České národní listy

Byli jsme otroky německé říše 5

Jaroslav Maršák

Z Nordhausenu jsme utekli právě včas, protože koncem měsíce března byly obytné části města a kasárna, kde byli ubytování zahraniční dělníci, totálně za leteckého náletu zničeny. Za tohoto náletu zahynuli těsně před koncem války naprosto zbytečně stovky zahraničních dělníků, kteří se těšili na návrat domů. Podzemní továrna zůstala opět ušetřena, protože Američané se potřebovali zmocnit nepoškozených mezikontinentálních raket. Do USA bylo urychleně  přepraveno 100 kusů raket V-2. Za nimi putovalo i 172 německých raketových odborníků-vědců, v čele s Wernherem von Braunem.  Za války pracovali pro vítězství Hitlerovi nacistické „říše“ a po válce sloužili za mnohem lepších hmotných podmínek novým pánům. Za svoje zásluhy získali i se svými rodinnými příslušníky americké občanství. Moje vzpomínky z válečných let jsou určeny především naší mládeži, která je masírována mnohdy pokřivenou historií o údělu českého  národa za 2. světové války.

Názory nepřátelů naší bývalé Československé republiky, nyní České republiky, si můžete zjistit na internetových stránkách „nasmer“  nebo na webu sudetoněmeckého landsmanšaftu, ať již německého či rakouského. Podívejte se do „Sudetendeutsche Zeitung“ nebo „Sudetenpost“. Čtěte, přemýšlejte a pak si udělejte  svůj vlastní názor na jejich představy o tzv. smíření a spolupráci.  Při té příležitosti by bylo jistě na místě přečíst si i  stati  dr. Evy Hahnové, zejména ty, v nichž např. říká, že kontinuitu henleinovské strany drží sudetoněmecký landsmanšaft. 

PhDr. Eva Hahnová v diskusi na konferenci „Odsun Němců – 65 let poté“, která se konala v listopadu 2011 v Ústí nad Labem:

„Kontinuitu henleinovské strany drží sudetoněmecký landsmanšaft, diskutujme o tom

 ..Henleinova strana poté, co se přežila, se opětně v poválečném západním Německu etablovala, a dodneška sudetoněmecký landsmanšaft (SL) drží její kontinuitu. K této rekonstitucionalizaci došlo vinou politické situace. Do roku 1948 byly sudetoněmecké a jakékoli jiné aktivity, navazující na nacistickou éru, okupačními orgány striktně potírány. Po stažení železné opony se však Velká Británie a USA rozhodly podporovat revizionistické požadavky proti svým bývalým spojencům a v rámci toho se dostalo i podpory SL. Podpora pak trvala i po vzniku Spolkové republiky Německo, a to jak finanční, tak politická. To vedlo k tomu, že se SL nikdo nepokusil zreformovat. Dnes vymírají nositelé původních henleinovských idejí, ale přicházejí nové generace. Dokud bude SL existovat, najdou si ty ideje nové nositele. Toto je třeba učinit předmětem česko-německé diskuse!...“