. Demokratická země nemůže kontrolovat všechny cesty, a pokud se sem lidé mohou dostat, a pohybovat se, jak chtějí i mezi zeměmi, a mohou, když chtějí, v té které zemi zůstat, i když to je proti zákonům dané země, tak myslím, že daná země přijde o svou suverenitu,“ varuje bývalý šéf Mosadu.

„V tomto případě by se měla udělat jedna věc, a nebude to asi nic nového, že se migranti musí zastavit v Libyi, nesmí se jim povolit, aby se nalodili, a vůbec vyjeli na loďkách, a nemuseli přejíždět těch 40 kilometrů. Musíme začít směřovat pomoc už do původních zemí, ze kterých pocházejí,“ připomíná Yatom přístup, o kterém se dlouhodobě mluví, ale nefunguje.

Varuje také před situací v Turecku, kde vládne prezident Erdogan. „V Turecku jsou asi 3 miliony migrantů, ale já vím, že prezident Erdogan se rozhodl, že umožní migrantům vstup do Evropy, protože chce vyvíjet na Evropu tlak, a chce vzkázat Evropanům, že pokud nepřijmou jeho politiku, tak migrantům umožní, aby se dostali do Evropy. A toto EU děsí. Turecko není součást EU, ale je součástí NATO, já bych řekl, že země NATO by měly vyvíjet tlak na Erdogana, aby změnil své chování a politiku, protože jinak se celý tento pakt rozpadne,“ radí Yatom.

Problém s migranty je totiž podle něj takový, že se nikdy zcela neasimilují a dále budou žít v malých, snadno se radikalizujících jednotkách. „Koncept začleňování imigrantů do většinové populace selhal, protože muslimové žijí pouze na některých místech, kde integrace nefunguje. Křesťané žijí na jiných místech, opět tam není žádná integrace. Ale myslím, že základní myšlenka integrace byla správná, problém je a byl, a doufám, že do budoucna už nebude, v implementaci integrace,“ tvrdí Yatom a jako příklad dává Francii.

„Ve Francii existují města, nebo části měst, kde bezpečnostní aparát vůbec není schopen fungovat, a není schopen se tam dostat. Islamisté, kteří emigrovali do Francie, nebo se ve Francii narodili jiným migrantům, jsou na mnoha místech země, a na spoustě míst se chovají jako teroristé, střílí třeba po policii, pokud se policisté snaží vstoupit na periferii města, třeba v Paříži. I v Paříži jsou místa, kam policie vůbec nechce vstoupit, a pokud tam vstoupí, tak jsou to jenom těžce ozbrojené jednotky. Pokud evropské země rychle nepřijmou přísná opatření vůči muslimské populaci v místech, kde střílí po policii, tak se může situace zhoršit, nastane chaos, a pak už to nebude možné,“ varuje na závěr s tím, že se tomuto problému musí evropští politici rázněji postavit.

Parlamentní listy